Moudrost starých Čechů… Jan Amos Komenský

XVI. Od hovad porůznu

Od berana
Beran v něm sedí.
Beran na své rohy se spouští.
Berana po rounu poznáš.

Od kozla, kozy
Tvrd kozel dojit.
Čí koza, drž se jí rohů.
Jako by mu zlatou kozu dal.
Staré kozy také rády sůl lízají. (O zvyku rozuměj.)
Bude z něho hospodář, co z kozla zahradník.
Jest vlny na koze jako chlupů na žábě.
Když ovci střihou, koze řit lupá.
Rozumí tomu co šerá petruželi (t. koza).
Nechati sobě kozích vrátec.

Od koně
By kůň o své síle věděl, žádný by na něm neoseděl.
Kůň o čtyřech nohách, a potkne se.
Jako by ho na kůň vsadil.
Ani kůň netáhne víc, než můž.
Svého stínu se bojí; od plachých koňů přísloví vzaté, o bojácných.
Kůň brůna, žena Důra, Janek pachole, řídko z toho trého co vhodného bude.
Co vlk a kůň skousají, po tom se nerádo hojí.

Od krávy
Co kráva nejápný.
Čerstev jest co kráva na ledě.
Zná se na tom co kráva na muškátovém květu. (Quid sui cum amaro
vino? Nil graculo cum fibidus.) Vel: Rozumí co kráva muškátovému
květu.
Nastoupila mu černá kráva na nohu; t. chudoba.
Žádná kráva toho nevylíže, ani straka nevydrápe.
I černá kráva bílé mléko dává.

Od osla
Osel oslu nejpěknější.
Osla bíti přes pytel; jest někoho po straně dojímati, jinému
domlouvaje, aby se jiný vtípil. Nebo kdo v pytel na oslu ležící bije,
to oslu doléhá, ačkoli se v něj nebije.
Vždycky jej musí hnáti co osla na most; t. o lenivých.
Oslu když se dobře vede, tehdy jde na led tancovati.
Oslové vespolek se drbí.

Od ovce
Chodí jako ovce, a trká jako beran.
Jest pravá ovce.

Od svině
Ukálená svině ráda jiné kálí.
Svině do každého lejna nos vstrčí.
Svini netřeba než mláta.
Když prase připovědí, hned pro ně s pytlem.
Nedal Pán Bůh svini rohů, aby netrkala.
Svini housle, oslu buben.
Jako by svini osedlal. (Když se nehodnému dá úřad. Mustelae crocoton
addere.)
Kdo nechceš od sviní sněden býti, nepleť se mezi mláto.
Sytá svině věchtem zmítá; o těch se říká, kteříž pro lahůdky jinými věcmi zhrdají.
Stoulil kviky. (O tom, kdo hanbou umlkl; ad svině vzaté, kteráž kvičí,
dokud můž, pak mlčí.) Vel: Stul kviky; t. přestaň mudrovati; vzaté od
svině, kteráž ráda řehce a kvičí.
Svině rozlila dčbán oleje.
Kanec na staro řezaný.

Od psa
Psem orali.
Který pes nejvíc štěká, nejméň kouše/bojí se; t. kdo hrozí, bázeň pronáší.
Neběží od něho psi s koláčky; t. nepředá se.
Jen se co pes otřese. Shoří jako na psu. (Item: Všecko z sebe střese jako pes.) Vel: Otřesa se běží odtud. (Ze všeho se vylíže.)
Pes k vývratku. (Petr Apost.)
Člověka sobě by psa váží.
Smrdí psinou.
Hryze co pes. Mordet dente canino. Ochalebný pes.
Musil by veliký hlad býti, aby pes psa jedl.
Psem spícím netrhej.
Psa proti srsti nehlaď; t. nedrážď.
Bitému psu jen hůl ukaž.
Přehoditi někoho přes hůl.
Jednomuliž psu bálka říkají?
Když se pes na slaniny zmlsá, nerád nechá.
Vychoval psa na svou nohu. (Nevděčnému dobře činil.)
Který pes trefen, ten skuvíčí.
By ty svému psu nohu uťal, on za tebou poběhne.
Vždycky leze jako pes do kuchyně. (O ostydlých a nezbedných.)
Zažive toho co pes sádla.
Psu koblihy poručiti.
Snědl to co pes horký koblih.
Škoda psu bílého chleba.
Kratce uvázaný. (Pes na řetězu, kterýž se tím víc vzteká a štěká.)
Mnoho na psa celý pecen.
Ukázal mi psí zub; t. zlost, nevděčnost.
Bude dobrý, až pes na lísku vleze.
Snášejí se co pes s kočkou.
Drží svá slova, co pes půst.
Laskav naň, co pes na kočku.
Nebyl, kde psům ocasy utínají.
Mezi psy kost vrci.
Dva psi jednu kost hlozou.
Nemá na něm co pes utrhnouti.
Kouše okolo sebe jako pes.
Pes psu blechy vybírá.
Kdo se psy léhá, s blechami vstává.
Kdo chce psa bíti, najde kyj.
Také štěncům zuby dorostají.
Krade se pozadu jako pes.
Jest beze cti, co pes bez ocasu.
Musí odštěkati.
Nemůž-li pes kosti hrýzti, bude ji lízati.
Psu sádlo svěřiti. (Den Hund mit Brattwuersten feβlen. Die Katzen Vber das schmeer setzen. Den Bock zum Gärtner machen.)

Od telat
Dobré tele půl krávy.

Od vola
Vola by přes všecken svět zvodil, nebude než vůl. (Chytrý jako vůl, ironice.)
Vyšlo tele, vrátil se vůl.
Nebéře se z jednoho vola dvou koží. Anebo: Jeden vůl nemá dvou koží.
Item: Nejsou na jednom volu dvě kůže.
Ani vůl dvěma smrtmi neumírá.