Nervová soustava.

Stavba neuronu
• Základní jednotkou nervové soustavy je neuron (nervová buňka s výběžky)
• Neuron má tyto části
• Dendrity, buněčné tělo, iniciální segment, axon (nervové vlákno) a nervová zakončení.
o Dendrity
 Krátké výběžky buněčného těla
 Představují vstupní část neuronu
 Místo příjmu signálů z jiných neuronů nebo smyslových buněk
o Buněčné tělo
 Část neuronu obsahující jádro a cytoplazmu s hlavními buněčnými organelami
• ER, mitochondrie, lysozomy
o Iniciální segment
 Část spojující buněčné tělo s axonem
 Vznikají zde akční potenciály
o Axon
 Výběžek neuronu specializovaný k vedení akčních potenciálů (vzruchů)
 Z každého těla neuronu vychází obvykle jeden axon, který může dosáhnout délky až 1 m
o Nervová zakončení
 Výstupní část axonu
 Specializované k uvolňování chemických přenašečů
 Zakončení neuronu mají knoflíkový tvar
• Synaptický knoflík, bývá jich větší počet

Šíření vzruchu
• V klidu dochází na membráně neuronu k nerovnoměrnému rozložení náboje
o Membrána propouští ven více kationtů K+ než dovnitř kationtů NA+
• Uvnitř je náboj záporný a vně kladný
• Membrána je polarizována, mezi povrchem a vnitřkem nervové buňky vzniká elektrické napětí, tzn. klidový membránový potenciál
• Dojde-li k podráždění neuronu
o Mění se propustnost membrány
o Membrána je depolarizována
o Klidový potenciál se mění na akční potenciál, který se jako vzruch šíří dál neuronem
• Vzruch je z jedné buňky do druhé šířen pomocí synapsí
o Míst kontaktů nervových buněk
o Neurony se v synapsích přímo nedotýkají, je mezi nimi mezera – synaptická štěrbina
o Synapsi tvoří zakončení axonu obsahující váčky s mediátorem (chemickým přenašečem)
• Mediátory, neboli neurotransmitery jsou dvojího typu
o Excitační – umožňují šíření vzruchu
o Inhibiční – brání šíření vzruchu
• Nervové buňky tvoří v CNS komplikovanou a mnohočetně propojenou síť
• Procesy probíhající v této síti jsou podřízeny dvěma základním principům
o Divergence
 Axony většiny neuronů se větví a rozbíhají na značný počet neuronů
 Z funkčního hlediska tedy vzruch přiváděný jedním axonem může vyvolat vzruchovou aktivitu ve více neuronech
o Konvergence
 je charakterizována sbíháním několika výběžků do jednoho neuronu
 Přívod vzruchů do neuronu je potom mnohonásobný
Nervové obvody
• Funkce nervové soustavy spočívá v příjmu, zpracování, ukládání a vydávání informací
• Tato činnost se uskutečňuje v seskupeních neuronů, která se nazývají nervové obvody
• Část nervové soustavy uložená v páteři a lebce se nazývá centrální nervová soustava
• Vše ostatní tvoří periferní nervovou soustavu
• Její funkce je spojovat smyslové orgány a výkonné orgány s CNS
• Neurony v periferní nervové soustavě dělíme na neurony
o Senzorické
o Smyslové a motorické
o Hybné.
• Všechny neurony uložené uvnitř CNS nazýváme interneurony
• Nervovým obloukům složeným ze senzorického nebo motorického neuronu říkáme reflexní oblouk
Reflexy
• Nervový děj, při kterém se přenáší signál z čidla nervovou dráhou k výkonnému orgánu
• Je odpovědí organismu na dráždění receptorů.
• Reflexy jsou podmíněné nebo nepodmíněné.
• Nepodmíněné reflexy
o Jsou vrozené
o Již jsou zapsány v genetickém kódu
o K jejich vzniku není třeba zvláštních podmínek
• Podmíněné reflexy
o Vznikají na základě spojení tzv. podmíněného podnětu s nepodmíněným reflexem
o Pavlovi psi – zvonek slinění

Mícha
• Mícha je část nervové trubice ležící uvnitř páteřního kanálu
• Je dlouhá 40 až 45 cm
• Horní konec míchy přechází plynule v prodlouženou míchu (část mozku)
• Mícha je centrem jednoduchých reflexů a představuje spojení periferních částí s mozkem
• Rozlišujeme
• Šedou hmotu míšní
o Tvoří ji převážně těla neuronů s výběžky
o Šedá hmota má na průřezu tvar motýlích křídel
o V jejích zadních rozích nervová vlákna smyslových neuronů vstupující do míchy zadními kořeny
o Těla těchto neuronů se nacházejí v míšních gangliích, což jsou shluky těl neuronů uložené mimo vlastní míchu v otvorech mezi obratli
o Axony motorických neuronů vystupují z míchy v podobě svazků označovaných jako přední kořeny
o Spojením předního a zadního kořene vzniká míšní nerv.

• Bílou hmotu míšní
o Tvoří ji nervové dráhy
• Některé smyslové signály se převádějí až do mozku – vzestupné senzorické dráhy
• Jiné nervové dráhy vedou z mozku do míchy, končí na motorických neuronech
o Zprostředkují tak ovládání svalstva nervovými centry v mozku – sestupné motorické dráhy
• Přerušení sestupných míšních drah nebo poškození motorických neuronů způsobuje vážné poruchy hybnosti
o Dochází buď k částečnému ochrnutí – paréze
o nebo k úplné ztrátě svalové činnosti – plegie
• Ochrnutí obou dolních končetin se jmenuje paraplegie

Mozek

• Zpracovává vstupní signály ze smyslových orgánů a vytváří signály výstupní, které odesílá k výkonným orgánům
• Další funkcí mozku je integrace a koordinace aktivit, které se vztahují ke všem částem těla
• Rozlišujeme pět částí mozku
o Prodlouženou míchu
o Mozeček
o Střední mozek
o Mezimozek
o Koncový mozek
o Jako šestou část označujeme most Varolův navazující na prodlouženou míchu (u savců)
• I. a II. mozková komora jsou uloženy v hemisférách koncového mozku
• III. mozková komora leží v mezimozku
• Středem míchy prochází míšní kanálek, který ústí do dutiny v prodloužené míše – do IV. mozkové komory
• Mozkové komory a míšní kanálek obsahují mozkomíšní mok

Mozkový kmen
• = Prodloužená mícha, most a střední mozek
• Zde začínají motorická a končí senzorická vlákna hlavových nervů.
• Hlavové nervy jsou periferními nervy mozku
o Je jich 12 párů
o Ovládají svaly obličeje, svaly oka, svaly jazyka, ale i hltan
Mozkové pleny
• Mozek i mícha jsou na svém povrchu kryty třemi obaly
• Vazivová tvrdá plena přiléhá pevně k lebečním kostem
• Pod ní je jemnější obal – pavučnice
• A pod ní je jemná a cévami zásobená omozečnice
• Mezi měkkými plenami je úzký prostor, ve kterém se pohybuje kolem centrálního nervstva mozkomíšní mok, který se tam dostává malým otvorem ve IV. mozkové komoře

Prodloužená mícha
• Svou strukturou a některými funkcemi se podobá míše
• Jinak jsou v ní životně důležitá centra – centrum dýchací a kardiovaskulární (krevní tlak, činnost srdce)
• Dále se podílí i na řízení soustavy trávicí a vylučovací
• Jsou zde centra reflexů zajišťujících polykání, slinění a některé obranné reflexy – kašel, kýchání, zvracení
• V prodloužené míše probíhají i důležité senzorické a motorické nervové dráhy.

Most Varolův
• Tvoří ho, podobně jako prodlouženou míchu, nervové dráhy
• Jsou v něm rovněž centra řídící dýchání
• V mostu probíhají dráhy spojující mozkovou kůru s mozečkem

Mozeček
• Je důležitým senzoricko-motorickým centrem
• Koordinuje motorickou aktivitu a udržování polohy a postoje (úprava činnosti svalstva)
• Povrchová šedá vrstva – mozečková kůra – je silně zvrásněná jemnými záhyby, které jsou do určité míry pravidelně a souběžně orientované
• V řezu mozečkem toto uspořádání vytváří strukturu označovanou jako strom života

Střední mozek
• Za prodlouženou míchou a mostem následuje střední mozek
• Také jím prochází významné senzorické a motorické nervové dráhy
• Přední dva hrboly jsou centry zrakových reflexů, zabezpečují pohybovou souhru očí. Zadní hrboly mají funkci sluchovou; zprostředkují reflexní pohyb hlavy za zdrojem zvuku.

Mezimozek
• Mozkový kmen v přední části přechází v mezimozek
• Tvořený párovými útvary vejčitého tvaru
o Talamus (hrboly)
o nepárovým hypotalamem (podhrbí)
• Talamem prochází čichové a smyslové dráhy
• Působí budivě na mozkovou kůru, udržuje ji v bdělém stavu
• Hypotalamus je nejvyšším centrem řídícím činnost vnitřních orgánů, slaďuje jejich činnost
• Mezi orgány, které hypotalamus řídí, patří také žláza s vnitřní sekrecí hypofýza (podvěšek mozkový)

Koncový mozek (velký mozek)
• Je u člověka největší částí mozku
• Je rozdělen na levou a pravou hemisféru
• Na povrchu hemisfér je mozková kůra – neokortex
o Neokortex je vývojově nejmladší část nervové soustavy
o Tvoří ho zhruba polovina neuronů celého mozku
o Tato část je složena převážně z nervových buněk, označuje se jako šedá kůra mozková
o Neurony jsou uloženy v šesti vrstvách
o Neokortex se zprohýbal do mnoha závitů, které výrazně zvětšují svůj povrch = gyrifikace
• Mezery mezi závity se nazývají rýhy
• Podle typických rýh se rozčleňují hemisféry u člověka do těchto laloků
o Vpředu čelní
o Na vrcholu hlavy temenní
 Zde je centrum pro signály z receptorů kožních a svalových
o V zadní části týlní
 Zde je zrakové centrum
o Po stranách spánkové
 Zde je sluchové centrum
o Kůra v přední části hemisfér představuje oblast motorickou
o Kůra zadní části oblast senzorickou
• U člověka zaujímají motorické a senzorické oblasti poměrně malou část neokortexu
• Mozková kůra člověka je nápadná mohutným rozvojem asociačních oblastí
o Které jsou sídlem nervových procesů, které označujeme jako myšlení
o Nervové mechanismy, které je zprostředkují jsou neznámé
o V asociačních oblastech kůry integrují informace ze smyslových center v kůře společně s emocemi a pamětí a vytváří tak lidské vědomí
Hemisféry
• Levé hemisféře
o Je zde uloženo centrum řeči, centrum logického a vědecky exaktního myšlení
o Levá hemisféra zajišťuje spíše abstraktní myšlení
• Pravá hemisféra
o Zprostředkuje například vnímání, výtvarný projev a hudbu
o Pravá hemisféra zajišťuje obrazové a hudební
• K všestrannému chápání jevů je třeba obojího
• U některých lidí ale může být jeden typ myšlení zvláště vyvinut
• Hemisféry tvoří také limbický systém a bazální ganglia
• Limbický systém
o Je soustava několik vývojově starých oblastí koncového mozku
o Jsou spojeny hypotalamem ve funkční celek
o Jeho prostřednictvím se uskutečňuje kompletní instinktivní a emociální chování
• Bazální ganglia
• Skupiny neuronů uložené pod mozkovou kůrou
• Jsou významnou oblastí při vytváření pohybové aktivity
• Ale mají úlohu i v poznávacích procesech, jako jsou vnímání a myšlení

Periferní nervstvo
• = Míšní a mozkové nervy
• Mozkomíšní nervy vystupují přímo z mozku a míchy
• Jsou tvořeny svazky nervových vláken
• Senzitivní (dostředivá)
o Přivádějí vzruchy ze smyslů a kůže
• Motorická (odstředivá)
o Vedou vzruchy k příčně pruhovaným svalům
• Rozlišujeme
o 12 párů mozkových nervů
 Vycházejí z mozku
 Senzitivní, motorické nebo smíšené
 1. čichový nerv
 2. zrakový nerv
 3. okohybný nerv
 4. kladkový nerv
 5. trojklanný nerv
 6. odtahující nerv
 7. lícní nerv
 8. sluchově-rovnovážný nerv
 9. jazykohltanový nerv
 10. bloudivý nerv
 11. přídatný nerv
 12. podjazykový nerv
o 31 párů míšních nervů
 Odstupují z postranních rýh míchy
 Jde o nervy smíšené
 Krční (8)
 Hrudní (12)
 Bederní (5)
 Křížové (5)
 Kostrční (1)
Somatická a vegetativní nervová soustava
• Somatická část řídí kosterní nervstvo
• Vegetativní část řídí činnost vnitřních orgánů
Somatická nervová soustava
• Tři úrovně řízení motorické činnosti
o Mícha
 Motorické dráhy, které přímo aktivují kosterní svaly vycházejí z míchy
o Mozkový kmen
 Jsou zde nejstarší oddíly řídící motorickou činnost z mozku
o Mozková kůra
 Vydává signály k pohybu s konečnou platností
• Z motorické kůry mohou být signály k motorickým neuronům v míše vysílány přímou dráhou
o = Jednotlivá nervová vlákna vedou k motorickým neuronům v míše bez přerušení
• U dráhy nepřímé trvá o něco déle, než se dostanou signály až k míšním motoneuronům
Vegetativní nervová soustava
• Řídí činnost hladkého svalstva, žláz a srdce
• Její činnost je nezávislá na naší vůli na rozdíl od systému somatického
• Sestupná nervová vlákna vegetativní nervové soustavy vycházejí z mozku a míchy
• Dělí se na dva velké oddíly
Sympatikus
• Nervová vlákna sympatiku vycházejí z hrudní a bederní míchy
• Některá ganglia sympatiku leží samostatně v blízkosti centrální nervové soustavy
Parasympatikus
• Nervová vlákna parasympatiku vystupují z různých jader v mozkovém kmenu a křížových úseků míchy
• Ganglia parasympatiku jsou většinou uložena až v těsné blízkosti inervovaného orgánu
• Nejvýznamnějším parasympatickým nervem je bloudivý nerv (X. hlavový nerv)

• Většina vnitřních orgánů je inervována jak sympatikem, tak parasympatikem
• U některých orgánů mají obě složky antagonistickou funkci
• Například sympatikus zrychluje srdeční činnost, parasympatikus ji zpomaluje
Žlázy s vnitřní sekrecí
• Funkcí hormonální soustavy je řízení organismu prostřednictvím chemických látek – hormonů
• Hormony se podílejí na udržování stálého vnitřního prostředí, řízení růstu, vývoje a reprodukce organismu
• Hypotalamo-hypofyzární systém – ovlivňuje činnost jiných žláz
o Hypotalamus, hypofýza
o Ostatní endokrinní žlázy: epifýza, štítná žláza, příštítná tělíska, slinivka břišní, nadledvina, vaječník, varle
Hypotalamus
• Je spodní část mezimozku s neurosekreční funkcí
• Z jeho nervových buněk jsou uvolňovány hormony
o Hromadí se v zadním laloku hypofýzy (neurohypofýze)
 Z něhož jsou vylučovány
 Antidiuretický hormon (ADH)
• Zvyšuje propustnost buněčných membrán pro vodu v distálním kanálku ledvin
 Oxytocin
• Působí pravidelné stahy hladké svaloviny (dělohy při porodu, ve vývodech mléčných žláz)
o Jsou vedeny k přednímu laloku hypofýzy (adenohypofýze) a povzbuzují – liberiny
o Nebo inhibují – staniny – produkci jejích hormonů
Hypofýza (podvěšek mozkový)
• Je důležitý sekretorický orgán uložený na bázi lebky
• Je spojena stopkou s hypotalamem
• Má dva laloky
o Zadní lalok – neurohypofýza
 Pouze skladuje a posléze posílá do krve hormony produkované hypotalamem
o Přední lalok – adenohypofýza
 Produkuje hormony:
 Somatotropin - růstový hormon aktivní zejména v mládí, podporuje hojení poškozených tkání
 Prolaktin – po porodu zahajuje a udržuje tvorbu mléka – laktaci
 Kortikotropin – řídí činnost kůry nadledviny
 Tyrotropin – řídí činnost štítné žlázy
 Folitropin – u žen ovlivňuje dozrávání fotikulů ve vaječníku, u mužů vyvolává rozmnožování pohlavních buněk
 Lutropin – spolu s folitropinem podporuje růst folikulů, v nich pak vyvolává tvorbu žlutého tělíska, které produkuje estrogeny; u mužů působí na buňky varlete, tvorba testosteronu
Štítná žláza
• Sestává ze dvou laloků uložených po obou stranách štítné chrupavky hrtanu
• Laloky jsou uprostřed spojeny a tvarem připomínají písmeno H
• Její buňky kumulují jód – musí být přijímán v potravě
• Produkuje hormony thyroxin a trijodthyronin
o Oba hormony ovlivňují celkový metabolismus, termoregulaci, růst a vývoj
o Obecně známým projevem poruchy štítné žlázy je struma (vole)
o Dále produkuje kalcitonin, který snižuje hladinu vápníku v krvi
Příštítná tělíska
• Jsou dva páry čočkovitých útvarů při zadní straně štítné žlázy
• Produkují parathormon udržující stálou hladinu vápníku v krvi
Slinivka břišní (pankreas)
• Tvoří se zde inzulin – snižuje hladinu glukózy v krvi
• Glukagon – zvyšuje hladinu glukózy v krvi
Nadledviny
• Jsou párové žlázy umístěné na horním vrcholu ledvin
• Vnější kůra
o vylučuje glukokortidy
o kde je nejvýznamnější kortizol působí protizánětlivě
o Mineralokortidy, především aldosteron, zvyšující zpětné vstřebávání sodík
• Vnitřní dřeň
o Produkuje adrenalin rozšiřující svalové cévy a podporující srdeční činnost
o Noradrenalin způsobující zúžení cév, a tím zvýšení krevního tlaku
o Vylučují se při stresu a připravují organismus k tělesnému výkonu a zátěžovým situacím
o Vylučování je ovládáno prostřednictvím nervových vláken sympatiku, tedy cestou nervovou, na rozdíl od vnější kůry, která je řízena hormonálně
Vaječník
• Fotikuly vaječníku produkují estrogeny
• Podporující růst ženských pohlavních orgánů a vývoj sekundárních pohlavních znaků
• Žluté tělísko vylučuje gestageny, které převádí děložní sliznici do sekreční fáze menstruačního cyklu
Varle
• Leydigovy buňky produkují testosteron podporující růst pohlavních orgánů a vývoj sekundárních pohlavních znaků

• Mezi žlázy s vnitřní sekrecí se zařazují také placenta, šišinka (epifýza) a brzlík (thymus)
• Hormon šišinky melatonin se vytváří především v noci a hraje roli při kontrole cyklu bdění a spánku
• Brzlík produkuje látky působící na vývoj lymfocytů
Nervové soustavy živočichů
Rozptýlená
• Nejprimitivnější
• Tvořena po těle nepravidelně rozptýlenými vzájemně propojenými nervovými buňkami
• Nachází se u žahavců
Žebříčkovitá
• Z centrálního ganglia vybíhají dva provazce, které jsou navzájem propojené nervovými spojkami
• Nachází se u některých ploštěnců, kroužkovců
Gangliová
• V podstatě podtyp žebříčkovité soustavy, nervové buňky se seskupují v nervové pruhy a ganglia
• Částečně kroužkovci, někteří měkkýši, členovci
Trubicová
• Tvoří ji CNS a obvodové nervy
• Typická pro všechny strunatce
Radiální
• Ze základního nervového prstence vybíhají paprsčité výběžky
• U ostnokožců
Hormonální regulace živočichů
• Kroužkovci
o Vznik hormonů v buňkách nervových uzlin a do krevního oběhu přecházejí nervovými vlákny
• Korýši
o Tvorba v nervových buňkách seskupených v oční stopce, v příčných vláknech spojujících ganglia, v perikardu a pod jícnem
o Vzniklé hormony řídí změnu barvy těl, svlékání pokožky, pohlavní funkce, hospodaření s vodou, metabolismus a činnost srdce
• Členovci
o Svlékací hormon ekdyzon a hormon bránící přeměně v dospělce – neotenin
o Hmyz – má dvě hormonální soustavy, které se navzájem doplňují a ovlivňují
o První tvoří nervové buňky seskupené na povrchu mozku
o Spojené nervovými vlákny se žlázami v hlavě a nad předním koncem srdeční trubice, druhá je v hrudi
Feromony – komunikační prostředek hmyzu
• Obratlovci
o Žlázy s vnitřní sekrecí obratlovců a hormony, které se v nich tvoří, se odlišují od hormonální regulace bezobratlých
o Nejvýznamnější úlohu při hormonální regulaci obratlovců má komplex hypotalamo-hypofyzární
o Společně tvoří jeden funkční celek, který je vrcholem nervové látkové regulace
o Hypofýza se během zárodečného vývoje vytváří ze dvou základů
o Štítná žláza je u obratlovců fylogeneticky nejstarší žláza s vnitřní sekrecí
o Nachází se v oblasti krku a má různý tvar
o U některých druhů ryb se skládá z množství samostatných váčků, u většiny plazů je nepárová, u vyšších obratlovců se skládá ze dvou navzájem spojených laloků
o Štítná žláza podporuje v tkáních celkový metabolismus
o Hormony štítné žlázy podmiňují vývin jedince
o Při nedostatku v mládí dochází ke kretenismu
o Při nadbytku vyvolá nápadné zvýšení metabolismu.
o Příštítná tělíska se ve fylogenezi objevují poprvé u obojživelníků
o Jsou uložena blízko štítné žlázy
o Vylučují hormon potřebný pro udržení koncentrace iontů vápníku v krevní plazmě
o Brzlík (thymus) mají ptáci a savci
o Brzlík podmiňuje vývin obranného systému organismu proti infekci.