Odlišnost jako dar XII.

Memento
V přítomnosti gayů můžeme být vděčni za připomínku, že v životě jsou alternativy – často jsme i v jiném kontextu nesouvisejícím se sexualitou upnuti na jedinou představu a nevidíme otevřené dveře k jiné cestě. Vše může být i jinak a láska si najde svou cestu stejně jak tekoucí řeka nové koryto. Nejpodstatnější není, koho milujeme, ale jestli milujeme.
Gayové nám mohou připomínat, že v hluboké podstatě jsme všichni stejní, všichni stejně hledáme lásku. Jsme také rovnocenní. Vztahy nemusí mít hierarchii. Podstatou rodiny není hierarchická struktura anebo součet penisů a vagín, ale síť hlubokých vztahů! Vztahy jsou důležitější součástí reality než objekty. Gayové zrcadlí téma celistvosti, které máme rozvíjet nejen v závislosti na vnějším světě.
Cítíme li se někdy mimo, out, v exilu, mějme pokoru se učit od „outsiderů“, jak tyto stavy zpracovat, jak nalézt znovu sebe samého. Poznávejme své odlišnosti a cizince v sobě s jeho „queer aspekty“, co se nevejdou do očekávání druhých nebo do představy, kterou jsme o sobě chtěli mít nebo do které jsme se sami svázali. Cizinec v nás je sycen vším, co jsme nemohli zakomponovat do svého sebepojetí, protože to nebylo v raných vztahových zkušenostech „containováno“ – viděno, přijato, pochopeno, zpracováno. Přijímáme li sebe, chráníme ostatní před projekcí našich strachů a agresí a přispíváme k lepšímu emočnímu prostředí světa. Proto je tak zásadním tématem umět se mít rád. Je to předpoklad pro vytváření dobrých vztahů založených na respektu a lásce bez mocenských her.
Integrace queer aspektů našeho já – našich odlišností, ať už se týkají čehokoli – je šancí pro naši duši. Budou li naše srdce otevřená, originální a barevná a nebudeme li sebe i druhé odsuzovat, posuzovat, ale víc milovat, odkryje se nám cesta do nebe – do něj se může dostat ten, kdo touží, aby tam vstoupili druzí…

Aleš Borecký
Psycholog
www.naslouchame.com