O přátelství

Přátelství a láska se od sebe liší, ale nevylučují se
Skutečný přítel nezná žárlivost

Když se mladý muž zamiluje do mladé ženy, označují svoji lásku často jako přátelství. Přátelství a láska se však od sebe liší. Oba vztahy čerpají přirozeně ze společného pramene citu, v obou je erotický prvek. Přátelství a láska dokáží člověka osvobodit od samoty a dát jeho životu nový, hlubší smysl. Nejde však o nahrazení, ale o změnu. Pravé přátelství a pravá láska také potřebují vnitřní samotu. Rainer Maria Rilke říká o přátelské lásce: "Láska spočívá v tom, že se dvě samoty navzájem chrání a milují." Jestliže druhý moji samotu respektuje a současně ji má rád, přestává být samota omezující. Stává se místem, kde jsem zcela sám sebou. To je také předpoklad k tomu, aby se mohli oba přátelé stát jednou bytostí.

Součástí lásky je vždycky i tělesná vášeň. Ten, kdo je zamilován, vidí všechno v růžových barvách. Není schopen jasného a objektivního myšlení. Často se stává, že nevidí druhého reálně, jaký opravdu je, ale spíše jakého by ho chtěl mít. Spatřuje v něm svůj obraz a je jím přitahován. Řekové to nazývají žádostivou láskou. Může člověka okouzlit, ale také ovládnout. Milující se pak trápí žárlivostí, když se jeho milovaná baví s jiným mužem. Skutečný přítel nezná žárlivost. Přátelství staví na duši. Duch nezná omezení těla: dýchá z něj dálka a volnost. Zatímco zamilovaný v sobě nosí jen obraz milované a její povaha mu zůstává cizí, pravé přátelství vede k poznání skutečného charakteru druhého. Augustin právem říká: "Jen díky přátelství může člověk někoho skutečně poznat." V přátelství se dotknu srdce svého protějšku v celé jeho šířce a hloubce. Poznávám, co si myslí a co cítí. Vidím, co na něj působí a co ho tíží. Zříkám se posuzování a hodnocení - prostě se jen dívám a přijímám všechno tak, jak to je. Kdo poznal přítele nebo přítelkyni v celé jejich hloubce, ten se bude dívat jinak i na ostatní lidi. A nebude je soudit. Přátelství mu umožní přijímat okolí bez předsudků.

Přátelství a láska se sice od sebe liší, ale nevylučují se navzájem. Přátelství se může změnit v lásku a láska se může spojit s přátelstvím. Psycholog Ignace Lepp zjistil, že manželství, která vznikla z dlouholetého přátelství, vydrží déle než ta, která uzavřou zamilovaní na základě vášnivé lásky. Ale i když se berou zamilovaní, může se jejich manželství proměnit v přátelství. Je-li manželství postaveno jen na tělesné přitažlivosti, nemají si manželé brzy co říct. Když se však po prvních zklamáních naučí překročit vlastní hranice a hovořit o svých duchovních zájmech, může se z lásky vyvinout přátelství. To potom prohloubí lásku a láska obohatí přátelství. Ignace Lepp vypravuje o jednom starém manželském páru, který byl spojen poutem hlubokého přátelství. Jsou schopni nadchnout se pro mnoho věcí a hovořit o svých zážitcích. "Chtěl bych srovnat toto přátelské manželství s jiným starším manželským párem, který se zamlada velice miloval, nikdy se však nestali přáteli. Už se spolu nemohou snést a nepříjemnosti stáří si jen ztěžují" (Lepp 88).

Kapitola z knihy Anselma Grűna "Přátelství".
Vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2001.