Zrušme jarní prázdniny. Nedávají smysl

Jarní prázdniny by děti mohly čerpat jindy. Mělo by to větší logiku.

Článek
Ve čtvrtek děti dostaly vysvědčení a v pátek si užijí jeden den pololetního volna. V některých okresech pak hned v pondělí odstartuje první turnus jarních prázdnin a do 16. března se na nich prostřídají děti z celé země.

Má smysl zachovat jarní prázdniny, které vznikly zejména kvůli tomu, aby děti mohly s rodinou či kamarády vyrazit na hory, ve chvíli, kdy klimatické podmínky lyžování příliš nepřejí? Navíc stále více rodin o zimní lyžovačky upouští, protože je to pro ně příliš nákladné. Mnoho dětí na hory vůbec jezdit nezačalo.

Jarní prázdniny jsou dlouholetou tradicí a lidé se změnám přirozeně brání. Pokud by však volno bylo přesunuto na období, kdy si ho děti více užijí, mohlo by to vést k větší spokojenosti dětí i celých rodin. Přesunutí prázdnin na konec jara nebo časný podzim by dalo dětem více možností pro venkovní aktivity a možná by vedlo i k lepší organizaci školního roku.

Aktivnější prázdniny
Sychravé dny, kdy není dostatek sněhu, neumožňují dětem tolik sportovních aktivit. Kdyby byl školní rok rozdělen do kratších, ale intenzivnějších úseků, děti i pedagogové by měli více času na regeneraci. To by mohlo vést k lepšímu soustředění na učivo během delších výukových bloků a lepší mentální i fyzické svěžesti.

Jarní prázdniny by pak mohly proběhnout v dubnu nebo počátkem května a jejich délka by mohla být týden. Čas výuky a volna k regeneraci by tak byl rozdělený rovnoměrněji, což by mohlo být méně vyčerpávající pro žáky a dát učitelům více prostoru pro přípravu na další období. Pedagogové mohli pracovat například i s projektovou výukou.

Děti by si určitě více užily volno v příjemném počasí a mohly by se věnovat dostupnějším sportům než lyžování. Kdyby se jarní prázdniny přesunuly na začátek května, děti by měly dostatek času na přípravu na závěrečnou klasifikaci nebo zkoušky, aniž by z rutiny vypadly během příliš dlouhých a na krátce po sobě navazujících přestávek v zimě.

Za úvahu by v té souvislosti stály i úpravy úpravy i dalších prázdnin. Podzimní prázdniny by mohly být o něco delší, aby se děti stihly zregenerovat. Také zimní prázdniny by se daly upravit podle konkrétního rozvrhu svátků. Hlavní změna by se týkala letních prázdnin, které by nemusely být tak dlouhé. Mohly by trvat kupříkladu šest až sedm týdnů. V červnu řada rodin již odjíždí na dovolenou, proto by nevadilo, kdyby prázdniny začaly o něco dříve, ale zároveň by dříve i končily, což by usnadnilo adaptaci na školní režim.

Krátká, častější volna a podpora pro rodiče
Jarní prázdniny by mohly probíhat během jara a jejich délka by mohla být týden. Takto by se čas výuky a volna rozděloval rovnoměrněji, což by pomohlo žákům i učitelům lépe se regenerovat a soustředit na výuku.

Zásadní otázkou však zůstává situace rodičů, zejména osamělých nebo těch, kteří nemají pomoc prarodičů. Pro ně může být těžké skloubit práci s dlouhými prázdninami. Někteří rodiče – zejména ženy – pracují na různých dohodách nebo jako živnostníci, ale dlouhé přestávky jim neumožňují dostatečné výdělky. Někteří rodiče dokonce před letními prázdninami dávají výpověď, aby se mohli věnovat dětem.

V takových případech by mohlo pomoci rozdělení prázdnin na kratší, ale častější období, což by rodičům poskytlo větší flexibilitu a méně náročné období hledání celodenního hlídání nebo nežádoucího přerušení pracovního poměru.

Podpora rodičů a investice do budoucnosti
Ruku v ruce s těmito změnami by měla přijít i podpora pro rodiče, například formou prázdninových družin, táborů nebo státní podpory pro hlídání dětí. Taková podpora by nejen usnadnila život rodičům, ale přinesla by ekonomické výhody i státu. Investice do rodinné politiky mají dlouhodobý pozitivní dopad, což dokládá i výzkum, podle kterého každá investice do rané péče o děti přináší vysokou návratnost v podobě lepších vzdělávacích a pracovních výsledků.

Bez této diskuse se však těžko můžeme posunout k efektivnějšímu systému, který by vyhovoval jak rodičům, tak dětem, ale i zaměstnavatelům a státu. Její absence nejspíš souvisí tím, že žen je v politice stále jako šafránu, a tak se nikdo, kdo by toto téma přinesl na stůl.

Pavla Čechová Seznam médium