Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Emil (10)
Logo
Home  ~  Společnost  ~  

Otázky k blogu Cesta nutné změny...

Politika

(177)

Zábava

(315)

Společnost

(1003)

Kultura

(488)

Sport

(67)
Otázky k blogu Cesta nutné změny...
<>
icon 11.05.2024 icon 0x icon 116x
Titulek mě zaujal,
tak jsem si e zájmem přečetl...,
ale zjistil jsem, že autorce vůbec nerozumím,
co tím myslí...
Obrátil jsem se tedy na paní, která sem článek vložila...
Dostal jsem doporučení,
abych si ho přečetl pomaleji,
že pak pochopím...
Přiznávám se bez mučení, nepomohlo...,
a tak budu rád, za každého,
kdo mi to osvětlí...

Já...

"Stojíme na prahu další, zcela nové cesty. Cesty nutné změny. Cesty za obhajobu našeho normálního světa. Jaký náš život a svět kolem nás bude, je jen a pouze na nás, jako ostatně vždy. Buď lidé pochopí, že současný vývoj a společenské klima je cesta do pekel, nebo ne..."

Pravda, nynější svět opravdu nevypadá moc dobře...,
ale co konkrétně, autorka myslí, ani ťuk...
Je to válka?, či změna klimatu, neschopnost "mocných" atd.?
Co máme pochopit?
Co máme změnit?

"Vše je vždy v našich rukou a vše co se děje je pouze reakcí a důsledkem našich rozhodnutí, našeho (ne)konání, naší pasivity či strachu. Říká se, že „kdo nic nedělá, nic nepokazí”. Nic není vzdálenější pravdě. Ten, kdo nic nedělá, jen prodlužuje a nevědomky napomáhá existenci něčeho, co již dávno nemá na existenci právo. Je to pasivní podpora ZLA. Neboť základem veškerého zla je nedostatek či nechuť po poznání!"

Ano, v ideálním případě je vše v našich rukou,
ale v životě to tak nefunguje...
Lehce se mi může stát, že nebudu souhlasit se směřováním společnosti, světa...,
ale mám minimální šanci, něco s tím udělat, kromě toho, že budu "ovlivňovat" své okolí, přesvědčovat je, co je potřeba udělat...

"Každý máme svou cestu životem, je však nejvyšší čas se probudit a vydat se na ní. Může být dlouhá, trnitá, plná překážek. Takový je život a nikdo nám neslíbil, že bude lehký. A právě proto tu jsme. Abychom svou cestu naplnili dokud je čas. Dokud máme víru, sílu, dokud ještě můžeme… Moje maminka mi tu mou (životní) cestu vepsala do památníčku už v dětství, v roce 1978. Říká se, že „maminky mají vždycky pravdu”. Ta moje maminečka se každopádně trefila naprosto přesně.
Z kopce do kopce
Snad někdy blátem i kamením,
loužemi, závějemi,
vede Tvoje cesta.
Ať je jaká je-
jdi po ní statečně, rovně, vesele.
Hvízdej si do kroku!
Nebruč, nenaříkej!
VYTRVEJ!
(Jiří Solar)"

Tady bych se zastavil u toho roku...
Rok 1978, doba, kdy lidé "drželi hubu",
neb chtěli žít, alespoň nějak..., ve lži, bez možnosti nápravy...,
změna byla v nedohlednu...

"Třeba Vás to též inspiruje či dodá sílu. Každopádně vám všem přeju krásné a klidné nedělní ráno. (napsala Zuzana Majerová)"

Ano, nyní žijeme ve svobodné společnosti,
ne zrovna krátkou dobu, ale evidentně to nestačí...
Do poslanecké sněmovny voliči volí stále a stále,
neschopné lidi..., stranickost, ačkoliv je již dávno pasé,
stále lidi táhne..., žádné protesty..., žádné zamyšlení nad tím,
jak to nefunguje...
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Reakce na článek pana Stracha, od paní Jiřřiny.
Toto je na mě moc…, Příspěvek jsem ohlásil, jako nevhodný… „Režisér Jiří Strach...

Reakce na
Již ty "sněhové vločky", které mají označovat "mladé", mě nesedí... Nemyslím si,...

Zrcadlo.
Nějakou dobu jsem si myslel, že třeba zaslání kartičky, druhou stranu potěší... ...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).