Přetížení, únava, podrážděnost. Může za to skrytý nepřítel dnešní doby

Rozvoj technologií, neustálé propojení přes internet a sociální sítě, zrychlené pracovní tempo, vyšší ekonomická nejistota a tlak na výkon, to jsou aspekty, které mnoho lidí dnes a denně ovlivňují. Málokdo si však uvědomuje, že mohou způsobit chronický stres, únavu a zvýšené riziko psychických potíží.

Hektická moderní doba ovlivňuje lidskou psychiku čím dál více, což prokázala i studie z roku 2020, jež analyzovala data z let 1995 a 2012. Vědci zjistili, že lidé ve středním věku (45 až 64 let) dnes zažívají až o 19 procent více stresorů než v 90. letech, což znamená v průměru o 64 dní stresu ročně navíc. Více jak 20 procent těchto lidí pak stresují finance.

Na zvýšené požadavky dnešní doby pak poukázala i psychiatrička Dr. Hannah Kearneyová, která tvrdí: „Když požadavky na nás převyšují naše zdroje, dříve nebo později si to vybere daň – nikdo nemůže rozdávat z prázdného poháru.“ Zároveň také zmínila, že všechny tyto negativně působící vnější vlivy mohou snadno způsobit syndrom vyhoření.

Burnout syndrom neboli syndrom vyhoření je velkým rizikem 21. století. A seč nejde o oficiální lékařskou diagnózu, dokáže život dotyčného otočit o 180 stupňů. Mnozí lidé ho popisují jako „náraz do zdi“, cítí se emocionálně odpojení, demotivovaní a neschopní fungovat. Podle doktorky jsou jím nejvíce ohroženi lidé s poruchou autistického spektra, ADHD, dyslexií, dysgrafií, dyskalkulií, Touretteovým syndromem a Aspergerovým syndromem.

Jak poznat příznaky vyhoření
Odbornice na wellbeing (koncept zaměřující se na celkový stav životní pohody) Penny Westonová říká, že vyhoření prožívá každý člověk trochu jinak. Projevit se pak může mnohem častěji v chladnějších měsících, kdy jsou lidé méně vystavováni slunečnímu světlu a mívají narušený spánkový rytmus.

Mezi typické znaky burnout syndromu patří únava, potíže s usínáním navzdory únavě, podrážděnost, výkyvy nálad, ztráta nadšení v práci, pokles produktivity a pocit odpojení.

Podle psychiatričky Hannah Kearneyové je také důležité být k sobě a svému okolí upřímný. K tomu mimo jiné dodává: „Zjednodušte si život, pusťte některá očekávání a postavte své duševní zdraví na první místo.“

Prevence je základ
Abyste v běhu všedních dní zůstali fyzicky i duševně zdraví a vyhnuli se obloukem nepříteli dnešní doby, jakým je syndrom vyhoření, zaměřte se na čtyři základní faktory. Prvním je zdravější strava, která hraje zásadní roli ve zvládání stresu. Podle výživové poradkyně Cary Shawové způsobuje nepravidelné jídlo, přejídání v noci nebo konzumace sladkostí rozkolísanou hladinu cukru v krvi, což zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu.

Trenérka Edwina Jennerová pak doporučuje i pravidelný pohyb, jenž funguje jako restart pro nervový systém. Podle ní bychom neměli vnímat pohyb jako povinnost, ale jako péči o sebe. Pomoci může protahování, jóga nebo obyčejná procházka.

Dopřejte si pravidelný odpočinek a kvalitní spánek – regenerují tělo i mysl, zlepšují paměť, náladu a pomáhají zvládat stres.

A nezbytné je dle odborníků i kontinuální posilování mentální odolnosti, například prostřednictvím meditace a mindfulness (plné soustředění se na přítomný okamžik). Ostatně, techniky všímavosti neboli mindfulness doporučuje i doktorka Kearneyová v rámci prevence opakovaného vyhoření. „Zamyslete se, co vás do vyhoření dovedlo, a co můžete udělat jinak. Pokud cítíte, že to sami nezvládáte, obraťte se na odborníky“, dodává.

Iveta Reinisch Forum24