Vše, co říkáš...

Zapadalo slunce, když si chudý rolník sedl na zápraží a odpočíval po práci v parném dni. Kolem domu vedla cesta. Šel po ní cizí člověk a pomyslel si. „To bude nějaký lenoch, celý den tu vysedává a o práci ani nezavadí.“ O chvíli později tudy procházel jiný člověk a hlavou mu proběhlo: „To bude nějaký chlípník, který vyhlíží na zápraží děvčata a potom jim dělá nemravné návrhy.“ Potom se cestou ubíral třetí člověk a pomyslel si: „Ten muž asi celý den pracoval a teď si užívá zaslouženého odpočinku.“

Ve skutečnosti toho víme málo o muži, který seděl na zápraží. Ale zato jsme se dozvěděli mnohé o třech kolemjdoucích – první byl lenoch, druhý běhal za děvčaty a třetí byl pracovitý člověk.

Vše, co říkáš, promlouvá o tobě. Zejména když mluvíš o někom jiném.

(Živá voda pro duši, Portál 2001)