STÁT A EKONOMIKA

STÁT A EKONOMIKA
- stát je jedním ze základních subjektů tržní ekonomiky (společně s domácnostmi a firmami), jeho cílem je vytvářet institucionální, právní a ekonomické prostředí pro fungování tržní ekonomiky
reguluje ceny (ceny by bez regulace neúměrně stouply a došlo by k selhání trhu)
garantuje ochranu životního prostředí
reguluju konkurenční prostředí – antimonopolní zákony (firmy se nesmí dohodnout na cenách a společném postupu), vpouštění nových investorů na trh
určuje pravidla a dozírá na jejich dodržování
vymezuje cíle ekonomického rozvoje a přijímá opatření k jejich realizaci
Národní hospodářství
-veškerá ekonomická činnost, kterou vykonávají ekonomické subjekty v určitém státě
-ekonomické sektory:
-sektor primární – těžba surovin a zemědělství
-sektor sekundární – zpracování surovin a produktů primárního sektoru – průmysl
-sektor terciální – poskytování služeb
-sektor kvartérní – zajištění chodu ostatních sektorů, činnosti spojené se vzděláváním a výzkumem

Hrubý domácí produkt
-celková peněžní hodnota výrobků a služeb, které byly vyrobeny na určitém území za určitý čas
-měří se podle tří metod:
-výrobní – součet všech přidaných hodnot v rámci výroby státu
-důchodová – součet odměn (důchodů), které subjekty obdržely za poskytnutí výrobních faktorů
-výdajová – součet výše výdajů na spotřebu, výše investic, vládních výdajů a čistého vývozu (rozdíl mezi vývozem a dovozem)
-údaje u nás sestavuje Český statistický úřad
-nominální HDP – oceněný v běžných cenách
-reálný HDP – oceněn stálými cenami – zohledňuje inflaci a pro srovnávání využívá cen základního období
-tempo růstu HDP – záporné – období kontrakce, kladné – období expanze
- poměr přírůstku HDP k HDP předcházejícího roku v procentech
-hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele – k porovnání výkonnosti ekonomik světa
- pokud výše reálného HDP roste rychleji než přírůstek obyvatel, zvyšuje se životní úroveň obyvatel

Obchodní bilance
-vyjadřuje rozdíl mezi objemem vývozu zboží do zahraničí a dovozů zboží a služeb ze zahraničí = saldo
-aktivní = vývozy převyšují dovozy
-pasivní = vývozy jsou nižší než dovozy

Platební bilance
-sleduje pohyby zboží, služeb a peněz mezi domácí ekonomikou a zahraničím

Hospodářský cyklus
-probíhá kolem potenciálního produktu, který vyjadřuje dlouhodobě udržitelný výstup dané ekonomiky, jehož je možné dosáhnout při plném využití výrobních faktorů
-4 fáze:
-expanze – ekonomika roste – roste reálné HDP, zvyšují se mzdy, výroba, investice, nové pracovní pozice
-vrchol – reálný produkt dosahuje maxima, většina výrobních faktorů je přetěžována, zvyšují se mzdy, rostou ceny
-kontrakce – reálný produkt klesá, roste nezaměstnanost, utlumuje se výroba, klesají mzdy a zisky
-dno – ekonomika je pod potenciálním produktem, reálný HDP je nejnižší, výrobní faktory nejsou využity

Ukazatele vývoje národního hospodářství
-makroekonomiké ukazatele – míra nezaměstnanosti, míra inflace, HDP, podíl salda běžnoho účtu platební bilance (sledujícího dovoz a vývoz zboží a služeb)k HDP

Magický čtyřúhelník
- model shrnující všechny makroekonomické ukazatele a popisující úspěšnost ekonomiky
- jednotlivé vrcholy = ideální hodnoty všech ukazatelů
- čím větší je jeho plocha, tím je ekonomika úspěšnější
- ukazatele jsou spolu často propojeny –(vysoká míra nezaměstnanosti a nízká míra inflace nebo vysoké tempo růstu HDP s poklesem nezaměstnanosti ale zvýšením inflace)

Hospodářská politika státu
stát do ekonomiky zasahuje v případech selhání trhu
tržní selhání = nedokonalost ve fungování trhu bránící efektivní alokaci ekonomických zdrojů, trh v těchto situacích vůbec nefunguje nebo funguje neefektivně, stát musí zasáhnout do ekonomiky
důvody tržního selhání:
veřejné statky – statky, z jejichž spotřeby je obtížné vyloučit neplatící osoby (problém černého pasažéra) a které se spotřebou nezmenšují a které jsou k dispozici všem subjektům; např. obrana, policie, MHD, silniční síť
-externality – situace, kdy součástí ceny zboží nejsou veškeré dopady na ekonomické subjekty, trh nedokáže ocenit všechny náklady nebo přínosy spojené s poskytováním určitého statku; při negativních externalitách jsou společenské náklady vyšší, než náklady trhem skutečně oceňované a trh má tendenci poskytovat jich více, než je skutečně optimální, při pozitivních externalitách neumí ocenit jejich společenský užitek
-negativní externality – ekologické škody způsobované výrobou nebo užíváním určitých výrobků, jako je např. elektrická energie vyráběná v tepelných elektrárnách či provozování automobilů se spalovacími motory
-pozitivní externality – bezpečí v okolí finančních a vládních institucí v důsledku použitých bezpečnostních služeb a kamerového bezpečnostního systému
-nedokonalá konkurence – v důsledku monopolu nebo oligopolu dochází k deformaci cen na úkor spotřebitele  trh poskytuje méně statků při vyšších cenách
soustava konkrétních pravidel a opatření, jimiž stát usměrňuje vývoj ekonomiky; stanoví základní cíle a k jejich dosažení používá odpovídající nástroje
cíle: ekonomický růst, stabilita cen, zaměstnanost, vnější rovnováha
-mikroekonomické politiky – usilují o dosažení dílčích cílů nebo o řešení problémů v jednotlivých oblastech (industriální politika, strukturální politika, zemědělská politika, obchodní politika, …)
-makroekonomická (stabilizační) politika - zaměřuje se na dosahování a udržování makroekonomické rovnováhy v národním hospodářství jako celku
-rozpočtová (fiskální) politika – k dosahování cílů používá příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu, hlavními nástroji jsou daně, státní nákupy a transfery (nevratné výdaje)
-peněžní a úvěrová (monetární) politika – uskutečňuje ji centrální banka nástroji, které regulují dostupnost úvěru, úrokové sazby a množství peněz v ekonomice; základním cílem je stabilizace kupní síly peněz
důchodová politika – zaměřuje se na stabilizaci cenové hladiny ovlivňováním vývoje nominálních mezd, zisků a cen
může mít podobu dobrovolných směrnic, vládní kontroly mezd, atd.
- zahraničně obchodní politika – usiluje o regulaci zahraničního obchodu
jejími hlavními nástroji jsou dovozní celní sazby a kontingence (maximální množství dováženého zboží)
protekcionistická – chrání domácí trh před zahraniční konkurencí
liberální – vytváří co nejvhodnější prostředí pro mezinárodní obchod
Státní rozpočet
finanční plán státu (obvykle na rok)
sestavován vládou, schvalován Poslaneckou sněmovnou, kontrolován Nejvyšším kontrolním úřadem
plní funkci finančního plánu státu
je centralizovaným fondem finančních prostředků státu za určité rozpočtové období
má podobu bilance s příjmovou a výdajovou stránkou
vyjadřuje tvorbu, rozdělování a užívání finančních prostředků státem
nástroj regulování ekonomického a sociálního vývoje
rozpočtová (fiskální) politika = využívání státního rozpočtu k dosahování státem předem stanovených cílů
příjmy státního rozpočtu: přímé a nepřímé daně (některé plynou do rozpočtů obcí a krajů), cla, pojistné na sociální zabezpečení, pokuty, výnosy z majetku a různé poplatky
návratné: emise dluhopisů, bankovní úvěry (MMF)
nenávratné: daně (zejména nepřímé – nejvíce DPH), dovozní cla, správní a soudní poplatky, sociální pojištění, evropské fondy, vlastní činnost státu (státní podniky, úroky z půjček ČNB)
výdaje státního rozpočtu:
mandatorní (dány zákonem, vláda je musí vydat): sociální zabezpečení (důchody, sociální dávky, dávky v nezaměstnanosti, …), školství, zdravotnictví, platby do EU
kvazimandatorní: mzdy státních zaměstnanců, obrana, zahraniční pomoc
transferové platby – stát od příjemců nezískává žádné statky nebo služby (starobní důchody, sociální dávky, dávky v nezaměstnanosti)
nákupy statků a služeb
výdaje na sociální zabezpečení, školství a zdravotnictví, výdaje na obranu, národní hospodářství a státní správu
vyrovnaný – příjmy a výdaje jsou v rovnováze
schodkový – výdaje převažují nad příjmy  vzniká deficit státního rozpočtu (ke krytí schodku vydává stát obligace; hrozí vznik státního dluhu)
přebytkový – příjmy převažují nad výdaji
Daňová soustava
daň – povinná a nenávratná platba vybíraná státními orgány od fyzických a právnických osob na základě zákona
daně jsou zdrojem příjmů státního rozpočtu, jsou nástrojem ovlivňování ekonomiky
motivem pro stanovení určité daně mohou být získání finančních prostředků nebo omezení spotřeby určitých statků  takovou povahu má akcíz (=fiskální monopolní daň), který podstatně zvyšuje cenu některého zboží (alkohol, tabák)
daň z přidané hodnoty (DPH) – daň z hodnoty přidané zpracováním daného zboží na každém stupni výroby
vztahuje se na podnikatelskou činnost, zahrnuta do cen zboží a služeb
21% služby, 15% zboží
přidaná hodnota firmy je založena ze zisku, mezd, úroku a rent (nezahrnuje náklady na vstupy a odpisy)
přímé daně – placené přímo fyzickými a právnickými osobami
daně z příjmů (důchodové daně), daně z majetku, dědické daně
nepřímé daně – jsou připočítávány k cenám zboží a služeb, do státního rozpočtu je odvádí prodejci
daň z přijaté hodnoty, spotřební daně
druhy daní (daňová soustava podle zákona č. 212/1992 Sb.):
daň z přidané hodnoty – dotká se výroby a prodeje zboží a služeb v každé fázi výroby a distribuce, ovlivňuje konečnou cenu
daně spotřební – umožňují státu určitou regulaci spotřeby, zatěžují zejména pohonné hmoty, alkoholické a tabákové výrobky; v konečné fázi je platí spotřebitelé
daně z příjmu fyzických a právnických osob – příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, pronájmů, atd.
zákon vymezuje základ daně a tzv. nezdanitelnou částku (např. podle počtu vyživovaných dětí)
daň silniční – platí ji držitel vozidla, které je využíváno jako prostředek podnikání, je pevně stanovená (v ČR od roku 1993)
daň dědická – dotká se převodu majetku v případě smrti, její výše závisí na vztahu dědice k zůstaviteli a velikosti dědictví
daň darovací – postihuje bezplatný převod majetku mezi živými osobami, její výše závisí na velikosti daru a vztahu mezi dárcem a obdarovaným
daň z nemovitostí – platí ji vlastníci pozemků a staveb
daň z převodu nemovitostí – platí se při prodeji nebo jiném úplatném převodu nemovitého majetku, její výše závisí na ceně nemovitosti
daň k ochraně životního prostředí – nebyla dosud uzákoněna

Systém sociálního zabezpečení
-tvořen třemi pilířy:
-sociální pojištění – nemocenské pojištění – dávky nemocenského, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
- důchodové pojištění – důchody – starobní, invalidní, sirotčí, vdovský a vdovecký
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – dávky poskytované v nezaměstnanosti
-sociální zabezpečení je typem příjmu státního rozpočtu
-poplatníci sociálního pojištěí jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důhcodového pojištění

-dávky státní soicální podpory:
-příspěvek na dítě – dlouhodobá dávka poskytovaná rodinám s dětmi – pouze těm, jejichž příjem nedosahuje výši životního minima
-příspěvek na bydlení – měsíční příspěvek pro občany s nízkými příjmy (náklady na bydlení musí tovřit více než 30% příjmů rodiny)
-rodičovský příspěvek – rodič starající se celý měséc o nejmladší dítě v rodině (do 4 let věku dítěte)
-porodné – jednorázová částka vyplácená roidn s nízkými příjmy při narození dítěte
-pohřebné – jednorázový příspěvek, který mírní dopady nákladů na zařízení pohřbu – má na něho nárok osoba, která platípohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte

-zdravotní pojištění – není příjmem do státního rozpočtu, ale do zdravotních pojišťoven
-slouží k pokrytí zdravotní péče obyvatel
-poplatníci jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, osoby, za které hradí pojištění stát (studenti, důchodce, osoby pobírající rodičovský příspěvek) a osoby bez zdanitelných příjmů, kteří si hradí pojištění sami

Práce a pracovní síla
jedním z výrobních faktorů
práce – lidský kapitál
cílevědomá činnost přeměňující látky na statky a spojená s poskytováním služeb
hodnota pracovní síly na trhu určována: fyzickými a duševními vlastnostmi, kvalifikací (vzdělání, praxe)  rekvalifikace = možnost přeorientovat se zdarma na jiný obor (jazyky, PC)
personální řízení – plánování lidských zdrojů, jejich výběr a péče o další rozvoj
Politika zaměstnanosti
účelem je využití lidské práce, nabízení pracovních míst a kvalifikace
snaha státu o rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou práce a poptávkou po ní
-aktivní politika zaměstnanosti – soubor opatření k zajištění maximální možné úrovně zaměstnanosti – (rekvalifikace, investiční pobídky, hmotná podpora zaměstnavatelů při tvorbě pracovních míst)
Pasivní politika zaměstnanosti – soubor opatření ke zmírnění následků nezaměstnanosti – (podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci)
stát stanovuje výši minimální mzdy, která by měla motivovat k hledání práce
ocenění: mzda – v penězích vyjádřená odměna za vykonanou práci
trh předpokládá mzdovou liberalizaci (určování pouze nabídkou a poptávkou)
v případě přílišné regulace ztráta motivace
stanovení minimální výše mzdy
nominální mzda – peněžní částka, kterou pracovník skutečně dostává
reálná mzda – objem statků a služeb, které si pracovník za nominální mzdu může koupit (spotřebitelský koš statků a služeb)
časová mzda – počítána podle odpracovaných hodin
úkolová mzda – souvisí se zadaným úkolem
státní politika zaměstnanosti sleduje optimální využívání lidského kapitálu na území státu (podporuje vstup firem, které vytváří nová pracovní místa – např. snížením daní, přilákáním zahraničních investorů, právním zjištěním)
Problém nezaměstnanosti
existence skupiny práceschopného obyvatelstva, které nenachází na trhu práce uplatnění
stav na trhu práce, kdy nabídka převládá nad poptávkou, kdy se část pracovní síly neúčastní pracovního procesu
nezaměstnanost – člověk aktivně nabízí svou činnost na trhu práce, nenachází zaměstnání
důsledky nezaměstnanosti: finanční zatížení pro stát, snížení koupěschopnosti obyvatel
míra nezaměstnanosti – (nedobrovolně nazaměstnaní)/(ekonomicky aktivní obyvatelstvo) * 100
současná míra nezaměstnanosti v ČR: 7,5%
důsledky vysoké nezaměstnanosti
zátěž pro státní rozpočet
klesající HDP
nižší inflace
stresové situace pro nezaměstnané
rostoucí kriminalita
frikční forma – nedostatečná informovanost o volných místech, prodlevy při střídání zaměstnání, neochota stěhovat se za prací, nepřizpůsobivost, studenti po absolvování
spíše krátkodobá
strukturální nezaměstnanost – v ČR např. v 90. letech při transformaci hospodářství
způsobena změnou ve struktuře národního hospodářství  vážná, velkoplošná
způsobena technickým pokrokem a změnami v požadavcích spotřebitelů
po válce např. stoupá nezaměstnanost ve zbrojním průmyslu
nedostatečná konkurenceschopnost těžebního průmyslu (zavírání dolů a továren
cyklická nezaměstnanost – podle stoupání a klesání úrovně hospodářství
v období recese stoupá nezaměstnanost a klesá v období konjunktury
sezónní nezaměstnanost – souvisí se sezónními pracemi nebo turistickou sezónou
obvykle najde jiné zaměstnání
dobrovolná nezaměstnanost – ekonomicky aktivní lidé, kteří neusilují o získání práce  nezapočítávání do míry nezaměstnanosti
nedobrovolná nezaměstnanost – ekonomicky aktivní lidé, kteří usilují o získání práce, avšak nenacházejí uplatnění
profesní poradenství – podle kvalifikace a praxe se vybírá vhodná pracovní činnost
Úřad práce
zprostředkovává bezplatně zaměstnání na celém území ČR pro všechny uchazeče o zaměstnání, kteří mají trvalý pobyt v obvodu tohoto úřadu práce
státní instituce spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
poskytuje informace z oblasti trhu nejen v ČR, ale i EU
nabízí rekvalifikační školení
vede evidenci uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst
poskytuje podporu nezaměstnanosti v případě, že nedobrovolně nezaměstnaný nemůže nalézt pracovní uplatnění (+ za dalších podmínek)
řeší dávky pro osoby se zdravotním postižením, pomoc v hmotné nouzi
organizační struktura: Generální ředitelství na Karlově náměstí + mnoho poboček v obcích po celé ČR