Jak se syn díky Donaldu Trumpovi naučil už v první třídě počítat procenta

Trumpova cla měla nečekaně pozitivní vedlejší efekt.

Článek
„Mami, proč je v televizi pořád ten americký prezident a proč všichni pořád mluví o nějakých číslech?“ zeptal se mě syn, zatímco na obrazovce běžela další zpráva o nových clech na zboží dovážené do Spojených států.

„To je Donald Trump. A z nějakého důvodu se rozhodl, že nás všechny musí naučit počítat procenta,“ odpověděla jsem v nadsázce.

„Takže on vlastně učí lidi počítat?“ přemýšlel se syn.

„No, vlastně jo,“ zasmála jsem se. „I když ne tak, jak by si to většina lidí představovala. Trump přišel s nápadem, že na veškeré zboží, které se doveze do Ameriky uvalí clo. Když mluví o procentech, vlastně nepřímo říká: ‚Všechno zboží z Evropy teď bude stát o 20 % více a pokud jde o auta, tak za ty si, milí Američané, připlatíte dokonce o 25 % více. Pro další země stanovil jiná procenta, mnohdy ještě o dost vyšší.‘“

„Ale jak se to počítá?“ zeptal se zvědavě.

„Tak si to představ třeba takhle,“ začala jsem, když jsem viděla, jak syn usilovně přemýšlí. „Máme nějakou cenu, třeba 100 korun, a teď si řekneme, že k tomu přidáme nějakou část. Třeba 25 procent. Co myslíš, že to znamená?“

„Jako že přidáme nějaké číslo?“ zeptal se, pořád trochu zmatený.

„Přesně. Ale místo abychom si říkali jen číslo, jako třeba ‚přidáme 25‘, použijeme procenta, což je vlastně taková zvláštní forma čísla. Když řekneš 25 procent, znamená to čtvrtinu něčeho, co máš, protože 100 % je vždycky celek, od kterého se počítání odvíjí. Takže když máš cenu 100 korun, 25 procent z té ceny je vlastně čtvrtina. A jak zjistíme, kolik to je?“

„Rozdělíme to?“

„Ano, přesně! Tak si představ, že máš 100 korun a chceš zjistit, co je čtvrtina. Když 100 korun rozdělíš na čtyři stejné části, dostaneš 25 korun. A teď, když Trump řekl, že se cena zvedne o 25 procent, znamená to, že za 100 korun budeš platit o těch 25 korun víc. Takže 100 + 25 = 125. A to je ta nová cena!“

„Aha, takže když něco stojí 100 korun, a připočteme k tomu 25 procent, tak to bude stát 125 korun?“

„Přesně! A teď, když si to dokážeš spočítat, víš, co to procento znamená. A když budeš třeba v obchodě, budeš vědět, jak si spočítat, kolik za věci zaplatíš, i když se cena o několik procent změní.“

Syn přikývl. „Takže vlastně je to, jako když jsme ve škole nedávno pekli koláče a učili jsme se na nich zlomky, že jo?“ zmínil neotřelou metodu, díky které se ve škole přirozeně seznámili s novou látkou, i když jsou teprve prvňáci.

„Ano! Je to podobné, protože procenta jsou taky vlastně zlomky, jen to počítáme trochu jinak. Ale když se to naučíš, tak už se ti to nebude zdát těžké. Procenta se používají všude – nejen v obchodech, ale i ve škole, když děláte úkoly nebo testy, a taky v různých hrách.“

„Takže Trump nás vlastně všechny učí počítat procenta!“ zasmál se syn. A pustil se do vypočítávání, kolik bude v Americe stát zbrusu nová Škoda Kodiaq, která v Česku koncového zákazníka vyjde na 730 tisíc korun. Pokud bychom to zjednodušili a mysleli si, že se za stejnou cenu bude prodávat i v USA, zaplatil by za ni americký kupec podle synova výpočtu dalších 182 500 korun, tedy celkově 912 500 tisíc korun.

„To je tedy pořádný rozdíl. Zdá se mi to trochu nespravedlivé pro Američany,“ konstatoval syn.

„Máš pravdu, Američané ta auta teď asi nebudou moc kupovat. Dají přednost těm vyrobeným u nich,“ vysvětlila jsem.

„Tak to si ale nebudou moci vybrat auto, které se jim třeba nejvíc líbí, že jo?“ ptal se.

„Přesně tak. Donald Trump si myslí, že tím pomůže americkým výrobcům, a tak vznikne víc pracovních míst pro Američany, jenže to je dost nejisté. Pravděpodobně v některých oborech volná místa přibydou, ale jinde naopak budou ubývat. Hlavně proto, že cla na oplátku zavedou i některé země, kam Spojené státy vyváží zboží vyrobené u nich,“ potvrdila jsem.

„Tak proč to Trump vlastně dělá? Vždyť si lidi Trumpa zvolili prezidentem a on jim teď všechno v obchodech zdraží. To asi nebudou moc nadšení, že?“ ptal se syn.

„Máš pravdu. Zvolili si ho i přesto, že jim sliboval, že se budou mít lépe, protože zavede cla a oni mu uvěřili. Někteří až teď zjišťují, jaké to bude mít důsledky. Možná ve škole ta cla neprobírali nebo mu prostě natolik věřili, že nad tím nepřemýšleli,“ vysvětlovala jsem.

„Tak třeba se teď naučí dobře počítat a příště si prezidenta zvolí lépe,“ uzavřel diskusi syn.

A tak jsem byla ráda, že Trumpovo nové opatření mělo alespoň nějaký pozitivní efekt. Syn se zcela přirozeně naučil počítat látku, se kterou se ve škole setká až o mnoho let později. A také jsme trochu trénovali kritické myšlení, když jsme se zamýšleli nad důsledky Trumpova jednání.

Možná by si i dospělí voliči Trumpa, kteří mu věřili, že cla přinesou prosperitu a nová pracovní místa, více uvědomili důsledky svého rozhodnutí, kdyby si někdy spočítali, co znamená, když cena jejich oblíbeného zboží vzroste o desítky procent. Bohužel, kritické myšlení se ve školách dříve nevyučovalo tak, jak by bylo potřeba, a tak mnozí lidé často jednají spíše na základě emocí a ne faktů.

Navzdory zajímavé diskusi s dítětem jsem se ale raději už nepouštěla do detailů. Třeba těch, které se týkají faktu, že Trump zavedl cla prakticky pro celý svět, ale jaksi mu z toho vypadlo Rusko. To bychom tu byli ještě hodně dlouho. Na otázku jak a proč nový americký prezident de facto mění světový řád, je v první třídě přece jen trochu brzy. Obávám se ale, že se jí stejně budeme muset zabývat dříve, než bychom chtěli.

Pavla Čechová Seznam médium