Jste družstvo? Tedy kradete

Andrej Babiš totiž ani na chvíli nepočítal s tím, že bude v Kosteleckých uzeninách figurovat jako menšinový společník; chtěl je ovládnout. Jak to ale udělat, když – jak jsme popsali – měli jejich držitelé k podniku citový vztah a firma prosperovala? Podařilo se mu to za použití kombinace několika metod.
Práci mu významně usnadnila skutečnost, že vedení Kosteleckých uzenin postihla další krutá rána. 12. ledna 2004 obvinil Jiří Pospíšil, tehdejší jihlavský vyšetřovatel Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, pět kosteleckých manažerů – Jana Bočka, Jiřího Bambulu, Milana Kudláčka, Josefa Vopálenského a Vladimíra Nováka – ze zneužívání informací v obchodním styku. Zločinu se měli dopustit vzájemným obchodováním mezi kosteleckým družstvem a kosteleckou akciovkou.
Obvinění po letech smetl soud ze stolu jako absurdní, soudní spor ale v kritickém čase Bočkovo vedení Kosteleckých uzenin zaměstnal, oslabil a odvedl jeho pozornost. Záminkou k obvinění se paradoxně stala právě konstrukce, která umožnila Bočkovi dát faktický podíl na firmě jejím zaměstnancům: založení družstva, jež vlastnilo akciovou společnost provozující Kostelecké uzeniny.
Podle komisaře Pospíšila měla akciovce vzniknout škoda přes dvě stě milionů korun. Zvláštní na případu už od začátku bylo to, že ani jedna firma se poškozená necítila. Komisař Pospíšil, dobovým tiskem posměšně překřtěný na „Cattaniho z Vysočiny“, totiž ke škodné sumě dospěl tak, že prostě sečetl obchodní transakce mezi oběma podniky. Neblahou úlohu v případu sehrál i soudní znalec Rudolf Doucha, dnes trestně stíhaný kvůli své roli v případu zcizení OKD státu, jímž se v Deníku Referendum rovněž systematicky zabýváme.
Po vleklém vyšetřování a soudních tahanicích vše skončilo 2. listopadu roku 2007, kdy krajský soud v Brně pětici manažerů zprostil viny. Vyšetřovatel Jiří Pospíšil sehrál podivnou roli ve vícero případech v kraji Vysočina. Týdeník Euro jeho práci tehdy shrnul pod lakonickým titulkem Nejhorší případ v dějinách soudu. Kdo za obviněním kosteleckých manažerů stál, se ale dodnes neví. Jisté je jen to, komu prospělo.
Pro příběh Kosteleckých uzenin znamenal soudní proces zásadní zlom. „Jednoho dne volá Stanislav Nestrašil, jeden z ředitelů Citibank, že pokud nás mají nadále úvěrovat, musíme mít jednoho majitele. Chtěli to, protože jsme byli v trestním řízení, měli jsme cejch tunelářů. Opět bychom skončili ze dne na den bez prostředků,“ vzpomíná Jan Boček. Kdo se znovu zjevil na scéně jako ochotný záchranář, není těžké uhodnout.
A tak spadl Andreji Babišovi do klína i zbytek akcií družstevníků Kosteleckých uzenin. Zatímco za první třetinu musel zaplatit kolem tří set milionů, za zbytek dal původnímu družstvu podle Bočka jen něco přes dvacet milionů korun. Hovoříme přitom o podniku s ročními tržbami čtyři miliardy. Uvedené sumy chtěl Deník Referendum potvrdit i u Agrofertu, odpovědi se nám ale nedostalo s tím, že se jedná o obchodní tajemství.