Moudrost starých Čechů… Jan Amos Komenský

XLV. Od šatstva
Jiný stav, jiný kroj.
Nový křtalt vede.
Tuhý jako zmrzlá košile; t. vrtkavý.
Bližší košile než kabát.
Hodil kabátem; o lháři mluví se.
Dal mu na kabát.
Nedá na sobě pláště trhati. (Vel: Šetří pláště.)
O tom, kdo se rád dá při kvasu neb jinde, kde rád jest, zdržeti.
Což na sobě šaty dát trhati?
Neforemný jako naruby kožich.
V kožiše moudrost nositi; t. nádhernost.
Pro prým kožicha nekaz.
Zpeř mi kožich a nemáčej.
K starému kožichu nové rukávy.
Chodí co kožich na rukávech. (Homo ficulneus.)
V rukávě to mám.
Sukně musí míti rukáv.
Lépe rukávem zatkati než celou sukní.
Ne vše axamit, co se černá.
Hedvábný; t. rozmazaný.
Damaškové zvůle užívá.
Živá hlava klobouček nachází.
Pokorný, okolo prstuby ho obvinul.
Obul se v cizí škorně, jakť laškuje!
Rozpásal-li že se? (O lháři.)
Nepáře se po švě.
O několik dírek popíti.
Vypadl z rukávu.
Utekl se v kožišku do vody.
Punčocha za klobouk. (Das schickt sich wie sechs Finger in ein Handschuh.)
Ano, tref se punčocha za klobouk.
Nahého svlékati.
Tak řemen táhni (natahuj), aby se nepřetrhl.
Našla hadra onuci.