Jasná světla v temných koncích

Miluji příběh o prostém vojákovi, který se rozběhl za splašeným koněm Alexandra Velikého, dohonil jej a zastavil. Když zvíře přivedl zpět, Alexandr mu poděkoval slovy: „Děkuji, kapitáne.“ Jedním slovem vojína povýšil. Voják uvěřil tomu, co Alexandr řekl. Zašel si za zásobovacím důstojníkem, vybral si novou uniformu a oblékl si ji. Odebral se do důstojnické ubytovny a vybral si kavalec. Šel do důstojnické jídelny a pojedl tam. Protože to řekl Alexandr, věřil tomu...
Když nám Ježíš říká, abychom vstali, tak se postavme! Když říká, že nám odpustil, pak ze sebe shoďme vinu. Když nám říká, jak velikou máme cenu, uvěřme mu. Když nám říká, že máme věčný život před sebou, pohřběme svůj strach. Když nám říká, že je o nás postaráno, přestaňme si dělat starosti. Když nám říká: „Vstaň!“, udělejme to.

(On i dnes odvaluje kameny, LUXPRESS s.r.o. 2005)