Psychický teror není vidět a ke všemu jej nelze lehce dokázat

Co je horší, být týraná psychicky, nebo dostat pár facek? Obojí je trestuhodné! Co zahrnuje psychický teror ? A proč takto týrané často nenajdou pomoc.

Článek
Psychické týrání není zřetelně vidět. Pominu-li duševní rozpoložení oběti. Následek je schovám v nitru ženy a jizvy jim „nezdobí“ tělo. Ani stopu po modřině nenajdete. Šrámy bývají skryté uvnitř. Na duši. V srdci jsou zabodané pomyslné střepy agrese a zla. Bodají a zraňují bez přestávky.

Ani jedna z násilnických metod není lepší. I fyzický tak i psychický teror je odsouzeníhodný zločin. A pokud agresor, který „jen“ uráží, ponižuje, shazuje, slovně napadá nebo parazituje na vás, je to bez viditelných stop na těle. Ve společnosti si nasadí před ostatními masku chápajícího a milujícího muže. Oni vidí jen toho zábavného, vtipného gentlemana, zatímco jeho partnerka je pro ně zamračená, nespolečenská nána. Jejich oko však už nezaregistruje, jeho proměnu mezi čtyřmi stěnami.

Jsou i výjimky potvrzující pravidlo. Muži v roli hodných chlapců. Nezralí, nezodpovědní, a hlavně parazitující na své „matce.“ A to taky nechcete! Všechny starosti, zařizování jsou na vás a k tomu dostanete nášup ve formě jeho problémů. Těch není málo. On dospělák s myslí a chováním „echt „puberťáka s lehkostí dokáže udělat peklo na Zemi. Prostě týrá.

Když jsem tlumočila svůj životní příběh v neziskové organizaci, která řeší právě týrání žen, byla jsem zaskočena jejich verdiktem. Jste týraná. Sice to doma nebylo úplně idylické a to už dávno měl vystěhované věci, ale nedal se! Neustále kroužil kolem bytu, hrál si se mnou na Smolíčka Pacholíčka. Jen dva prstíčky strčíme, jen, co se ohřejeme hned zase půjdeme. S radujícím se dítětem za zády: „Tatínek přišel!“ Fakt psycho.

Ex se ohřál, ale odmítl se hnout dál. A policie?! Co s tím naděláme. Vy jste ho pustila do bytu! Ostrá policistka pak na služebně protočila panenky, když jsem byla hlásit krádež klíčů a nedovolené bivakování u mě v bytě. Utajený noční příchod a šup na gauč a chrupat. Sice se mnou protokol sepsala, ale se slovy: „Ach, další žena, co nás blokuje svými problémy a nechce je řešit.“

Tehdy jsem pochopila, že pomoc musím hledat u sebe samé. Dokud nebudete ležet v tratolišti krve nejste pro policii zajímavá.

Proto píšu tyto články a apeluji na ženy, že změna musí začít u nich. Jinak se z krysího kolečka nevymotáte, a když ano tak už jen jako případ pro patologa v tom horším případě.

Zdena Rumlová Seznam médium