Jsme-li pyšní... +

Jsme-li pyšní, je naše proměna možná jen tehdy, když se začneme zabývat svým nitrem a svými pocity. Jenom osvobození vlastního srdce od rozpolcení, do nějž ho vehnala pýcha, nám může pomoci. Následkem pýchy bývá i strach, který nás může ochromit, trápit a všude pronásledovat.
Pyšní lidé mají strach, že udělají chybu, že se zesměšní. Bojí se, aniž jsou ochotni si to přiznat, že by se mohla projevit jejich nedokonalost. Cesta ke štěstí tedy směřuje přes odpoutání se od svých starostí k zájmu o druhé lidi.
Není můj strach, aby neutrpěla moje důstojnost nebo abych se dokonce nezesměšnil, projevem pýchy?
(Vlídná povzbuzení na každý den, Portál 2002)

SMS
Je zajímavé, jak jedna sms může úplně zkazit den. Její autor to přitom zřejmě vůbec nemyslel tak, jak to vyznělo. Prostě jenom napsal to, co považoval za nutné. Všechno mě přestalo rázem bavit, zajímat, rozbolel mě žaludek a srdce se rozběhlo dvojnásobnou rychlostí. Měl jsem spoustu věcí napsat a udělat, ale nemohl jsem se soustředit. Vykonával jsem proto pouze rutinní úkony a přemýšlel nad co nejvhodnější odpovědí. Nakonec jsem na ni nepřišel. A asi to bylo dobře, možná by udělala víc škody než užitku. Zkažený den mi sice nikdo nevrátí, ale třeba jsem alespoň svou neodpovědí nezhoršil vnímání majitele čísla, ze kterého jsem tu nepříjemnou sms dostal. Tak aspoň něco.
(bjt)