Tři dny

Povím vám, co bych chtěla spatřit, kdybych mohla tři dny vidět. První den bych chtěla vidět lidi, kteří dali svou blízkostí a laskavostí mému životu smysl. Pozvala bych k sobě všechny své přátele a hodně dlouho bych se jim dívala do tváře. Ráda bych se také zahleděla do tváře právě narozeného dítěte. Přála bych si také vidět to množství knih, které mi byly přečteny. Druhého dne bych vstala časně zrána, abych mohla pozorovat východ slunce. Navštívila bych muzeum a sledovala, jaký pokrok od dávných dob člověk udělal. Zašla bych také do galerie a odhalovala nitro člověka v různých malbách a sochách. Třetího dne bych znovu s radostí přivítala svítání, dychtivá odhalit nové krásy přírody. V tomto posledním dni bych zašla za lidmi tam, kde pracuji. Postavila bych se na rohu rušné ulice ve snaze pochopit něco z jejich běžného života, dívala bych se jim do tváří a četla, co v nich mají napsáno. Dívala bych se na svět a přemýšlela, na čem ve skutečnosti záleží.

(Cesta přátelství / Cesta radosti - Kudy do nebe, Advent-Orion 2012)