Mezilidské vztahy.

Člověk v průběhu svého života navazuje mnoho mezilidských vztahů. Některé pro něj mohou být velmi blízké. Takové vztahy pak nazýváme osobními vztahy (tedy vztahy k nejbližším osobám).
Předpokladem pro navázání užších mezilidských vztahů (osobních vztahů) je jednak fyzická blízkost (vztahy člověk navazuje např. ve škole, v práci, v okolí svého bydliště), jednak atraktivita (přitažlivost).

Ta může být:
fyzická – přitažlivost daná postavou, rysy obličeje ad.;
osobní – přitažlivost daná názory, osobními postoji, hodnotami aj.


Afiliace
S mezilidskými vztahy úzce souvisí afilace, tedy lidská potřeba navazovat a udržovat vztahy s druhými. I když je afilace silnou potřebou, někdy člověk záměrně vyhledává samotu. Děje se tak v případě, že potřebuje např. přemýšlet o svém životě. Samota je v takovém případě vnímána jako pozitivní.

Od samoty je třeba odlišit pojem osamění. Tak označujeme stav člověka, který se např. odstěhoval do jiného státu a ocitl se bez své rodiny a přátel. V tomto případě hovoříme o sociální izolaci – jednom z druhů osamění. Jiným druhem osamění je pak emocionální izolace, kdy jedinec postrádá důvěrný vztah, ad.

Láska
Nejvýznamnějším druhem afiliativních vztahů je láska. Láska je silná citová vazba. Americký psycholog Robert Jeffrey Sternberg vypracoval trojúhelníkovou teorii lásky.
Ta má podle něj tři základní komponenty:
intimitu – blízkost, intimní komunikace, emocionální podpora;
vášeň – vysoká psychická aktivace, vyvolaná fyzickou atraktivitou a sexuální touhou;
rozhodnutí/závazek – rozhodnutí je krátkodobé a je spojené s tím, že jeden člověk miluje druhého; závazek je dlouhodobý, jde o snahu lásku zachovat. Rozhodnutí a závazek nemusí být vždy v souladu.

I Sternberg v závislosti na své trojúhelníkové teorii lásky dospěl k osmi druhům lásky: vztah bez lásky – není zde žádný komponent lásky; mít rád – vyznačuje se intimitou, není zde přítomná vášeň ani dlouhodobý závazek (např. přátelství); bláznivá láska – vášeň bez intimity a rozhodnutí/závazku (např. láska na první pohled); prázdná láska – přítomno rozhodnutí a závazek (např. v dlouhodobém vztahu, ze kterého vyprchala vášeň a intimita); romantická láska – intimita a vášeň bez rozhodnutí a závazku; přátelská láska – vyznačuje se intimitou a rozhodnutím/závazkem bez vášně (např. v některých manželstvích); pošetilá láska – přítomno rozhodnutí/závazek a vášeň, ale bez intimity (např. manželství uzavřené po velmi krátké době, hrozí riziko rozpadu); úplná láska – obsahuje všechny tři komponenty. I

Jednotlivé komponenty se liší v závislosti na čase. Intimita na počátku vztahu postupně roste, poté klesá. Vášeň roste rychle, pot pozvolna klesá. Rozhodnutí/závazek postupně narůstá, a pokud se jedná o úspěšný vztah, drží se rozhodnutí/závazek na relativně vysoké úrovni.

Použito z učebnice Odmaturuj ze Zsv