KDY BYL OSÍDLEN NOVÝ ZÉLAND?

Sotva se trestanečtí kolonizátoři začali usidlovat Sydney, zakotvily též u břehů Nového Zélandu první velrybářské, tuleňářské a obchodní lodi. Byli na nich zaměstnáváni Maorové, kteří se tak záhy dostali i do Sydney. Náčelník Hongi Hika cestoval dokonce až do Anglie, odkud si odvezl hojné dary. Cestou nazpět přes Sydney je vyměnil za muškety a s nimi se pak doma pustil do bojů, jež přerostly v kmenové války po celém severním ostrově.
Jedním z prvních bělochů, kteří prozkoumali Nový Zéland, byl misionář Samuel Marsden, který tam přijel roku 1814. Koncem 30. let tu prosazoval své kolonizátorské plány Edward Gibbon Wakefield, s úmyslem vytvořit samostatnou společnost, založenou na modelu anglické struktury. K šíření svých záměrů založil Pozemkovou společnost pro Nový Zéland.
Roku 1839 vyslal svého bratra Williama do oblasti Cookovy úžiny a ten tam zakoupil miliony akrů půdy od domorodých kmenů, jež se dosud nevzpamatovaly z bojů s Hongim. Roku 1840 podepsali britský guvernér poručík William Hobson a 512 náčelníků ze severního ostrova takzvanou waitangijskou smlouvu, podle níž Británie získala na Novém Zélandě suverénní vládu, ale Maorům se současně zaručovala jistá práva jakožto britským poddaným.Téhož roku dorazilo do oblasti dnešního Wellingtonu prvních tisíc osadníků, kterým Wakefield prodal půdu, ale zásah do tradičního života Maorů vedl k mnoha krutým střetům