Bydlíte ve vlastním, nekouříte a jíte sýry? Máte naději na delší život

Vnější faktory ovlivňují naše zdraví a délku dožití více než genetika.

Článek
Genetika není to hlavní, co ovlivňuje naše zdraví a délku života. Ukázala to nová studie, která zahrnovala půl milionu lidí. Nyní vyšla ve vědeckém časopise Nature Medicine a přináší překvapivá zjištění.

Výzkumníci použili data z UK Biobank. To je robustní a dlouhodobá britská databáze shromažďující zdravotní, genetické a životní údaje od půl milionu lidí. Cílem je porozumět vztahům mezi genetikou, životním stylem a nemocemi. Účastníci se do projektu přihlásili dobrovolně a poskytli nejen data o svém zdraví, ale i biologické vzorky. Vědci ale o nich vědí daleko více - třeba jak bydlí, jaké je jejich sociální postavení a mzda, ale i to, jak vypadalo jejich rané dětství.

Pro účely studie navíc byla získána další data o 45 tisících lidech. Ta se týkala analýzy bílkovin v krvi, což je metoda, kterou se zjišťuje biologický věk dotyčného člověka. Některé bílkoviny jsou navíc spojeny s nemocemi srdce, ledvin, plic, cukrovkou nebo dokonce s rakovinou, což má na předčasnou úmrtnost zásadní vliv.

Ženy mají výhodu
Studie potvrdila, že zásadní vliv na délku života mají věk a pohlaví. Starší ročníky se dožívají kratšího věku pravděpodobně proto, že byli vystaveni horším životním podmínkám. Vyššího věku se dožívají ženy, což může souviset s vyšší odolností vůči nemocem, kterou ovlivňuje vlastnictví dvou chromozomů X. Zatímco muži mají jen jeden chromozom X, ženy mají dva. To má vliv na to, jak jsou obě pohlaví ovlivněna genetickými nemocemi vázanými právě na chromozom X. U mužů, kteří mají pouze jeden X chromozom, může jakákoliv mutace na tomto chromozomu vést k vážné nemoci, protože nemají „náhradní“ zdravý chromozom X. U žen s dvěma X chromozomy může druhý, zdravý chromozom kompenzovat mutaci na prvním X, což je důvod, proč ženy často některou nemocí vůbec netrpí nebo ji mají jen v mírnější formě. I z domácích dat ostatně víme, že ženy se aktuálně dožívají přibližně o šest let více než muži.

Sport, sýry, bydlení a entuziasmus
Výzkumníky dlouho zajímalo, jaký vliv mají na naše zdraví genetika a expozom. Expozom je termín pro souhrn všech vnějších vlivů, kterým jsme vystaveni během života, jako je znečištění ovzduší, strava, stres, chemikálie nebo náš životní styl a sociální podmínky. Studie nakonec ukázala, že zatímco genetika ovlivňuje délku našeho života pouze asi dvěma procenty, expozom má na naše zdraví výrazně větší vliv – až 17 %. To znamená, že naše životní prostředí, stres nebo životní podmínky hrají mnohem důležitější roli v tom, jak dlouho žijeme, než naše genetické predispozice. Ale pozor -i když expozom má jako celek větší vliv než genetika, netýká se to každého. Například životní prostředí je klíčové pro nemoci plic nebo srdce, ale genetika je pořád na prvním místě v otázce, zda se u jedince rozvine třeba rakovina prsu, prostaty nebo demence.

A které konkrétní vlivy mohou náš život ovlivnit? Nepřekvapiví, že zejména jakýkoliv pohyb, tedy jakýkoliv druh sportu. Dalším důležitým aspektem je život v partnerském vztahu a dobré vztahy s rodinou a také vyšší příjmy. Podstatné je také více let strávených studiem a fakt, že dotyčný pracuje. Překvapivou informací je skutečnost, že vyššího věku se dožívají ti, kdo rádi pojídají sýry. Pozitivní vliv má i konzumace drůbežího masa a obilné vlákniny, kterou najdeme v celozrnném pečivu, vločkách, cereáliích, celozrnných těstovinách a celozrnné rýži. Pozitivní dopad má i bydlení - z hlediska dlouhověkosti je lépe bydlet ve vlastním než v pronajatém, a to spíše v rodinném domě než v bytě.

Kouření i finanční problémy
Naopak vyvarovat bychom se měli zejména kouření, a to po celý život. Jeho dopady na délku života jsou zásadní i tehdy, pokud jsme kouřit přestali, a to v případě, že šlo nejméně o jednu krabičku denně po dlouhá léta. Negativně působí i nadměrné holdování alkoholu, červenému masu a soli, což je poměrně známá věc. Roli hraje také dostatek spánku, ale nikoliv jeho nadbytek. Zřejmě nepřekvapivě má negativní dopad i pocit osamocení, frustrace, nedostatek entuziasmu a častá únava. Zásadní dopad mají i finanční problémy, kterým člověk čelil v posledních dvou letech.

Nicméně studie se zabývala korelacemi, nikoliv kauzalitou. Nelze tedy říci, že zmíněné aspekty samy o sobě skutečně vedou ke snížení biologického věku a delšímu životu. Kupříkladu fakt, že někdo bydlí ve vlastním rodinném domě, nemusí mít přímý dopad na zdraví, ale může za tím být třeba skutečnost, že má méně stresu, sám si vypěstuje vlastní ovoce a zeleninu a má jí dostatek, nebo jeho sociální status může souviset i s vyšší zdravotní gramotností či lepší zdravotní péčí. Studie ukazuje, jak silně konkrétní faktory mohou ovlivnit biologické stárnutí nebo délku života a zda mají negativní či pozitivní dopad. Nejdůležitějším přínosem je však sdělení, že existuje velké množství faktorů, které ovlivňují život, a že člověk nemusí být závislý pouze na genetické loterii, kterou si vylosoval při narození.

Zdroje:

„Jak dlouho budete žít? Unikátní studie na půl milionu lidí odhalila, co dělat pro delší život a čemu se vyhnout,“ Ihned.cz 1.4. 2025

Pavla Čechová Seznam médium