Patronka

Čtvrteční pořad Máte slovo se týkal zákona o nutné obraně. Opět se sešli dvě skupiny - mimoni na straně jedné a realisti na straně druhé. Uprostřed Jílková se svými mimořádně moudrými komentáři.
Mimoni byli názoru, že při nutné obraně musí být obrana stejně intenzivní jako útok a musí trvat jen pod dobu akce útočníka. V praxi by to znamenalo tolik, že pokud mě útočník napadne, já se budu bránit, jemu dojde dech, na chvíli bude oddychovat, tak musím založit ruce a čekat až nabere síly. Mimoni se zřejmě zrovna nacházeli kdesi na olympiádě a ne v běžném životě.
Pak se debata posunula dál. Do jaké míry člověk může chránit svůj majetek. Mimoni zastávali vysoce humanistický postoj, že případnému zloději se nesmí vážněji ublížit. Podle jejich představ, když je zloděj přistižen v bytě, je zapotřebí s ním uspořádat brífink o nevhodnosti jeho počínání a přinejhorším mu v biblickém duchu navrhnout aby šel a více již nehřešil.
Realisti nesouhlasili a navrhovali zlodějovo sejmutí, na což jsem horlivě přikyvoval, i když můj názor u televize nemohl pravděpodobně nic ovlivnit.
Dorazila to Jílková. V nestřežený okamžik se záhadně usmála a prohlásila, že jí napadla taková filozofická otázka. Co je prý důležitější - lidský život nebo majetek? (Nebraňte zlodějovi v jeho činnosti násilím.)
Myslím, že v tento moment zlodějovo srdce zaplesalo. Tentokrát to byl on, kdo u televize horlivě přikyvoval: Jasně, nikdo nám nesmí házet klacky pod nohy v naší práci.
Možná "bytaři" vyhlásí Jílkovou za patronku zlodějů.