Řidič tramvaje napadl ukrajinskou rodinu. Je to varovný signál?

Chování řidiče, který hrubě zaútočil na ukrajinskou rodinu, je příznakem polarizace společnosti i růstu agresivity.

Článek
Na sociálních sítích se objevilo video, na kterém pražský řidič napadl ukrajinskou rodinu s malým dítětem. Nejen slovně, ale i fyzicky. Nechyběly xenofobní výroky, které svědčí o tom, že se část české společnosti nechává strhnout k nenávisti.

Ventil frustrace
Video se velmi brzy stalo virálním a lidé, kteří jej sdílejí vyzývají Dopravní podnik hlavního města Prahy, zodpovědné politiky magistrátu i Policii ČR, aby situaci okamžitě řešila. Věřím, že se případem skutečně budou důsledně zabývat. Dotyčný řidič v uniformě dopravního podniku se skutečně zachoval nepřijatelným způsobem.

Záminkou k útoku, během kterého řidič bezdůvodně uhodil dědečka malého dítěte, vyhazoval rodinu z tramvaje a tvrdil, že „nemají právo být v této zemi“ bylo možné ušpinění sedačky. Dítě mělo předtím, než kdosi začal video točit, stát na sedačce, ale po upozornění si jej děda okamžitě vzal na klín a řidiči navíc ukázal, že má zcela čisté body. Přesto tuto situaci řidič použil jako důvod proto, aby vyvolal nepřiměřený konflikt. Zarážející je přitom i mlčení spolucestujících. Nikdo z nich se rodiny, která čelila hrubé agresi, nezastal.

Při sledování videa, na kterém je incident zachycen, se člověku dělá až nevolno.

(Upozornění: následující video obsahuje vulgarity):


Potenciálně ušpiněná sedačka zjevně nebyla hlavním problémem. Řidič toto obvinění spíše použil jako příležitost uvolnit ventil pro nahromaděný vztek. Ten si vybil na zranitelné skupině - válečných uprchlících. V sociální psychologii je to známé jako fenomén tzv. přenesené agrese. Jde o situaci, kdy si člověk vybíjí svou frustraci na někom, o kom si myslí, že si to k němu „může dovolit“. Ukrajinci, kteří se v českém prostředí obtížněji brání, jsou proto pro některé lidi ideálním terčem.

Konkurence na trhu práce
Důvody takové frustrace mohou být různé - ekonomický tlak, nejistota nebo rychlé změny. Ty dopadají zejména na nižší vrstvy společnosti, které jsou na tyto posuny citlivější. Část Čechů vnímá Ukrajince jako konkurenci na trhu práce a jako skupina, která je v rámci českého sociálního systému protěžována. Toho využívají dezinformační média a jednotlivci na sociálních sítích, kteří si na tomto zkresleném tvrzení založili svou „živnost“. Výsledkem je polarizace a růst xenofobie a nenávisti ve společnosti.

To může být i případ zmíněného zaměstnance dopravního podniku.Nicméně mzda řidiče tramvaje v Praze rozhodně není nízká a není důvodem, proč by se právě lidé vykonávající toto povolání měli cítit oproti jiným „znevýhodněni“. Poptávka po této profesi je obrovská. Z inzerátu, který jeho zaměstnavatel loni zveřejnil, vyplývá, že Dopravní podnik nepožaduje žádné minimální vzdělání, zájemcům zajistí kurzy a dobu, po kterou v nich budou, jim bude vyplácet mzdu. Průměrná mzda pražského řidiče činila loni 56 500 korun, a to při 185 odpracovaných hodinách za měsíc. To je o necelý tisíc korun více, než aktuálně činí průměrná mzda v metropoli.

Efektivně se bránit
Pravděpodobnějším důvodem je fakt, že mnozí lidé - včetně zmíněného řidiče - podléhají narativům dezinformační scény. Ty jsou poměrně pestré a vůči Ukrajincům i jejich zemi mimořádně silné. Obávám se, že k pocitu, že se nemýlili a nyní si mohou dovolit vystupovat vůči cizincům z Ukrajiny o to agresivněji, vedou i velmi zavádějící tvrzení novopečeného amerického prezidenta.

Před třemi lety, kdy byla Ukrajina napadena, bylo nemyslitelné, že by se ve veřejném prostoru nebo v běžné konverzaci objevily podobné nenávistné výroky. Zdá se, že v poslední době se ale začínají normalizovat. Nejprve na sociálních sítích a v diskusích pod některými internetovými články, nyní i v osobním kontaktu a dokonce ve veřejných službách.

To, co se děje na internetu je dávno za hranou. Sociální média nemají vůli to jakkoliv řešit, jelikož polarizace jim slouží ke zvýšení dosahu. Pokud nechceme, aby podobné výroky vedly k postupnému přesunu agresivity do veřejného prostoru, je třeba se šíření lží, nenávisti a xenofobie začít efektivně bránit. To může udělat jedině stát, respektive se na jednotném postupu domluvit na úrovni Evropské unie.

Učinit přítrž nepravdivým tvrzením posilujícím nenávist a agresi není cenzura. To si jen někteří z nás pletou názor s bohapustou lží, etnickou nenávistí a nacionalismem. Je v našem vlastním zájmu chránit hodnoty, na kterých stojí každá skutečná demokracie. Tedy respekt, lidská důstojnost a vzájemné porozumění.

Pavla Čechová Seznam médium