První pomoc o Vánocích. Lékařka vysvětluje, co dělat při častých nehodách a kdy volat záchranku

O nejrůznější nečekané nehody a zranění, stejně jako o náhlé nevolnosti, nebývá během vánočních svátků mnohdy nouze. Tušíte, jak zareagovat při těch nejčastějších a víte, jak správně poskytnout první pomoc? V jakých případech je nutné volat záchranku a naopak, které potíže patří spíše do ordinace praktického lékaře? Poradí lékařka záchranné služby Katarína Veselá.

Vánoční svátky by měly být časem klidu, odpočinku a radosti, rodinných setkávání a všeobecné pohody. Jenže dokonalá idylka se může během okamžiku proměnit v nečekané drama. Stačí chvilka nepozornosti, jeden špatný pohyb nebo prostě jen nešťastná náhoda, a je po klidu. Přečtěte si, co dělat a jak si poradit s nejčastějšími „průšvihy“, které mohou vás nebo vaše blízké potkat.

Popáleniny a opaření
Mezi nejčastější popáleniny, které se přihodí v domácím prostředí, patří opařeniny horkou vodou nebo nápoji. „V případě popálení nebo opaření malého rozsahu je potřeba okamžitě odstranit zdroj, sundat prstýnky, hodinky, náramky či řetízky a zasažené místo chladit tekoucí studenou vodou. Nikoli ledem nebo mraženými výrobky! Do rány nic nedávejte, nepoužívejte žádné nesmysly, jako jsou zubní pasta, med, jogurt a podobně. Pokud si nejste jisti, stav můžete konzultovat s dispečerem záchranné služby na lince 155. U rozsáhlých popálenin nebo při opaření dětí vždy volejte rychlou záchrannou službu. Mezitím chlaďte primárně choulostivá místa, jako jsou obličej, krk, ruce, genitál… Nikdy popáleného člověka nesprchujte celého, hrozí podchlazení,“ říká lékařka Katarína Veselá.

Řezná poranění
Při pořezání, doma nejčastěji nožem, je prvním krokem snaha o zastavení krvácení. „V případě drobného krvácení ránu vydezinfikujte vhodným přípravkem a sterilně kryjte náplastí či obvazem. Pokud jde o krvácení rozsáhlejší, je třeba vyvinout tlak na ránu, buď přímým tlakem prsty nebo přiložte tzv. tlakový obvaz (vyndáte z originálního balení sterilní obvaz, celý jej, tak jak je, přiložíte na ránu a obvážete dalším obvazem) a volejte záchrannou službu,“ uvádí Katarína Veselá.

Radí dále, co si počít, když dojde k amputaci části nebo celého prstu: „Amputovanou část najděte a odložte stranou, třeba do sáčku s čistou studenou vodou, do příjezdu záchranky.“ Jak odhadnete, k jak velké krevní ztrátě došlo? „Udělejte si doma malý pokus. Vezměte dvě deci barevné tekutiny a rozlijte ji na podlahu, získáte tak zhruba přehled, jak vypadají dvě deci krve,“ popisuje lékařka.

Silná alergická reakce
Náhlá a těžká alergická reakce může ohrožovat na životě, zasahuje celý organismus a její rozvoj je velmi rychlý, řádově v desítkách sekund až několika minut. Pokud u postiženého člověka pozorujete některé z následujících příznaků, volejte záchrannou službu: otoky obličeje, krku či jazyka, silná vyrážka, která se šíří po celém těle, změny dechové frekvence, dušnost či dokonce ztráta vědomí. Jako první pomoc pomůže tzv. EpiPen s adrenalinem, pokud ho má alergik u sebe. Je třeba bodnout přes kalhoty do vnější strany stehna, s dostatečnou razancí, aby jehla pronikla skrz oblečení.

Rybí kost v krku
Ostrá rybí kost zapíchnutá v krku je téměř vánoční legendou. V tomto případě je podle paní doktorky zcela zásadní zejména prevence. „Malým dětem nebo starým lidem nepodávat rybu s kostmi, při jídle nemluvit, nehltat a soustředit se na každé sousto. Pokud se kostička skutečně ‚zasekne‘, tak můžete zkusit polknout další sousto, případně již polknuté sousto vykašlat. V případě, že to nejde a člověk se začne dusit nebo pociťuje v krku velmi silnou bolest, určitě kontaktovat neprodleně záchrannou službu,“ doporučuje lékařka.

Žlučníkový záchvat
Žlučníkový záchvat, který je obvykle způsoben ucpáním žlučovodu žlučovým kamenem, může být velmi bolestivý. „Pokud někdo trpí na problémy se žlučníkem, rozhodně by se neměl přejídat a měl by si hlídat, co sní. V případě akutního záchvatu je možná úlevová poloha, teplý obklad na břicho, zkusit podat spasmolytika (léky uvolňující stahy žlučníku), a pokud se stav nelepší, kontaktovat dispečink záchranné služby a poradit se o dalším postupu,“ říká Katarína Veselá.

S potížemi nečekejte na svátky, jděte k lékaři hned
První a základní věcí, kterou můžete pořešit ještě před Vánoci, je neodkládat návštěvu svého praktického lékaře, pokud vás trápí jakékoli zdravotní obtíže nebo máte pocit, že na vás takzvaně „něco leze“. „Dále je dobré uvědomit si, že když mám teplotu, je lepší vzít si paralen a čaj a ležet ve vlastní posteli, než poté čekat i několik hodin na urgentním příjmu. Pacienti se zde třídí podle předem daných kritérií a první nejde na řadu ten, kdo přijede záchrankou, ale ten, kdo je akutnější. A tak se může stát, že si i více než tři hodinky počkáte,“ vysvětluje lékařka.

Kdy je skutečně nutné volat záchranku
„Záchrannou službu volejte v situacích, kdy je ohrožen život nebo nastane prudké náhlé zhoršení zdravotního stavu. Jde typicky o tyto stavy: zástava dechu, zástava srdeční činnosti, silná bolest na hrudníku, příznaky mozkové mrtvice, dušení či těžká dušnost, závažný úraz, velmi silná alergická reakce, otrava, křeče,“ vyjmenovává lékařka Katarína Veselá.

Dodává dále, že v případě například horečky je pak na místě volat lékařskou pomoc, pokud je horečka nad 40 stupňů a pacient nereaguje na běžně dostupné léky, horečka je spojena s halucinacemi, zmateností, bolestmi na hrudníku, dušností, silnými bolestmi hlavy, tuhnutím šíje, křečemi, světloplachostí či vyrážkou nebo jde o horečku u novorozence a kojence.

„Nicméně je třeba upozornit, že na záchranku může a měl by zavolat člověk vždy, když si není jistý. Operátor tísňové linky poradí a pomůže. Radši zavolat dvakrát o radu a možná zbytečně, než jednou nezavolat a skončí to fatálně,“ upozorňuje lékařka.

Simona Procházková PROŽENY