Sebeláska - klíč pro šťastný a spokojený život

„Už jsem se opět pohádala s partnerem. Bude konec. Bojím se toho. Nevím, co mám dělat, jsem úplně zničená a nemůžu ani spát. Nevím, jak to přežiju.“ „Mám toho hodně v práci i doma, furt někomu jenom pomáhám, a když to potřebuji já, nikdo tady pro mě není.“ „Už nemám sil, nevím, jak dál.“
V různých médiích jsme dennodenně konfrontováni s nejrůznějšími představami o tom, jaká má být dokonalá žena či muž, partner/ka, jak mít ještě navíc vynikající kariéru a k tomu zvládat péči o děti a domácnost na 100 %, jak se oblékat a upravovat podle aktuálních trendů. Lidé se s tím srovnávají, mají pocit, že nejsou dost dobří, snaží se dělat stále víc a víc… Tím pak směřují k vyhoření nebo depresi, můžou se u nich prohlubovat úzkosti, poruchy příjmu potravy, objevují se panické ataky… Poznáváte se v něčem z výše uvedeného?

Co je sebeláska?
Jak ale žít spokojenější a šťastnější život? Klíčem je právě sebeláska. Sebeláska je stav přijetí, akceptace sebe sama, zdravé vnímání své hodnoty a zdravé vědomí sebe sama.
Díky zdravé sebelásce se člověk postupně stává odolnější vůči kritice, nehledá potvrzení vlastní hodnoty zvenčí, dovoluje si pustit nefunkční nebo nezdravé věci, které nejsou v souladu s ním, zlepšují se mu vztahy se sebou, partnerem, dětmi, rodinou, v práci, zlepšuje se i zdravotní stav a spánek a člověk žije víc spokojeně a v souladu se sebou. Člověk tak postupně získá soucit se sebou a díky tomu i s ostatními.
Je to však postupný a pozvolný proces, protože skutečná sebeláska vzniká z postupného hlubokého poznávání a přijímání sebe sama.

Jak na sebelásku?
Tady je několik bodů, které jsou součástí cesty k sebelásce:
1. Dopřát si a dosytit si svoje potřeby
Uvědomit si, co právě potřebuji, abych se cítil/a líp. Co mně dobíjí? Co mi dělá radost? Jak se nyní cítím a co by mi pomohlo? Co jsem měl/a rád/a v dětství?
Jsem bez energie? Co nyní potřebuji? Co si můžu dopřát? Lehnout si na 15–30 minut a jen tak být? Dát si vanu? Jít na procházku? Zatančit si na pár minut na oblíbenou písničku? Dát si dobrou zmrzlinu? Poklábosit si s kolegyní 5 minut a zasmát se?
2. Dovolit si být i jenom sám/sama se sebou
Lidé se bojí samoty, protože je to pro ně nepříjemné, a využívají různé kompenzační mechanismy, aby se tomu vyhnuli. Ale právě když jsme sami, otevírá se nám možnost zastavit se a napojit se na sebe.
V čase sami se sebou máme možnost líp se poznat, zjišťujeme, kdo jsme, co chceme my bez ovlivňování okolí. Stačí i 15 minut denně, které můžou pomoct uspořádat si myšlenky, vypnout; někdo si píše deník, další medituje, jiný běhá nebo někdo prostě jen tak je a poslouchá ve sluchátkách šumění moře.
3. Nastavit si zdravé hranice a říct ne
Hodně lidí se bojí nebo se cítí nekomfortně říct ne ze strachu, že by je ten druhý neměl již rád, v práci s nimi nebudou spokojeni, bojí se, že můžou přijít o přátele nebo partnera.
Zažíváme opakovaně pocity, že milováni a oceněni můžeme být, jen když budeme nějací a budeme splňovat představy jiných. Tohle má kořeny v dětství a takhle naprogramovaní jdeme životem.
Právě tehdy, když si dovolíme říct ne, v souladu se sebou, bude časem líp nám i našemu okolí. Příklad: Jsem hodně unavená a jediné, co chci, je zůstat doma a koukat na film. Partner však chce jít na party jeho kamarádů. Můžu říct ne a zůstat doma. Budu tak spokojenější z koukání na film, který si užiju a partner se zabaví s kamarády. Je to pro oba lepší než být na party otrávená a nervózní a pokazit čas sobě, jemu i dalším lidem.
4. Dovolit si taky dělat chyby a nebýt dokonalý/á
Je někdo úplně dokonalý? Znáte někoho, kdo zvládá dělat skvělou kariéru, věnuje se na 100 % dětem, domácnosti, běhá maratony, vypadá jako modelka nebo model? Já ne…
Když si dokážeme uvědomit, že naše jedinečné vlastnosti nás dělají námi a druhé druhými, uleví se nám a uvolní se velký tlak. I v přírodě má dub jiné vlastnosti a vypadá jinak než jedle, má jinou kvalitu dřeva, jinou vůni a ani jeden ze stromů není lepší nežli ten druhý. Stejně jako u lidí. Víc o tématu dokonalosti si můžete přečíst v našem článku Dokonalost a proč po ní toužíme.
Dělat občas chyby je v pořádku, chyby můžou být i zdroj učení a poznání. Díky občasným chybám získáváme zkušenosti a můžeme se naučit nové dovednosti. Můžeme se dokonce i zdokonalovat, protože příště už budeme vědět, co a jak udělat jinak nebo líp.
5. Starat se o svoje tělo, zdraví a duši
Každý den si můžeme zvolit, co sníme: jestli dáme přednost výživnějšímu jídlu, nebo si opět vybereme hranolky z fastfoodového řetězce. Jestli si zvolíme sedět u televize, nebo se alespoň protáhneme nebo projdeme. To, jak se k sobě chováme, odráží i to, jaký vztah k sobě máme.
Abychom se cítili líp, není potřeba přísné diety nebo tréninku na maraton. Postačí i pozvolná změna návyků: přidat víc zeleniny, ubrat hranolky a zařadit co nejčastěji nějaký druh pohybu, který nám vyhovuje – procházka, tanec, někdo třeba bude spokojenější v posilovně nebo na horách…
I malé krůčky a změny jsou velice hodnotné, budeme se cítit líp a budeme zdravější. Je však i v pořádku občas „zhřešit“ nebo být i líný a užít si to.
6. Přijmout své stinné nebo slabé stránky
Každý z nás má nějaké vlastnosti, chování nebo přesvědčení, které nám neslouží, a odsuzujeme se za to.
Mnohé z těchto chování, vlastností, programů a přesvědčení vznikly v dětství a my jsme si tehdy neuměli poradit s nějakou zátěžovou situací. A tak abychom se cítili opět milováni a v bezpečí, vytvořili jsme si tyhle strategie, které nám bezpečí a lásku dodávaly. To nám dlouho vyhovovalo, ale v dospělosti většinou tyhle programy již neslouží. Příklad: Pokud jsme v dětství dostávali sladké, když jsme byli smutní nebo jsme plakali, tak se nám často ulevilo a cítili jsme se líp, ale v dospělosti nám časté sáhnutí po sladkém již neslouží, zejména když chceme být zdraví a třeba zhubnout.
Stejně jako perfekcionismus, neustálé zachraňování druhých nebo ustavičný tlak na výkon nám v dospělosti často již neslouží a může to vést i k vyhoření nebo jiným zdravotním potížím.

Sebeláska a vztahy
Cesta ke zdravé sebelásce je pozvolná a postupná, ale stojí za to. Díky zdravé sebelásce člověk žije víc v souladu se sebou a má lepší pochopení sebe a okolí. Nebojí se zdravě se vymezit jak v práci, tak ve vztazích, vnímá a cítí svoji jedinečnost a úlohu ve společnosti, dovolí si plnit si sny a navazovat zdravější a plnohodnotné vztahy. Sebeláska je základ zdravého vztahu k sobě, klíč pro šťastný a naplněný život.

Autor článku: Andrea Burdeláková