Třaskavé téma.
Jak se díváte na kauzu „Děti v restauraci/ kavárně“ vy?
Byla sobota dopoledne. S kamarádkou jsme si po předchozím lehce divočejším večeru zašly do kavárny nechat si nalít snídani. Aby se nám znovu rozběhla ta trochu zadřená kolečka v hlavě. Klídek, sklenka prosecca, káva, relax.
U vedlejšího stolu seděla rodinka s přibližně dvouletým chlapečkem. Ukřičeným. Každé jeho zavýsknutí se nám zarylo do mozku jako rozžhavené ostří. Malý blonďáček neustále pobíhal mezi stoly a hulákal. Rodiče nereagovali. Jeden se díval do mobilu, druhý z okna.
Snažily jsme se být tolerantní. Opravdu. I když naše vzájemné pohledy byly víc než výmluvné.
A pak se to stalo.
Chlapečkovi na hlavu přistál květináč. Květináč, který na sebe strhl, když i přes opakované upozorňování servírkou tahal za ubrus na poličce přímo nad sebou. Nutno dodat, že kytka byla čerstvě zalitá. Z blonďatého andílka se rázem stal vykulený afroameričan. Kromě toho, že měl mokrou hlínu i ve slipkách, se chlapečkovi naštěstí nic nestalo. Maminka mu horečně rozšmrdlávala papírovým ubrouskem bahno po obličeji a lamentovala.
Ječela maminka, ječel kluk.
A my to vzdaly. Odešly jsme.
Děti mám ráda. Jsou živé, hlučné, spontánní a život díky nim dává smysl. Jenže ne každý prostor je pro jejich energii ideální. A jsou to rodiče, kteří by měli vzít rozum do hrsti. Kavárna nebo restaurace není hřiště ani dětská herna.
Jak to vnímáte vy? Zdroj Facebook - Hlavně se z toho nep.....
PeopleSTAR (0 hodnocení)