Vybíráte střední školu? Úřad práce ukázal, kterým absolventům hrozí dlouhodobá nezaměstnanost

Pokud se s trochou nadsázky chcete svým dětem pomstít, nechte je vyučit se prodavačkou či prodavačem, švadlenou nebo železničářem. Právě u absolventů těchto oborů totiž hrozí největší dlouhodobá nezaměstnanost. Naopak poměrně nízké riziko, že po škole zůstanou déle než devět měsíců bez práce, je u obráběčů kovů, autoelektrikářů či ošetřovatelek nebo ošetřovatelů.

Vyplývá to z analýzy Úřadu práce ČR, kterou zveřejnil v době, kdy si řada dětí vybírá střední školu. Hodnotil v ní, jak dlouho zůstávají absolventi jednotlivých oborů v jeho evidenci brzy po dokončení vzdělání.

„Je důležité, aby absolvent nebyl nezaměstnaný příliš dlouho. Pak totiž ztrácí pracovní návyky a klesá šance, že si najde dobrou práci,“ řekl generální ředitel úřadu Daniel Krištof.

Úřad přitom hodnotil toto riziko ze dvou hledisek – z typu školy či dosaženého vzdělání a z pohledu jednotlivých oborů středních škol.

Podle toho prvního hrozí dětem dlouhodobá nezaměstnanost nejvíce tehdy, když po skončení základní školy nikam dále nepokračují. U absolventů z let 2022 a 2023 se to týkalo 37 procent z nich. „Z pohledu uplatnění na trhu práce je lépe, když dítě pokračuje kamkoliv,“ uvedl Krištof.

U úplného středního vzdělání, kam patří gymnázia, se to týkalo desetiny. Na tyto školy se tak vyplatí chodit, pokud chce dítě pokračovat dále. U úplného středního vzdělání s maturitou bez konkrétního oboru stejně jako u učilišť bez maturity je to devět procent. U vyučení s maturitou a u vyšších odborných škol je riziko dlouhodobé nezaměstnanosti osm procent.

Pokud pak jde o jednotlivé středoškolské obory, měli z absolventů let 2022 a 2023 nejmenší podíl dlouhodobě nezaměstnaných obráběči kovů, elektrotechnici či opraváři strojů a zařízení.

Nejnižší riziko dlouhodobé nezaměstnanosti dva roky po ukončení školy (podle oboru studia)
Obráběč kovů 3,9 %
Elektrotechnika 4,7 %
Servis a opravy strojů a zařízení 5,3 %
Opravář zemědělských strojů 5,4 %
Stavebnictví 5,5 %
Ošetřovatelství 5,6 %
Předškolní a mimoškolní pedagogika 5,7 %
Elektrikář, elektrotechnické práce 6,4 %
Zámečník 6,5 %
Strojírenství 6,5 %
Instalatér 6,8 %
Automechanik 7,3 %
Zdroj: Úřad práce
Bez problémů našli uplatnění také mladí lidé se specializací v některém stavebním oboru, ošetřovatelství, předškolní a mimoškolní pedagogice a elektrikáři. Nejtěžší to naopak měli prodavači, kde absolventi vykázali dvacetiprocentní dlouhodobou nezaměstnanost. Tedy samozřejmě v rámci těch, kteří se na Úřadu práce evidovali.

Hvězda jménem lyceum
Úřad práce se ale zaměřil i na lidi, kteří absolvovali střední školu kdykoliv v minulosti. U nich na tom byli nejlépe autoelektrikáři s jedenáctiprocentním rizikem dlouhodobé nezaměstnanosti.

Nejnižší riziko dlouhodobé nezaměstnanosti u lidí se střední školou (podle oboru studia)
Autoelektrikář 11 %
Lyceum 12 %
Technický interdisciplinární 13 %
Cestovní ruch 14 %
Stavebnictví 15 %
Hotelnictví a turismus 15 %
Bezpečnostně právní činnost 15 %
Informační technologie 15 %
Veterinární prevence 15 %
Nábytkářství 15 %
Elektrikář 16 %
Servis a opravy strojů a zařízení 16 %
Opravář zemědělských strojů 17 %
Automechanik 17 %
Elektrotechnika 17 %
Podnikání v oborech 17 %
Poznámka: Všichni lidé v evidenci Úřadu práce bez ohledu na to, kdy školu ukončili.
Zdroj: Úřad práce ČR
Dále pak absolventi lyceí, která jsou podle úřadu hvězdami středního školství, protože přinášejí kvalitní odbornost i maturitu. Následovaly technické interdisciplinární obory, ty se zaměřením na cestovní ruch, stavebnictví, bezpečnostně právní činnost a informační technologie.

Naopak mezi obory s nejvyšším rizikem dlouhodobé nezaměstnanosti patří opět prodavači či prodavačky, železničáři nebo textilní obory, kde je podíl absolventů s dlouhodobou nezaměstnaností 30 procent a vyšší.

Největší riziko dlouhodobé nezaměstnanosti u lidí se střední školou (podle oboru studia)
Přadlena/Přadlák 37 %
Tkadlec/Tkadlena 36 %
Železničář 32 %
Švadlena 31 %
Prodavač/ka 30 %
Poznámka: Všichni lidé v evidenci Úřadu práce bez ohledu na to, kdy školu ukončili.
Zdroj: Úřad práce ČR
Podle Krištofa je ale potřeba při výběru střední školy zhodnotit, zda děti chtějí po jejím absolvování ve studiu dále pokračovat, a také to, jaká je aktuální situace na místním trhu práce. Jednotlivé kraje se totiž co do volných míst mohou výrazně lišit.

Pavel Cechl Novinky.cz