Léčivé vlny I.

Jsme propojení se svým prostředím. Každý náš pohyb vyvolá další změny.

Svět se mění neustále. To mě vede k otázce, jestli změněná doba nepotřebuje také pozměněnou terapii. A nemyslím jen kosmetické změny, 57. nový směr terapie či zpřesněné poznatky z výzkumu, ale prostě jiné základy, jiné axiomy. Čím by psychoterapie pro člověka a pro svět měla být?
Před pár dny jsem měl přednášku na konferenci Dělat vlny, konané v Ostravě, s podtitulem …když je klientem svět. Chtěl bych se o prezentované myšlenky podělit. Je to jakási moje třetí fotka téhož tématu po článcích Živý, krásný a nemocný svět a Psychologie a politika. Z nich čerpá do určité míry i tento text s tím, že zde je fokusem přímo vztah terapie a světa. Myslím, že neškodí připomenout si některé myšlenky znovu, protože téma je podle mě čím dál potřebnější.
Druhým důvodem mého vystoupení je naděje, že i další kolegové budou téma rozvíjet ze svých úhlů pohledu a pomohou udělat „vlny“, které psychoterapie jako obor potřebuje. Děláním vln se měníme z pouhých následovníků terapeutických systémů v dospělejší tvůrce, využíváme naši kreativitu a vnímavost a zkušenosti nasbírané z praxe.
Vlny – i ty fyzikální (mechanické, elektromagnetické, gravitační, zvukové, mozkové) se šíří polem a způsobují změnu. Zná to každý terapeut v malém, v kontaktu s klientem. Vlnu spouští inspirace, nápad, myšlenka, představa – rozvlní společné terapeutické pole nebo i kousek světa a může nastat něco nového.

pokračování příště

Aleš Borecký
Psycholog
www.naslouchame.com