Křesťanství.

Křesťanství je nejrozšířenějším světovým náboženstvím. Kořeny tohoto monoteistického náboženství navazují na judaismus. Své učení odvozují od historické postavy Ježíše z Nazareta, který kolem roku 30 n. l. veřejně působil jako kazatel, hlásal slovo Boží, uzdravoval nemocné a konal zázraky. Jeho vystupování vzbuzovalo odpor židovských představených, odsoudili ho k smrti ukřižováním. Umírá na kříži na místě zvaném Golgota.
I Posvátným místem křesťanů je Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě. Chrám ukrývá místa ukřižování, pohřbení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tedy místa, kde se uskutečnily události dějin spásy. I

Křesťané považují Ježíše za Božího syna, věří, že třetí den vstal z mrtvých a vystoupil k Bohu – Otci na nebesa. Svou smrtí vykoupil hříchy člověka. Po vzkříšení a nanebevzetí poslal Bůh lidem Ducha svatého, který působí v životech jednotlivců i církve. Křesťanská víra je postavena na víře v trojjediného Boha, na kterého se věřící obracejí modlitbou a věří v posmrtný život. Očekávají druhý příchod Ježíše Krista a poslední soud.
Mezi základní větve křesťanství patří:
katolická církev – spolu s pravoslavnou církví se jedná o pokračovatelku původní církve, v čele stojí papež, který je chápán jako zástupce Krista na zemi, pokud hovoří tzv. ex cathedra a stanovuje záležitosti víry a morálky, pak je pokládán a neomylného a jeho výklad zavazuje všechny katolíky;
I Hlava katolické církve (papež) sídlí ve Vatikánu. Je nejvyšším představitelem hierarchii katolické církve, zároveň je biskupem Říma. Papeže volí konkláve (shromáždění kardinálů) ze svého středu prostřednictvím lístků, na které kardinálové napíší jimi zvoleného kandidáta. Po každém hlasování o volbě papeže se tyto lístky spálí. Pokud papež nebyl zvolen, stoupá z komína Sixtinské kaple (kde konkláve probíhá) černý kouř, v případě zvolení kouř bílý. V březnu 2013 byl papežem zvolen Argentinec Jorge Mario Bergoglia, který přijal jméno František I. I
pravoslavná církev – nepřijala papežství, pravoslavné učení je vedle Bible uchováno v kánonech či spisech církevních Otců, od katolické církve se liší rozdílnou bohoslužbou, liturgickým oděvem i tradicí ikon, v čele stojí patriarcha;
protestanské církve – také odmítají autoritu papeže nad církví, protestanskými církvemi jsou luteráni, kalvíni, anglikánská církev ad., v čele stojí volený sbor – synoda (v ní jsou zastoupeni teologové i laici).

Základním spisem je Bible, je složena ze 66 knih a má dvě části:
Starý zákon – obsahuje 39 knih, líčí dějiny božího lidu do doby, než se objevil Ježíš;
Nový zákon – obsahuje 27 knih, které pojednávají o životě a učení Ježíše Krista (čtyři evangelia) a o počátcích křesťanského hnutí (Skutky apoštolů), následují listy apoštola Pavla a další listy od raných křesťanských vůdců, zahrnut je i apokalyptický list věnující se posledním věcem lidstva i světa (Zjevení Janovo). Její součástí je i Desatero: Nebudeš mít jiné bohy!; Nebudeš zneužívat mého jména!; Budeš zachovávat den odpočinku!, Budeš ctít otce a matku!, Nebudeš zabíjet!, Nebudeš cizoložit!, Nebudeš krást!, Nebudeš lhát!, Nebudeš žádostivě dychtit po ženě svého bližního!
Společenství všech křesťanů označujeme jako církev.
I Křesťanské církve patří k nejpronásledovanější skupině na světě. Odhadem je pronásledováno až 200 milionů křesťanů, z toho je více než 100 tisíc ročně umučeno či jinak zabito. Nejhorší situace je v Severní Koreji, ale i v Iráku a Sýrii, kde křesťany pronásledují stoupenci Islámského státu. Ti např. v únoru 2015 popravili v Libyi 21 egyptských křesťanů. I

V čele katolické stojí papež (první mezi biskupy), biskupové, kněží a jáhni. Kromě farářů a pastorů se lze setkat také s farářkami, příp. biskupkami. K modlitbám a bohoslužbám se shromažďují v kostelech či v modlitebnách. Boží milost se zprostředkovává skrze svátosti (křesťanské církve nejsou v pohledu na svátosti a jejich počet jednotné).
I Ve svátosti křtu se tak skrze viditelné znamení – lití vody na hlavu se slovy „(Jméno), já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“ – zprostředkovává neviditelná milost – sejmutí dědičného hříchu (stav nedokonalosti, který je od Adama a Evy předáván generacím). Jedinec se stává křesťanem, Božím dítětem. I

Dvě svátosti uznávají všichni:
svátost křtu – základ křesťanského života a svátost;
eucharistie – vrchol křesťanského života (křesťan přijímá chleba, příp. víno, jakožto tělo a krev Kristovu.
Církev římskokatolická, pravoslavná, anglikánská a Církev československá husitská pokládá za svátost také svátost biřmování (křesťanská dospělost), svátost smíření (setkání s odpouštějícím Kristem), svátost manželství, svátost kněžství (muž se stává knězem) a svátost pomazání nemocných (spojuje nemocného s utrpením Kristovým).
Mezi nejvýznamnější svátky patří:
neděle – slaví se jako sváteční den Kristova vzkříšení, je označováno jako den Páně, slaví se bohoslužbou;
Velikonoce (oslavující Kristovo zmrtvýchvstání, týden před svátky – svatý týden, se slaví Květná neděle – připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma, vrcholem Velikonoc je velikonoční třídenní, které začíná bohoslužbou na Zelený čtvrtek – připomínka Kristovy poslední večeře a ustanovení eucharistie, pokračuje Velkým pátkem – Ježíšovo ukřižování, Bílou sobotou – rozjímání u Kristova hrobu a Nedělí zmrtvýchvstání – oslava Kristova zmrtvýchvstání;
Vánoce (svátek připomíná vtělení Slova – Krista, Boha a jeho narození, slaví se bohoslužbou).