Odlišnost jako dar III.

Průvodci odlišností – gayové
Inspirativních průvodců pro zacházení s odlišnostmi je z podstaty věci více. Jedním z nich by mohli být (pro někoho možná překvapivě) gayové. Další řádky jsou snahou o hlubší ponoření do tématu odlišností právě s využitím gay tematiky.
Gayové jako celá skupina prošli v historii dlouhou cestu, na které jejich odlišnost byla či je předmětem ostrakizace, útlaku, nepochopení a nepřijetí. Pro některé lidi je nepředstavitelným mentálním problémem přijmout, že někdo poznává a vyjadřuje lásku jinak, a pokouší se tuto nejsvobodnější energii, kterou lidé mají k dispozici, spoutat a kontrolovat dle vlastních úzkých „norem“. Ani při tom nepostřehnou, že se tím mnohdy sami principu lásky vzdalují. Emancipace gayů musela probíhat na všech frontách – musely být vedeny bitvy s toxickými náboženskými představami, předsudky dřívější medicíny, sociologie i dalších věd, jejichž poznání bylo oproti dnešku minimální a empirii a zkušenost nahrazovala apriorní ideologická přesvědčení, podle kterých se selektivně ohýbala realita. Kde se podařilo vymést předsudky a mýty, mohlo nastoupit myšlení i experimentální psychologické výzkumy, které přinášely víc závěrů, jak se věci skutečně jeví, a které postavily gaye do méně zkresleného světla.
Určitou paralelu můžeme vidět v historickém přístupu k leváctví. Kdo psal levou, byl démonizován, vnímán jako člověk s poruchou. Nebyla to alternativa, ale úchylka. A jak dokazuje řeč, tak i s morální konotací – česky viz slovo levárna (latinské „sinister“ znamená zase levý i ve smyslu neobratný, v angličtině totéž slovo nabylo významu zlý a podezřelý). Dnes už by přeučovat leváka napadlo jen primitiva. Naopak výzkumy poslední doby ukázaly zajímavá data, že leváci obecně mají více spojení mezi pravou a levou hemisférou mozku a mohou být v některých aspektech komplexnější a mentálně pružnější. Je zajímavé, že podobné údaje o více spojeních mezi hemisférami se ukázaly i při zkoumání gayů (viz např. výzkumy, na které odkazuje Harry Hay v knize Gay Soul).
Mentalita jedné cesty, jedné pravdy a opomíjení různosti a diverzity i jako projevu Boží rozmanitosti napáchala už neuvěřitelné škody. Škoda, že do obecného diskurzu neproniklo něco z biologie, kde se diverzita považuje už konečně za hodnotu, kterou máme chránit a rozvíjet.

pokračování příště

Aleš Borecký
Psycholog
www.naslouchame.com