Moudrost starých Čechů… Jan Amos Komenský

XXXII. Od myslivectví, čihařství
Mnoho psů zaječí smrt. (Jednomu neb dvěma chrtům předce se
někdy vytočí a vyklící, ale když jich mnoho, sotva. Tak kdo mnoho
nepřátel má, pomohou sobě naň.)
Smekl naň; t. pustil. Nebo se chrti na smečce vodívají.
Starou lišku těžko chytit.
Vyštveš vlka z lesa.
Drží jako vlka za uši.
Žádný se jemu nevyběhá; o klevetném se rozumí.
Honěný; i. ictus sapit, opatrný.
Kličkám dobře rozumí.
Spadlo mu z kličky; t. chybilo naměření.
Lučiště tuze napaté puká.
Vlka na kulhavém koni honiti.
Pozdě bycha honiti. (Factum infectum optare.)
Stopy se držeti.
Zaskočiti od díry. (Myši, králíku, syslu etc.; t. vzíti někomu útočiště.)
Když se psům nechce lovu, darmo štváti.
Nebude dobré štvání, zívá se psům.
Vyvedli ho na opice. Nebo opic neštvávají.
Na rozdílnou zvěř rozdílná čižba.
Huš tele na vlka.
Předce našel mezeru.
Bez prachu střílí; t. o chlubném.
Střílí co v/na holuby; o lháři. (Metaf. proto, že se nejen kulkou střílí,
ale lukem; tak lživý člověk rozličných klik se chytá.)
V samu špičku trefil.
Případně doložil; dokládá na ořech.
Zajíce v měchu nekupuj.
S švagrem na zajíce, s bratrem na nedvěda. (Šal. Bratr bratru jako
město hražené.)
Poštval ho na zajíc.
Uhodil (trefil) Mělníkem v Hošku, až se Roudnice zatřásla.
Zastřelil holuba, motovidlem střelil.
Umí lišku štváti.
Uvázl jako na lep; t. jižť jest oklamán.
Kdo jinému jámu kopá, sám do ní upadá.
Bláznu vejra poručiti.
Velikých ptáků pod pomeč nelapají.
Na holuba netřeba než necek.
Kdo ptáky chce lapat, nemusí mezi ně kyjem házet.
Ptáčník sladce píská, když ptáka chce přivábiti; zn. chytrost.
Položiti mu vnadu.
Podsypáno humence.
Kdo jednou ptáka z ryku pustí, na střeše ho těžko lapati.
Domnívá se, že lapil bílou vránu.
Neumí holubův lapati.
Z brku někoho vyraziti. (Jako ptáka když…)
Lepší vrána v pytli jedna než na vrbě tří.
Lepší vrabec v ruce než vrána na střeše.
Nešklub ptáka, než ho lapíš.
Nové roztahuje síti. (Novum exercet aucupium.)
Umí dobře s ručnicí pod vodou; o opatrných, opatrnost svou tajících
užívá se.
Chtě lapiti káče, uhonil lysku.
Pole zaležel.
Pes lovčí neužíváním zaválený. (Užívá se o těch, kteříž lhostejností
něco zameškají.)