Na místě práva svévole

Když jsem jako kluk uviděl sochu se zavázanýma očima a s váhou v ruce a slyšel, že představuje spravedlnost, nechápal jsem. Ptal jsem se: „Proč má zavázané oči?"
Šalomoun se pokusil najít smysl svého bytí nezávisle na Stvořiteli. Neúspěch v tomto pokusu ho znovu vrací k Bohu. Jedním z důvodů byla absence spravedlnosti. Král zděšeně zjišťuje, jak je právo v jeho zemi pokřivené, a sebekriticky si také uvědomuje, že na tom mu svůj podíl.
Dnešní doba není o nic lepší. Také můžeme konstatovat „na místě práva - svévole, na místě spravedlnosti - svévole". Pokud vypustíme existenci absolutní spravedlnosti, kterou Šalomoun vidí v Bohu a jeho soudu, pak se možná přidáme k Šalomounovi, který o období, kdy hledal smysl života bez Boha, konstatoval: „Pomíjivost, samá pomíjivost!" (Kaz 1,2)
Často slýchám, že jsem slaboch, když k životu potřebuji víru, kterou někteří přirovnávají k „berličce". Každý, kdo někdy potřeboval skutečnou berli, ví, že je lepší chodit s ní než bez ní sedět doma. Jsem rád, že mohu věřit, že Bůh jednou narovná právo a dá milost všem, kteří hledali spravedlnost.

(Vydrž, stojí to za to!, Advent-Orion 2017)