Pořádně to pohnojte, ať má Babiš za co psát na plakáty, že bude líp

Přesuňme se nyní konečně k tomu, na čem Agrofert v celém řep¬kovém byznysu vydělává zdaleka nejvíc a co ostatně tvoří jeho základní disciplínu: prodej chemie. Aby měla řepka takové vý¬nosy, jakých u nás dnes dosahuje, vyžaduje v průběhu vegetač¬ního období abnormálně velké množství chemických zásahů. Až sedmkrát během něj musí být ošetřena herbicidy, insekticidy, fun¬gicidy, hnojivy, stopovými prvky a stimulátory.
Náklady na takové vstupy tvoří nejméně dvacet tisíc korun na hektar, to je zhruba o třetinu víc než u jiných intenzivně pěs¬tovaných plodin. Podle všech námi oslovených zemědělců tu při¬tom potřebné „vstupy“ dodává prakticky výhradně Agrofert. Při popsané rozloze, na níž se tu pěstuje řepka, se bavíme o tržbě přes sedm miliard korun ročně.
Přesná čísla tu každopádně není kde dohledat. Ale i kdyby „prakticky výhradně Agrofert“ v realitě znamenalo třeba jen „velkou většinou Agrofert“, je jasné, že tržby Babišova kolosu na vstupech při intenzivním pěstování řepky těžko klesnou pod pět až šest miliard korun ročně.
Další související zisky v rámci Agrofertu jsou spojené napří¬klad se sušením, čištěním a skladováním řepkového semene. Čistý zisk Agrofertu tak činí podle námi oslovených agrárních expertů minimálně 1,5 miliardy ročně, pravděpodobně ale až o miliardu víc.
Nejde ovšem jen o tržby a o zisk. „Řada majitelů zemědělských podniků u nás nerozumí technologiím, a tak obchodníci s hnojivy úplatou agronomů například v podobě počítačů či zájezdů dokᬞou dosáhnout toho, aby firmy spotřebovávaly ohromné množství produktů chemických firem,“ komentoval náš spolupracovník re¬lativní snadnost, s níž se tu prosazuje intenzivní pěstování řepky.
Mnohé firmy pak ale vinou investiční náročnosti vstupů upa¬dají do „vazalství“: ocitají se v situaci, kdy jsou nuceny splácet řepkou své závazky, a to za takových podmínek, které nakonec vedou k tomu, že je Agrofert ovládne. V nepřátelském přebírání svých obchodních partnerů má ostatně Agrofert bohatou praxi, jak jsme ilustrovali na příkladech Kosteleckých uzenin, ZVOS Hustopeče či Agra Jevišovice a jak si ještě popíšeme v sedmé ka¬pitole.