Nejvíc nakažených žloutenkou C za 10 let. V pozadí je i nový fenomén chemsexu

Testy v loňském roce odhalily v Česku nejvíce nákaz virem žloutenky typu C za posledních deset let. Nemoc prokázaly u 1300 lidí. Infekce tímto virem je celosvětově jednou z hlavních příčin chronického onemocnění jater.

Článek
Žloutenka typu C je v Česku na vzestupu. Loni testy odhalily nákazu u třinácti stovek lidí. Oproti minulým letům jde o nárůst. Za vzestupem může být podle předsedy Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a infektologa Pavla Dlouhého paradoxně návrat lidí k prevenci po covidu, ale také velké množství lidí užívajících drogy nebo těch s rizikovým sexuálním chováním. Jde třeba o nový fenomén chemsexu, který spočívá v užívání drog ve spojení se sexuálními aktivitami.

Právě včasné podchycení nákazy je podle něj u tohoto typu žloutenky zásadní. „Čím dříve se na to přijde, tím máme větší šanci, že zlikvidujeme infekci a zachováme v podstatě zdravá játra,“ upozorňuje infektolog. Neléčení nákazy tímto virem může vést až k úplnému selhání jater.

Otestovat se mohou lidé tento týden nejen na žloutenku typu B a C, ale také na HIV či syfilis v rámci Evropského týdne testování HIV a žloutenky. Ve všech 14 krajích nabízí odborníci na celkem 97 testovacích místech možnost lidem zcela anonymně a zdarma si ověřit svůj zdravotní stav.

Na důležitost testování poukazuje i Dlouhý. „Jediný způsob, jak zjistit, zda je člověk nakažen žloutenkou typu C, je nechat se vyšetřit. Nákaza je ve většině případů bezpříznaková,“ podotýká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Loni testy odhalily nákazu virem žloutenky typu C u nejvíce Čechů za posledních deset let. Co je důvodem jejího vzestupu?

Těch důvodů je více. Jednak se už po covidovém období zase lidé vrací ke svým lékařům, více se vyšetřuje, odebírá a dělají se jaterní testy. Druhým důvodem je také to, že se snažíme o určitou osvětu. Už několik let upozorňujeme lidi v Česku, že je tato infekce bezpříznaková, a že pokud někdo má ve svém životě riziko, tedy měl příležitost se nakazit, tak by se měl nechat otestovat, protože to je jediný způsob, jak to zjistit. Apelujeme také na to, že existuje účinná léčba, která je velmi jednoduchá, bezpečná a může zabránit závažným komplikacím a následkům. A třetí důvod je nepochybně ten, že se dál v populaci vyskytují zdroje nákazy.

Jaké zdroje nákazy máte na mysli?

Je tu velké množství lidí užívajících drogy, ať už tedy problémových pravověrných uživatelů, nebo pak i rekreačních uživatelů drog. Jsou tady také lidé s rizikovým sexuálním chováním. Nový fenomén chemsexu je toho důkazem. Ten spočívá právě v užívání drog ve spojení se sexuálními aktivitami. A samozřejmě je tady hodně cizinců, čímž roste možnost importu nákazy ze zahraničí. Mnoho lidí jezdí za sexuálními zážitky do ciziny a exotických zemí. Naopak v Česku je mnoho cestovatelů, ale i rezidentů, kteří k nám přišli ze zemí, kde je výskyt žloutenky typu C ještě vyšší.

Jak se může člověk tímto typem žloutenky nakazit?

Je to infekce přenosná krví a sexem, takže nákaza je nejrizikovější pro lidi, kteří si injekčně píchají drogy, proto se tomu také říká „feťácká žloutenka“. K přenosu může dojít i při dělání piercingu nebo tetování, pokud je prováděno v podmínkách, které nesplňují úplně vysoké standardy, a jsou při tom použity kontaminované nástroje. Samozřejmě se nákaza přenáší také pohlavním stykem a i ve zdravotnických zařízeních v souvislosti s poskytováním zdravotní péče nebo při poskytování první pomoci. Nákaza je přenosná i z matky na dítě, proto si přejeme, a bohužel se to zatím nedaří, aby se povinně testovaly ženy na žloutenku typu C v těhotenství.

Kolika lidí se nákaza žloutenkou typu C týká
Statistiky Státního zdravotního ústavu prozrazují, že je u nás ročně objeveno zhruba 800–1000 nových případů žloutenky typu C. V loňském roce byla ovšem nákaza prokázána u rekordních 1300 lidí. Jen do poloviny letošního roku lékaři zachytili hepatitidu typu C u 852 lidí.

V ČR se jedná o nejčastější typ virové hepatitidy. Žloutenkou typu C u nás trpí přibližně 0,5 procenta populace. Nedávná epidemiologická studie ukázala, že v chronickém stadiu virové hepatitidy C u nás žije až 80 tisíc lidí.

Odhaduje se, že celosvětově trpí tímto onemocněním přibližně 71 milionů lidí, s ročním nárůstem nových infekcí o 1,75 milionu a úmrtností kolem 400 tisíc lidí ročně.

Jsou příznaky a projevy této nákazy ihned rozpoznatelné?

Nákaza je typicky ve většině případů bezpříznaková. Jen malá část nakažených dostane typickou žloutenku, tedy zažívací potíže, bolesti břicha, zvracení a žloutnutí. To jsou příznaky, které je přivedou k lékaři, ale je to mnohem méně časté. Naprostá většina lidí se nakazí a vůbec neví o tom, kdy se nakazila, jak dlouho tu infekci má, vůbec netuší, že ji má, a žádné potíže nemají.

Takže skutečně jediný způsob, jak zjistit, že je člověk nakažen, je nechat se otestovat?

Ano, jediný způsob, jak to zjistit, je nechat se vyšetřit. Zaprvé tedy podstoupit jaterní testy, kde se může ukázat třeba jen drobné zvýšení, a pak si nechat udělat speciální test přímo na žloutenku typu C.

Kde se můžete otestovat
Testování na přítomnost žloutenky typu C provádí praktičtí lékaři i specialisté na pracovištích dvojí odbornosti – infekce a gastroenterologie a hepatologie.

Anonymně se lidé mohou otestovat také v HIV checkpointech, které jsou dostupné po celé republice. Tento týden mají lidé možnost zcela anonymně a zdarma si ověřit svůj zdravotní stav v rámci Evropského týdne testování na HIV a žloutenky.

Problém je tedy v tom, že lidé většinou ani nevědí, že jsou nakaženi. Jaké zdravotní komplikace mohou nastat, když se nakažený člověk dlouhodobě neléčí?

Je to podobné jako u HIV, čím déle infekce trvá, tím má závažnější následky. U tohoto viru vede zánět v játrech postupně k tomu, že je jaterní tkáň nahrazována vazivem a dochází k jejímu postupnému tvrdnutí. Právě ztvrdnutí jater vede ke snížení jejich funkce, také k jaterní slabosti, posléze to může vést až k úplnému selhání jater, případně v pozdním stadiu až k nutnosti samotné transplantace. Závažnou komplikací může být také rakovina, která typicky v takto postižených játrech může vznikat. Přičemž pravděpodobnost a závažnost těchto komplikací rostou s časem. Čím dříve se na to tedy přijde, tím máme větší šanci, že zlikvidujeme infekci a zachováme v podstatě zdravá játra. Zatímco pokud má někdo infekci pět sedm let, tak tam už poškození mnohdy bývají nevratná.

Jak léčba žloutenky tohoto typu vypadá?

Před lety jsme měli k dispozici docela obtížnou léčbu, která se skládala z injekcí a tablet. Navíc trvala šest až 12 měsíců, byla spojena s různými velmi těžkými nepříjemnostmi a dokázali jsme pomocí ní vyléčit jen třeba dva pacienty ze tří. Nyní máme k dispozici velmi moderní účinné léky ve formě tablet, které hradí zdravotní pojišťovna. Léčba trvá dva nebo tři měsíce, a to bez jakýchkoliv vedlejších účinků. Lidé berou tabletky doma, nemusí být hospitalizováni, zkrátka je léčba nijak neomezuje v jejich životních aktivitách. Navíc jsme schopni prakticky každého vyléčit. To je také důvod, proč si Světová zdravotnická organizace (WHO) myslí, že díky takto účinné a bezpečné léčbě můžeme usilovat o vymýcení této infekce.

Opravdu úplné vymýcení žloutenky typu C? Je to podle vás reálné?

Je to oficiální strategie WHO, která ukládá členským státům, aby se snažily vymýtit tuto infekci na svém území. Vymýcení by bylo možné, kdybychom vyhledali všechny nakažené a snadno je vyléčili a zbavili infekce, aby se zkrátka nemohl nikdo další nakazit. Určitě se nemůžeme bavit o plošném testování celého národa. Přednostně je potřeba otestovat lidi v riziku, kteří se mohli nakazit. Což je specifický způsob, protože doposud jsme si mysleli, že vymýtit infekce ze světa je možné jen očkováním, tak jako jsme to udělali třeba s pravými neštovicemi nebo jak se o to snažíme s dětskou obrnou. Ale v tomto případě je plán vymýtit infekci tím, že vyhledáme a vyléčíme všechny nakažené.

Dá se této nákaze předcházet? Co byste lidem poradil?

Každý by měl před jakoukoliv aktivitou zvažovat rizika. Zejména se vyhnout užívání drog, především těch, které se aplikují injekčně. To je skutečně velmi nebezpečný způsob, kterým lze přenést i další infekční choroby a je spojen s mimořádnými zdravotními riziky. Je potřeba zvažovat rizika i v rámci sexuálního života. Tedy používat bezpečnější formy sexu a dávat si pozor při sexuálních aktivitách s cizinci nebo v zahraničí. A pokud mám jakoukoliv pochybnost či nejistotu, tak se radši nechat otestovat.

Evropský týden testování HIV a žloutenky
Evropský týden testování na HIV a žloutenky se každoročně snaží upozorňovat na problematiku HIV bez stigmatizace. Letos se testovací týden koná od 18. do 25. listopadu. Ve všech 14 krajích České republiky nabídnou odborníci na celkem 97 testovacích místech, ať už v kamenných poradnách, nebo při mobilním testování, možnost zcela anonymně a zdarma si ověřit svůj zdravotní stav a zeptat se na vše, co vás k této problematice zajímá. Aktivity koordinuje Státní zdravotní ústav a finančně podporuje Ministerstvo zdravotnictví.

„Zdůrazňujeme, že úplně každý může zcela anonymně a zdarma přijít do poraden, bude veden pouze pod číselným kódem, na základě kterého se dozví i výsledky testů. Kromě HIV může žádat také test na žloutenky B, C a eventuálně i na syfilis. Pro další kvalitu života pacienta je velmi zásadní odhalit infekci včas a co nejdříve zahájit léčbu,“ popisuje v tiskové zprávě hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Klára Poddaná Seznam zprávy