Nepřiznané koalice: cesta k povolebním hádkám o miliony i poslanecké kluby

ANALÝZA. Nepřiznané předvolební koalice v čele s komunisty (pod značkou Stačilo!) či SPD (Jo!), ale i spolupráce Pirátů se Zelenými, nejen ohýbají pravidla volebního zákona, ale mohou vést po volbách k zajímavým sporům – zejména o vzniku poslaneckých klubů a rozdělení státních příspěvků.

České politické strany dlouhodobě využívají právní mezery k obcházení volebních pravidel pro vznik předvolebních koalic; snižují tím procentní práh pro svůj vstup do Poslanecké sněmovny. HlídacíPes.org to popsal již v tomto textu.

Pestrá složení nesourodých kandidátek typu Stačilo! a Jo! však mohou mít po volbách i dohry ve sporech o to, jak si mají strany těchto nepřiznaných koalic mezi sebou rozdělit peníze za státní příspěvek za volby a činnost stran.

I o to, zda vůbec budou moct vzniknout separátní poslanecké kluby.

Kolik vznikne nových klubů
Nepřiznané koalice, jako Stačilo! nebo Jo!, zahrnují kandidáty různých stran (KSČM, SOCDEM, ČSNS u první jmenované, PRO, Trikolora, Svobodní u druhé). Pokud by získaly dostatečné množství mandátů, mohly by se jednotlivé strany pokusit vytvořit vlastní poslanecké kluby.

Příklad přiznané koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) i Pirátů a STAN z roku 2021 ukazuje, že strany si po volbách samostatné kluby prosadily, což jim také zajistilo více sněmovních funkcí či přednostní právo vystupovat na plénu.

Hnutí ANO – jako předpokládaná nejsilnější strana – ale prohlašuje, že přiznaným (a o to více asi i nepřiznaným) koalicím rozdělení na samostatné kluby umožnit nechce. Strany by tím přišly o část poslanců s přednostním právem promluvy na plénu sněmovny, o funkce, za které jsou příplatky k poslaneckému platu, i o prostory v zázemí Sněmovny.

Zda se tak stane, je ale nejisté, či spíše nepravděpodobné – musel by se kvůli tomu změnit Jednací řád, což hned se začátkem nového volebního období, kdy se kluby utvářejí, nelze stihnout. Dá se i očekávat, že by případný spor o právo na vznik samostatných poslaneckých klubů u koalic skončil u Ústavního soudu.

Jiný příběh jsou nepřiznané koalice, jako Stačilo! a Jo!. Ty sice kandidují pod jednou hlavičkou, ale ideologicky jde o strany velmi rozdílné, jejich předsedové jsou přesvědčeni o své výjimečnosti a budou mít problém vytvořit jednotný klub. Přesto jim – v případě úspěchu ve volbách – pravděpodobně nic jiného nezbude.

Z jednacího řádu Poslanecké sněmovny: K ustavení poslaneckého klubu na začátku nového volebního období jsou oprávněni poslanci zvolení do Sněmovny za samostatně kandidující politickou stranu. K ustavení klubu je třeba nejméně tří poslanců. V průběhu volebního období může být ustaven nový poslanecký klub, složený z poslanců příslušných k jiné politické straně, než za jakou byli zvoleni. K tomu je však třeba nejméně deseti poslanců.

Nesourodost stran a nepřiznanost koalic může vést i ke sporům o státní příspěvky. Strany, jejichž kandidáti kandidují na listině jiné strany (což je i případ Zelených na kandidátce Pirátů), nemají nárok na státní příspěvky na volební náklady, na mandáty, ani na činnost politického institutu. Příspěvky obdrží pouze strana, která kandidátku podala.

Například u nově vytvořeného volebního hnutí Stačilo!, budou tedy potenciální státní prostředky směřovat ze zákona pouze k němu, nikoli k reálným „mateřským“ stranám (KSČM, SOCDEM, ČSNS…).

Podle zákona mají nárok na stálý příspěvek strany a hnutí, které získaly ve volbách do Sněmovny nejméně tři procenta hlasů. Příspěvek činí šest milionů korun ročně a zvyšuje se o 200 tisíc korun za každou další desetinu procenta až do hranice pěti procent, tedy k deseti milionům korun. Nad pět procent pak vzniká nárok na další příspěvek za mandáty. Pokud strany a hnutí kandidují v koalici, dělí se stálý příspěvek podle jejich dohody, případně rovným dílem, pokud dohodu neuzavřou.

Dohodnout se na penězích
Jak si pak v rámci hnutí peníze rozdělí, je jistě vnitřní věc, nutno ale zohlednit i zákon o financování politických stran a hnutí. Ten omezuje převody finančních prostředků mezi stranami (respektive dary či jiné bezúplatné plnění přijaté od jedné a téže osoby) jen na tři miliony korun ročně.

Kdo konkrétně ze Stačilo! a jak bude rozhodovat komu a kolik peněz půjde, bude zajímavé sledovat – stejně jako pnutí, jež to může vyvolat. Zatímco u příspěvku na mandát poslance (900 tisíc ročně) je dělení jasné, u stálého příspěvku ne. Za čtyři roky jde o koláč o velikosti až 40 milionů korun.

To, že i finanční stránka věci hraje v životě politických stran velkou roli, dokazuje marná snaha Pirátů domoct se toho, aby jim stát vyplácel stálý příspěvek na činnost v plné výši.

Piráti v posledních sněmovních volbách kandidovali v koalici se STAN a Ministerstvo financí tedy rozhodlo o vyplácení příspěvku koalici, která si peníze rozděluje (například všechny tři strany koalice Spolu dostávaly ročně po 3,3 milionu, viz: Příspěvky vyplacené politickým stranám a politickým hnutím v roce 2024).

Nejvyšší správní soud ale požadavek Pirátů zamítl. Nárok na stálý příspěvek vzniká podle verdiktu pouze koalici jako celku.

Stejně tak to bude i u současných kvazikoalic – peníze jim přijdou jako jeden balík. Podle jakých kritérií a zásluh si jej rozdělí, bude jen na nich a jejich ochotě a schopnosti dohodnout se mezi sebou i po volbách.

Robert Břešťan HlídacíPesorg