Příklad Babišových „malých domů“: ať se nají potravináři

Jak je to tedy s politickým vlivem Agrofertu na dotační politiku v praxi? Příklad změn provedených ve prospěch Agrofertu ský¬tá potravinářství. Do roku 2013 včetně vyčleňoval stát prostřed¬nictvím Státního zemědělského intervenčního fondu na dotace velkým průmyslovým potravinářským podnikům o 250–750 za¬městnancích zhruba 130 milionů korun ročně.
V roce 2014 (kdy už Andrej Babiš sice byl ve vládě, ale přišel k již schválenému rozpočtu) to bylo 140 milionů. O rok později už ale dotační rozpočet stoupl na 203 milionů a vloni na 396 mili¬onů – tedy na trojnásobek oproti dobám minulým. A trojnásobně narostly i dotace Babišovým podnikům. Dostaly je podniky Pri¬magra, Mlékárna Hlinsko, Olma, Afeed, Cerea, Krahulík, Vod¬ňanská drůbež, Penam a Kostelecké uzeniny.

Tabulka 6: Vývoj dotací potravinářským podnikům
2013 2014 2015 2016
Vyčleněno celkem 131 milionů 140 milionů 203 milionů 396 milionů
Pro Agrofert 35 milionů 28 milionů 45 milionů 104 milionů

Jak upozornila Táňa Králová, která zpracovala podrobnou re¬šerši potravinářských dotací, využívají potravináři také různé ev¬ropské fondy: „V minulém programovém období čerpali peníze zejména z operačních programů Životní prostředí, Lidské zdro¬je a zaměstnanost či Podnikání a inovace. Berou také investič¬ní podpory z Programu rozvoje venkova, který spravuje agrární rezort. Dříve tyto dotace ze 75 procent financovala Evropská unie a z 25 procent hradila Česká republika. Za ministra financí An¬dreje Babiše se český podíl zvýšil na 35 procent, a rozšířil se tak celý balík peněz, které dostávají hlavně zemědělci a zpracovatelé agrárních komodit,“ napsala přední česká analytička ekonomiky zemědělství. Na „přikrmený“ Program rozvoje venkova tak dnes v rozpočtovém období 2014 až 2020 vydá unijní pokladna 63 mi¬liard korun a český státní rozpočet 34 miliard.
Evidentního střetu zájmů, který Agrofertu zatím prochází u velké části českých voličů, si ovšem všimla Evropská komise.
Po České republice chce vrátit dvaadvacet milionů korun, dvě procenta z dotací, udělených v letech 2014 a 2015 Agrofertu. Důvodem je skutečnost, že poslanec za hnutí ANO Jaroslav Fal¬týnek seděl zároveň coby člen představenstva Agrofertu v do¬zorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu, který dotace rozděluje.