Tělní tekutiny

Tělní tekutiny

• Jsou to roztoky anorganických a organických látek
• Základní složkou je voda
• Tělo obsahuje asi 42 litrů vody
o 2/3 v buňkách a 1/3 mimo buňky
• Tekutiny lze rozdělit na
o Mimobuněčnou (extracelulární)
 Obsahuje značné množství iontů Na, Cl
 Menší množství Ca, hydrogenuhličitanových
 Také živiny – glukózu, mastné kyseliny
 I plyny – O2, CO2
 Rozlišuje se na dva velké oddíly
• Mezibuněčná tekutina (Tkáňový mok)
• Krev, míza a lymfa (vzniká z tkáňového moku)
o Trofické pojivo
o Nitrobuněčnou (intracelulární)
 Velké množství iontů K+, menší množství Mg2+ a iontů fosforečnanových
• Krev a tkáňový mok jsou od sebe odděleny stěnami cév
o Vlásečnice umožňují průchod vody, takže obě tekutiny navzájem doplňují
o Existuje mezi nimi stav dynamické rovnováhy
o Obsah soli se u jednotlivých tekutin neliší
o Tkáňový mok normálně neobsahuje větší molekuly bílkovin, neboť stěna vlásečnic je pro ně nepropustná
Tělní tekutiny jako vnitřní prostředí

• Tkáňový mok spolu krví tvoří vnitřní prostředí organismu
• Svým složením je vnitřní prostředí stejné u všech živočichů
• Krev obratlovců je velmi specializovaným typem vnitřního prostředí uzpůsobený k přenosu látek a plynů a zajišťujícím i některé obrané funkce
• Vnitřním prostředím je obecně zředěný roztok solí (převládá chlorid sodný)
• Po kvalitativní stránce připomíná mořskou vodu
o Souvisí s tím, že všechny organismy měli počátek v moři
o Organismy proto vytvářejí pro své tkáňové buňky jakési ,,vnitřní moře“
 Jeho složení po kvantitativní a kvalitativní stránce bedlivě kontrolují
• Homeostáza – stálý stav vnitřního prostředí udržovaný různými fyziologickými mechanismy
• Jestliže se změní stav homeostázy, projevuje se vážnými poruchami v činnosti celého organismu
o Životní procesy v organismu mohou probíhat totiž jen v prostředí zcela přesně kontrolovaném
Tělní tekutiny a přenos látek

• Funkcí tělních tekutin je transport látek a plynů
• V uzavřené oběhové soustavě se látky a plyny pohybují po těle s krví
• Přenos směřuje vždy k vlásečnicím
• Dále se látky pohybují difúzí na základě koncentračního rozdílu do tkáňového moku a jeho prostřednictvím ke tkáňovým buňkám
• Výměna látek se a plynů mezi kapilárami a tkáňovými buňkami probíhá rychle

Krev
• Krev červená, neprůhledná a vazká tekutina
• Objem v těle činí 5,5 litrů (ženy mají o 10 % méně krve)
o Mají méně červených krvinek než muži
• Tvořena dvěma složkami
o Krevní plazmou 55 %
o Krevními buňkami 45 %
Krevní plazma
• Je tekutá složka krve
• Slámově zbarvená kapalina (91 % voda zbytek rozpuštěné látky)
• Jsou v ní plazmatické bílkoviny, glukóza, anorganické soli
• Nejvíce iontů Na+, Cl-, HCO3-, K+
• Dále přenáší hormony
• pH plazmy v normálu je 7,4 (7,35-7,45)
• Organismus snese ztrátu krve bez větších problémů pod 550 ml
o Chybějící množství krve doplní během několika hodin
 Přívodem tekutiny z tkáňových prostor a vyplavením krvinek ze sleziny
• Ztráta krve větší než 1,5 l ohrožuje život
• Hematokrit – poměr krevních buněk ke krevních plazmě
Krevní buňky
• 3 skupiny
o Erytrocyty – červené krvinky
o Leukocyty – bílé krvinky
o Trombocyty – krevní destičky
• Původ v kostní dřeni
Červené krvinky
• Kruhovité, bezjaderné, tvar dvojdutého kotouče
• 60 % vody, 40 % sušiny
o 95 % sušiny tvoří hemoglobin
• Vznikají v kostní dřeni epifýz a kostní dřeni plochých kostí lebky a trupu z nediferencovaných kmenových buněk
• Zralé krvinky se nemohou sami rozmnožovat (nemají jádro)
• Při velkém počtu mitóz při vzniku ČK je jejich tvorba velmi citlivá na radioaktivní záření
o Může vést k chudokrevnosti (= Anémie)
• K tvorbě ČK je potřeba dostatečný bílkovin, železa a vitamínu B12
• ČK vydrží v oběhu zhruba 120 dní
• Staré erytrocyty jsou vychytávané fagocytujícími buňkami
o Ve slezině a játrech jsou enzymaticky rozloženy
• Sedimentace – rychlost usazování červených krvinek
• Uvolněný hemoglobin se z části přeměňuje na žlučová barviva (bilirubin, biliverdin)
o Ty jsou součástí žluči a způsobují její žluté zbarvení
• Fe se uvolňuje zpět do krve k tvorbě dalšího hemoglobinu
• Hemolýza – Rozpad červených krvinek a uvolňování hemoglobinu do krve
o Ke zvýšené hemolýze může docházet u novorozenců po porodu
o Počet erytrocytů u novorozeněte rychle klesá (po porodu má nadbytek ČK)
 Lehká žloutenka – více žlučových barviv v těle
o Težší forma žloutenky je vyvolaná nesnášenlivostí krevní skupiny matky a plodu (Rh faktor)
Bílé krvinky
• Leukocyty – jsou průsvitné jaderné buňky
• Významné v obranných reakcích organismu
• Jejich počet stoupá v případě onemocnění organismu
• Některé se tvoří v kostní dřeni jiné v lymfoidní tkáni
• Jsou schopni améboidního pohybu (měňavkovitého) pohybu
• Mohou procházet mezi buňkami kapilárních stěny
• Většina má schopnost fagocytózy
• Lymfocyty vytvářejí protilátky
• Rozlišují se podle obsahu granulí
o Granulocyty a agranulocyty
• Granulocyty
o Dělí se podle zbarvení granulí na neutrofilní, eozinofilní a bazofilní
o Funkce spočívá především v pohlcování bakterií a jiných cizorodých látkách
o Neutrofilní granulocyty
 Nejpočetnější
 Fagocytující
 První obranná linie
 Chemotaxe
• Mají schopnost měnit tvar, prodloužit se a protlačit se póry ve stěně vlásečnic –tam kde je ohrožení infekce (jsou chemicky přitahovány)
o Eozinofilní granulocyty
 Množství stoupá při alergických a parazitárních onemocněních
o Bazofilní granulocyty
 Produkují látky, které mohou mít vazodilatační (rozšíření cév) a antikoagulační (sráživé) účinky
 Jsou málo prostudovány
• Agranulocyty
o Rozlišují se na lymfocyty a monocyty
o Lymfocyty
 Druhá nejpočetnější skupina leukocytů
 Hlavní role v imunitním systému  prostředek specifické imunity
 T-lymfocyty
 B-lymfocyty
o Monocyty
 Dostávají se do některých tkání, kde se přemění ve volné či fixované fagocytující makrofágy
 Jsou lymfatických uzlinách, slezině, játrech (Kupfferovy buňky) a vazivech
 Jsou všude, kde hrozí místo infekce
• Plíce, vazivo, okolí trávicí trubice
 Největší bílé krvinky (jsou vidět pouhým okem)
 Hlavní funkcí je fagocytóza
 Jedna z nejdůležitějších nespecifických obran organismu
 Soustava těchto makrofágů se označuje jako – Retikuloendoteliální soustava
• Počet bílých krvinek se zvětšuje při zcela přirozených reakcích imunitního systému
• Leukémie
o Patologické zmnožení, při kterém se v krvi objevuje velké množství nefunkčních leukocytů
o Má povahu rakoviny krve

Krevní destičky
• = Trombocyty
• Vznikají v červené kostní dřeni jako odštěpky velkých buněk (megakaryocyty)
• Působí při zástavě krvácení
• Nejsou to buňky pouze jejich části
• Zástava krvácení
o Proces zabraňující ztrátám krve nebo vykrvácení
o Uskutečňuje se třemi způsoby
 Krevní destičky se shlukují a rozpadají na místě poranění cévy
• Přitom se uvolňuje látka – Serotin
• Způsobuje zúžení cév
 Způsobují zastavení krvácení v drobných cévách tím, že se v poškozeném místě shlukují a vytvářejí zátku
 Obsahují různé koagulační faktory nutné pro srážení krve (hemokoagulace)
• Trombus – krevní sraženina
• Trombóza – ucpání cév krevní sraženinou
o Může být geneticky podmńěna

Krevní skupiny
• Rozlišuje se podle přítomnosti antigenu v membránách červených krvinek
• Aglutinogeny A nebo B reagují s protilátkami aglutininy anti-A nebo anti-B
• Obě reagující látky nejsou normálně přítomny v krvi téhož jedince
o Mohou se dostat při špatné krevní transfúzi
• Krevní skupiny se dědí

Rh-systém
• Poprvé objeven v krvi opice
• Když je přítomen krev je označována jako Rh pozitivní
• Pokud se nenachází, tak negativní
• Komplikace se mohou objevit v těhotenství v momentě, kdy je matka Rh negativní a plod Rh pozitivní
• Krvinky se mohou dostat do těla matky z plodu i když se krev nemísí
o Tělo matky poté začne vytvářet protilátky a novorozenci se tak mohou narodit s těžkou žloutenkou

Onemocnění krve
Leukémie
• Nejvážnější onemocnění krve
• Rakovinotvorné onemocnění, které se projevuje nekontrolovatelnou tvorbou leukocytů
• Leukocyty jsou nezralé a nedokáží správně fungovat
• Nemocní mají jen malou schopnost odolávat infekcím
o Což může způsobit smrt
• K léčbě se používají cytostatika
• V některých případech se dá léčit pomocí transplantace kostní dřeně
Anémie
• Chudokrevnost
• Snížený počet červených krvinek a koncentrace hemoglobinu
• Menší schopnost přenášet kyslík
o Postižený je unavený a často se dusí
• Při léčení se dodává železo, vitamín B12
o V těžších případech krevní transfúze
Hemofilie
• Srážlivost krve je omezená nebo chybí úplně
• V krvi není přítomen srážecí faktor
• Při hemofilii nastává dlouhodobá a těžká krvácení
• Gen, který způsobuje hemofilii je obsažen v genetické výbavě žen
• Nemoc se projevuje většinou u mužů
• Pacientovi se dodává chybějící koagulační faktor

Oběhová soustava
• Její funkcí je zajišťovat oběh krve
• Síla, která způsobuje pohyb krve u obratlovců, je vytvářená rytmickými stahy srdce
• Krev obratlovců se pohybuje v uzavřené cévní soustavě
o Tepny a žíly jsou spojeny menšími cévami v jeden uzavřený celek
• Existují dva oběhové okruhy
• Oba začínají a končí v srdci
Stavba a vlastnosti cév
• Stěny tepen a žil jsou tvořeny na vnější straně vrstvou vazivové tkáně obsahující kolagenní vlákna
• Pro stěny velkých tepen je charakteristická další vrstva, která obsahuje velký počet elastických vláken spolu s hladkou svalovinou
• Tepny dávají krevnímu oběhu pružnost, tepénky odpor
• Stěny vlásečnic jsou tvořeny jednou vrstvou plochých výstelkových buněk – endotel
o Nejvnitřnější vrstva všech cév
o Vlásečnice se větví a vytvářejí vlásečnicovou síť
• Výměna látek v tkáni se uskutečňuje difúzí
• Stěny žil mají slabou svalovinu
• V dolních končetinách jsou kapsovité chlopně
• Krev v žilách proudí pomalu
• Návrat krve je zajištěn činností srdce a negativní nitrohrudním tlakem
• Křečové žíly (varixy)– nepravidelně rozmístěné a zeslabené žilky v dolních končetinách
• Mohou vznikat krevní sraženiny (tromby)
• Při poruše výživy kůže mohou vznikat bércové vředy
Tepny
• Kruhovitý tvar
• Vedou krev ze srdce, pod větším tlakem
• Silnější stěna a menší průsvit
• Zužují se → stávají se z nich vlásečnice
• Aorta - nejmohutnější tepna v těle
• průměr při odstupu ze srdce – 3cm
Žíly
• Mírně zploštělý tvar
• Vedou krev do srdce
• Slabší stěna a větší průsvit
• Jsou v nich chlopně, které znemožňují zpětný chod krve
• Horní dutá žíla
• Dolní dutá žíla
Vlásečnice
• Drobné
• Bohatě větvené – prostupují většinou tkání
• Nachází se mezi žílami a tepnami
• Jsou všude kromě rohovky, chrupavky a kožních derivátů
• Stěna je tvořena 1 vrstvou endotelových buněk
• Zajišťují látkovou výměnu mezi tkání a krví
• Kapilární řečiště – spletité → přechod od tepen k žílám
• Arterioskleróza
o Ztluštění stěn cév a ztráta elasticity
o Ateroskleróza – nejčastější forma
o Aterom = plát z cholesterolu, soli a pojiva

Plicní oběh
• Malý oběh
• Krev s malým obsahem O2 je čerpána z pravé poloviny srdce do společného začátku plicních tepen (plicnicový kmen)
• Pravou a levou plicní tepnou se dostává do pravé a levé plíce
• Po obohacení kyslíkem se v plicích se vrací zpět do levé poloviny srdce

Velký tělní oběh
• Systémový oběh
• V druhém okruhu je okysličená krev čerpána z levé poloviny srdce do všech tkání těla
• Zpět jako odkysličená krev do pravé poloviny srdce
• Aorta (srdečnice)
o Tvořena třemi úseky
 Aortální oblouk
 Hrudní aorto
 Břišní aorta
• Z aorty vystupují arterie
o Tepny, které se postupně větví v drobné arterioly
 Tepénky, z nichž vychází síť kapilár
• Vlásečnice, v nichž se uskutečňují základní funkce krve
• Předávání látek a plynů a přebírání zplodin látkové přeměny z tkání
• Kapilární síť se spojuje a přechází ve venuly (žilky), poté ve veny (žíly)
• Nakonec s dvěma velkými žilami – horní a dolní dutou žílou
• Krevní řečiště ústí zpět do pravé poloviny srdce
• Ve velkém tělním oběhu se rozlišuje několik obvodů
o Vrátnicový
 Shromažďuje krev procházející trávicí soustavou a odvádí ji do jater
o Ledvinný
o Horní a dolní systémový obvod
 Tělní obvod zahrnující mozek, svaly, kůži, žlázy a další orgány
o Srdeční obvod
 Vytváří věnčité cévy (koronární oběh), který slouží k zásobování srdečních svalových buněk
Srdce
• Uloženo v hrudním koši mírně nalevo – nad bránicí, pod hrudní kostí
• Velikost – jako sevřená pěst
• Lidé vykonávající fyzicky náročné povolání (sportovci) mají větší srdce
• Hmotnost : 250–330g
• Dutý sval
• V dospělosti tvar kužele – hrot směřuje doleva, širší báze nahoru vpravo dozadu
• Srdce je vyživováno věnčitými tepnami = koronární systém
Stavba
• Perikard = osrdečník
o Vazivový obal (blána) na povrchu
o Srdce je jím odděleno od cév
• Epikard = přísrdečník
o vnitřní obal
o je i na povrchu velkých cév
• Perikardiální dutina
o Mezi perikardem a epikardem
o Vyplněna tekutinou → usnadňuje pohyby srdce
• Tvořeno srdeční svalovinou = myokard
o Propojená příčnými můstky → dovolují, aby vzruch přecházel i na sousední úseky svaloviny – zajištěno stahování svaloviny jako celku
o V komorách je silnější než v síních
o Nejsilnější v levé komoře – vykonává při vypuzování krve do velkého tělního oběhu největší práci
• Rozdělěno na 2 části: pravá/levá - nedochází k mísení krve
• Odděleny silnou přepážkou
• Obě části jsou vystlány endokardem = nitroblána srdeční
o Obě části jsou rozděleny
 Síně (atrium)
 Komory (ventrikulus)
• Síně a komory jsou odděleny cípatými chlopněmi – tvořeny endokardem
• Uzavírají se – zabraňují zpětnému toku krve
 Mezi pravou síní a pravou komorou: trojcípá chlopeň
 Mezi levou síní a levou komorou: dvojcípá chlopeň
 Komory a velké tepny jsou odděleny poloměsíčitými chopněmi

Činnost srdce
• Srdce je dutý sval uložený ve vazivovém vaku – osrdečníku
• Je tvořen svalovými buňkami, které obsahují myofibrily
• Má vlastnosti automacii a rytmicitu
• Srdce vypuzuje krev do plicního oběhu plicními tepnami a do tělního oběhu srdečnicí
• Srdeční stah začíná vznikem podráždění v centru automacie v sinusovém uzlíku
• Poté dojde ke stahu síní (systola) a doplnění komor krví
• Podráždění se přenáší z pravé síně do komor, stěny komor se smrští a krev je vytlačená do arterií
• Komorové svaly se uvolní a následuje delší přestávka kdy jsou všechny oddíly srdce ve stavu relaxace – diastola
o Zároveň se plní krví z horní a dolní duté žíly
• Svalovina komor je podstatně silnější než síní
o Levé komory je nejmohutnější
• Proud krve je usměrňován činností chlopní
• Mezi síněmi a komorami je jsou blanité cípaté chlopně
o Brání zpětnému toku krve z komor do síní
o Jsou opatřeny vazivovými vlákny – šlašinky
• Na začátku aorty a plicní tepny jsou chlopně poloměsíčité
• Celý děj se nazývá srdeční cyklus
• Tep
o Tlaková vlna, která prochází arteriální částí
o Běžný puls je okolo 70/min
o Při max. výkonech dosahuje 180-200 tepů za minuty
• Srdeční sval nemůže pracovat bez přívodu kyslíku
o Zásobení kyslíkem zajišťují věnčité cévy
o Zúžení nebo uzavření cév způsobuje ischemii
o Nezačne-li po chvíli opět proudit krev nastává infarkt

Původ srdeční činnosti a regulace
• Automacie
o Podněty ke svalovým srdečním stahům vznikají přímo v srdci
o V centru automacie (HDŽ)
 Sinusový uzlík – primární centrum
• Signály k stahu vznikají spontánně změnami v propustnosti buněk centra automacie pro ionty K+ a Na+
 Síňokomorový uzlík – druhé centrum
• Podřízeno primárnímu
• Leží mezi pravou síní a komorou ve stěně pravé síně
o Signály jsou rozváděné po srdci srdečními buňkami a rozvodovou soustavou
• Rytmicita
o Rychlost rytmů
o Ovlivňuje jí vegetativní nervstvo
o Pomáhá výkyvům v zatížení, jinak není nutná

Elektrokardiogram
• Registrace elektrické aktivity srdce
• Bioelektrické děje můžeme zaznamenávat pomocí elektrod
• Umožňuje zjistit různé poruchy
• Rozlišuje se na elektrické vlny a kmity
o Je jich pět (označované PQRST)
Lymfatická soustava
• Lymfa
o Koluje v lymfatickém systému
o Nažloutlá tekutina
o Tvoří se z nadbytku tkáňového moku
o Podobné složení jako krevní plazma
o Lidské tělo obsahuje asi jen 1l lymfy
• Jednosměrná dráha – není uzavřená
• Vede lymfu mízními cévami slepě zakončené kapiláry
• Začínají v orgánech
• Jsou prostupné pro všechny látky: i bílkoviny, narozdíl od krevních cév
• Spojují se – vznikají mízovody
o Větší cévy
o Shromažďují mízu z kapilár
o Ústí do žil – v dolní oblasti krku a hrudníku
o Hrudní mízovod – největší : horní a levá část těla
Funkce
• Odvod přebytečného tkáňového moku : 2–3 l – při neodvedení vzniká edém (otok)
• Odvod tukových kapének
o Vznikají při štěpení lipidů – putují do krve/tukové tkáně
o Zejména z trávicí soustavy do horní duté žíly
• Obranné mechanismy
o Lymfatické (mízní) uzliny
 Uzlíky lymfatické tkáně
 Síťovitá struktura
 Tvořeny retikulárními buňkami
 Průměr : 1–2,5 cm
 Hromadí se zde lymfocyty a makrofágy →tvorba protilátek
 Při zánětu se zvětší – množí se bílé krvinky
 Zachytávají nádrorové buňky
o Slezina
 Dutý sval – levá brániční chodba
 Lymfatický orgán
 Velikost : 12–20 cm
 Má tvar kávového zrna
 2 typy tkáně
 Červená pulpa – zanikají zde červené krvinky
 Bílá pulpa – monocyty přeměněné v makrofágy
Imunita
• Imunita = schopnost organismu bránit se napadení a udržovat stálost vnitřního prostředí

Nespecifická
• Likviduje všechno cizí
Kůže a sliznice
• Antiseptické účinky
• Antibakteriální látky : pot, mastné kyseliny, kyselina mléčná
Žaludek
• Vylučování koncentrované HCl = žaludeční šťávy
Dýchací soustava
• Vylučuje proteolytické enzymy → štěpení proteinů
Kyselé prostředí genitálií
Aktivace faktorů v tělních tekutinách
• Granulocyty
• Monocyty
o Dozrávají v makrofágy
o Fagocytují – likvidují patogeny
o Pohybují se ve směru pozitivní chemotaxe vůči látkám, které vznikají v zánětu
Zánět
• Vznik: při dráždění v tkáni/infekci
• Do místa pronikají fagocytující buňky
• Dochází ke zčervenání, zduření (otok), bolesti a zvýšení teploty (likviduje patogeny)
• Při rozsáhlejším poškození se v místě zánětu množí bílé krvinky – zvýší se sedimentace, tvoří se protilátky, zvětšují se mízní uzliny a horečka
Specifická
• Likviduje jen určité látky
• Založena na reakci antigen–protilátka: stejný princip jako krevní skupiny
• Antigen
o Cizorodá látka – vyvolá imunitní reakci
o Polysacharid/bílkovina
• Protilátka
o Nukleární proteiny
o Imunoglobuliny
 Miliony
 Jsou specifické pro určité antigeny
• zajištěna B a T lymfocyty
B lymfocyty
• Dozrávají v kostní dřeni
• Zajišťují látkovou imunitu
• Pomocí receptorů vyhledávají antigeny tělu nevlastní
o Při rozpoznání antigenu se začnou množit (= poliferace) a vytvářet protilátky
 Protilátky
• Zneškodní antigen : změní ho/poškodí
• Označí antigen pro fagocytující buňku
 Děje se to i v místě zánětu : když zánět zanikne, nepotřebné lymfocyty zaniknou
• Zachovají se paměťové buňky = část lymfocytů po poliferaci → obrana
T-lymfocyty
• Dozrávají v brzlíku
• Zajišťují buněčnou imunitu
• Hledají patogeny – dokáží rozpoznat něco, co do těla nepatří – (každá buňka má povinnost rozpoznat, co se v ní děje)
• Přímo ničí napadené buňky
o Naváže se na ní a chemicky ji zničí – cytokinetické působení
o Zejména při virových infekcích, onemocnění způsobenými prvoky (krvinkovky), komáry (malárie)
• Omezují rakovinové bujení – rozpoznávají rakovinové buňky
• Mohou způsobit odvržení cizí tkáně po transplantaci
o Před transplantací se podávají imunosupresiva
 Potlačení imunitní reakce
 Zneškodnění T lymfocytů
 Oslabují imunitní systém – je potřeba velmi sterilní prostředí, protože tělo je více náchylné k infekcím

Imunizace
• Aktivní
o Očkování = vakcinace
 Vpravení mrtvých patogenů do těla → tělo si vytvoří protilátky
 Vznikne imunitní reakce a uloží se paměťové buňky
• Pasivní
o Vpravení protilátek do těla – časem se rozloží → nutná obnova
Alergie
• Hypersenzitivita těla na nějaký antigen
• Pravděpodobnost alergické reakce roste s věkem – účinky se sčítají a narůstají : reakce je pak silná
• Příčiny: špatný životní styl, znečištěné prostředí, očkování
• Projevy: kopřivka – vyrážka, astma – stahy svaloviny průdušek → člověk nemůže dýchat
• Příklady: na penicilin, na pyl, na plísně, na prach a roztoče, na citrusy

Oslabení imunitního systému
• Důsledku poškození kostní dřeně – např. radioaktivním zářením
• Při AIDS – oslabuje buněčnou imunitu
Cévní soustava živočichů
• Zajišťují rozvod/oběh tělních tekutin:
Hydrolymfa
• Má stejné složení jako vnější vodní prostředí, ale obsahuje i ionty a volné buňky
• Voda smíchaná s tělní tekutinou
• Ploštěnci, ostnokožci
• Hemolymfa = krvomíza
• Už je tam nějaké barvivo
• Hmyz, korýši, měkkýši
• Krev – obratlovci

Otevřená cévní soustava
• neuzavřené cévy → tekutina (hemolymfa, krvomíza) se volně rozlévá z cév přímo mezi orgány (není v uzavřeném oběhu)
o pláštěnci
o členovci - srdce je otevřená hřbetní céva s postranními otvůrky (= ostie) -jimi nasává krvomízu - smrští se a vypudí jí směrem k hlavě
o měkkýši
 srdce tvoří komora a předsíň
 hlemýžď: 1 předsíň + 1 komora
 škeble: 2 předsíně + 1 komora
 loděnka: 4 předsíně + 1 komora
 ostatní hlavonožci: 2 předsíně + 1 komora

Uzavřená cévní soustava
• Krev se nemísí s lymfou, krev je v uzavřeném oběhu
• Žíly, tepny
• Kroužkovci
o Pulzující hřbetní céva, břišní céva, spojky
o Tvořena srdcem a cévami
• Polostrunatci, strunatci

Krevní barviva
• složené z bílkovin a porfyrinové složky, nejdůležitější součást krve
• hemoglobiny - červená krevní barviva obratlovců a některých bezobratlých
• chlorokruoriny - zelená dýchací barviva mnohoštětinatců
• hemocyaniny - modrá dýchací barviva některých členovců a měkkýšů
• hemerytriny - červená dýchací barviva z tělní tekutiny sumýšovců a některých kroužkovců
• echinochrom - žlutočervené dýchací barvivo ježovek

• PLICNÍ DÝCHÁNÍ - velký a malý oběh, plíce
• ŽABERNÍ DÝCHÁNÍ - voda prochází "sítem" v žábrách a okysličuje krev, která proudí neokysličená

Cévní soutavy obratlovců
• vždy uzavřené: srdce + cévy
• Ryby
o V srdci jen krev odkysličená
o 1 předsíň 1 komora; venózní srdce = protéká jím neokysličená krev
• Obojživelníci
o plicní dýchání - podélná přepážka
o 2 předsíně (mají dvě plíce) 1 komora (smíchává se, jde do těla)
• Plazi
o 2 předsíně 1 komora s neúplnou přepážkou
o krokodýli - skoro dorostlá přepážka, poprvé se nemísí okysličená a neokysličená krev
• Ptáci, savci
o Dvě předsíně, 2 komory