Rodina je pojem označující dlouhodobé soužití osob v příbuzenském vztahu, základ tvoří rodič/rodiče a dítě/děti, z hlediska státu jde o instituci, jejímž hlavním účelem je solidární soužití s cílem vychovat děti pro samostatný život v dospělosti. Kdybych to měl popsat volněji, pak z tohoto pohledu je rodina prostorem pro dobré dětství a dospívání dětí, pro dobrý život dospělých v roli rodičů či prarodičů.
Zajímavé je, že náš trestní řád, respektive občanské právo rodinu přímo nedefinuje, mluví o ní pouze účelově v souvislosti s majetkem, manželstvím a „zvláštními zákonnými ochranami“. Bude to zřejmě tím, že na přesné definici v právnické hantýrce není shoda.
Dvacetiletá Klára na psychoterapeutickém sezení řeší rozchod svých rodičů: „Tak teď už je to asi jedno, sice se mi rozpadá rodina, ale já jsem už dospělá, musím si s tím poradit.“ Ptám se: „Kdy jste začala vnímat to rozpadání? Až teď při rozvodu rodičů?“ A ona: „To vlastně ne, rodiče často mluvili o naší rodině a já to automaticky brala, ale pak mi kamarádka asi před pěti lety řekla, že rodina je pro ni všechno, důležité věci se dějí v rodině – no, a já si pomyslela, že mí kamarádi o mně vědí víc než rodiče a sestra, že s lidmi venku trávím více času a máme společné zájmy, zatímco doma jen bydlím… Tak co je tedy ta rodina? Teď už ani doma nebydlím…“
(Děti a rodiče v rozmanitých rodinách, Portál 2025)
PeopleSTAR (0 hodnocení)