P o m l u v a ...

Lidé neumí myslet sami za sebe a rádi přejímají neověřené informace z okolí, aby je šířili dál. Místo toho, aby pracovali na sobě, vezmou jakožto vlastní seberealizaci zničení někoho jiného. Člověk se rád sdružuje do různých skupin, „je tvor společenský,“ a v partě sbližuje zejména sdílení společných věcí, zážitků, dovolených, sportů, ale také stejný styl oblečení, kouření, společné jídlo a alkohol.
Nic však tak nespojuje tolik jako pomluva.
V boji proti ní se nejde účinně bránit, kdo je první útočník, je ten agresivnější, jeví se jako silnější, má navrch, protože stádoví lidé mají v povaze sklonit se před autoritativní agresivitou a poslouchat manipulativního agresora jako svého nepsaného vůdce. Všichni by si měli přečíst jednu z Nerudových Malostranských povídek „Přivedla žebráka na mizinu.“ Žebráka Vojtíška mají na Malé Straně všichni rádi, dávají mu najíst, co zbyde, přenechají mu obnošené oblečení, popovídají si s ním, zakouří fajfčičku, sem tam mu darují almužnu. Však jednou si žebračka baba Miliónová vyhlídla Vojtíška jako svého budoucího druha. Ale byla to nepříjemná paní a žebrák měl naopak dobrosrdečnou povahu a cítil, že by ho babka utrápila, tak ji slušně odmítl. Ona to však nepřenesla přes srdce (určitě to byl hajzl, napáchal mnoho zla a děsně babce ublížil). Začala ho všude pomlouvat a roztrubovat po Malé Straně, že žebrák je ve skutečnosti bohatý, vlastní na druhém břehu Vltavy tři domy a z poctivých občanů si dělá jen blázny. Všichni se na něho naštvali a dotklo se jich, jak je napálil. Od té doby se s ním nebavili, zavírali mu dveře před nosem a ničím ho nepodarovali, ani zbytky. Nešťastný žebrák se snažil pomluvu vymluvit, i plakal kvůli tomu, ale pohoršení malostranští ho neposlouchali." PRAVDA " vyšla na povrch v zimě, našli žebráka mrtvého, umrzl, neměl ani kabát jen děravou košili. To už bylo pozdě přehodnotit pomluvu. Postava žebrácké babky mi nápadně připomíná typickou starou drbnu, takže v ní poznáte nejspíš mnoho dalších se stejným společným jmenovatelem .... pomluvou...
Proti pomluvě je těžké se bránit, jakmile už někdo veřejně řekne, že jste například podvodník, už je vymalováno. Pokud mlčíte, tak „kdo mlčí, souhlasí,“ přece, „kdyby to nebyla pravda, tak se ozve?“ A když se ještě stáhnete, no tak to se za to jednoznačně za své činy stydíte......