Je čas odpustit Petrovi Pavlovi jeho komunistickou minulost

Je čas už nevzpomínat negativní minulost Petra Pavla a za touto kapitolou udělat tlustou čáru. V tomto textu nabízím hned několik důvodů, proč s těmito negacemi skoncovat již nyní.

Článek
Komunismus v Československu jsem krátce zažil, byť si ho díky nízkému věku vůbec nepamatuji. Co si ale moc dobře pamatuji je, že kdykoliv se v médiích objeví jméno našeho prezidenta, plní se sekce komentářů ironickými a nenávistnými poznámkami lidí na téma jeho komunistické minulosti. Není už toho ale moc? Není čas s tím jednou pro vždy skončit?

I tento rok nebyla porušena tradice prezidentského úřadu a došlo na předávání státních vyznamenání. Web Novinky.cz nabídl přenos této události živě, a i v tomto případě se téměř každý druhý komentář v diskuzi obouval do prezidentovy minulosti. Jeden (slušný) komentář za všechny:

„Je úsměvné, když si Petr Pavel dovolí udělovat vyznamenání i lidem, kteří bojovali proti komunismu.“

A tak si dovolím i kritikům Petra Pavla a lidem, kteří se s jeho minulostí stále nevyrovnali, nabídnout několik důvodů, proč je nejvyšší čas to udělat nyní.

Petr Pavel své minulosti, ve které se jasně nepostavil proti komunismu, lituje. Pokud na toto téma přijde řeč v jakékoliv debatě, rozhovoru, nikdy se Petr Pavel nebrání. Svou chybu uznal a uznává. Nesnaží se tento jeho dřívější postoj zlehčovat, omlouvat, nebo jakkoliv překrucovat. A tak jeho veřejné přiznání jsem vinen je tím prvním nezbytným krokem, abychom mu dokázali odpustit.
Hlava našeho státu už navíc za své chování před rokem 1989 byla potrestána několikrát. Jeho pověst utrpěla především během prezidentských voleb, kde bylo toto téma hlavním nábojem jeho odpůrců. Útoky navíc musí snášet stále dokola až dodnes. A proto bychom právě tady měli z mého pohledu uplatnit zásadu ne bis in idem. Tedy zákaz dvojího trestání za stejnou chybu. Přesně toto se totiž v případě hlavy našeho státu děje a navíc bohužel opakovaně.
Kromě toho, že Petr Pavel své minulosti litoval, tak se ji rozhodl i odčinit. V rámci armády a později i v organizaci NATO působil na nejvyšších postech, kde na svou práci získával jen samé dobré ohlasy. Pavel tak hájil demokratické hodnoty, navíc se snažil sebevíc podpořit mezinárodní bezpečnost. Nejen sám prezident tak právě tuto činnost vnímá jako jakési vykoupení se z minulosti.
Svůj jasný postoj ke komunismu navíc v posledních dnech prokázal i v jiné formě, a to právě v udílení státních vyznamenání. Právě to, co mu někteří ve zmíněné diskuzi vyčítají, je totiž naopak jeho skvělým krokem. Jasně se staví na správnou stranu, a proto i oceňuje ty, kteří proti komunismu bojovali. Mezi vyznamenanými zmíním například Karla Kryla, autora mnoha známých protikomunisticky laděných písní.
Poslední důvod, proč už Pavlovu minulost negativně nepřipomínat, je jednoduchá zásada vzájemnosti, kterou velká část z nás zná pod pojmem zlaté pravidlo. Ať už křesťané jsme, nebo nejsme, s biblickým doporučením, abychom se k druhým chovali tak, jak chceme, aby se oni chovali k nám, budeme jistě souhlasit všichni. A právě případ Petra Pavla je tím nejvhodnějším, na který můžeme toto pravidlo už dnes všichni aplikovat.
Zdroje: novinky.cz, hrad.cz, wikipedia.org, seznamzpravy.cz, nsoud.cz, irozhlas.cz

FONDOVNÍK Seznam Médium