Václav Cílek: Naučte se připravit na mimořádné situace dřív, než vás překvapí nečekaná pohroma

Dokonce i v Čechách se začíná mluvit o tom, že když si okolní státy pořizují různé krizové příručky, takže bychom také něco podobného potřebovali.

Psychologické výzkumy totiž ukazují, že pouhé vlastnictví podobného výtvoru lidi zklidňuje. U nás je situace trochu odlišná, protože mnoho municipalit má pocit, že takový návod lidi spíš vyděsí a vyvede z komfortních zón, takže se pro jistotu nic neděje.

Krizové příručky a návody nesystematicky sbírám asi deset let a myslím, že jich mám nejméně 50. Je to docela zajímavé sociologické čtení o stavu společnosti. Třeba německé krizové příručky jsou rok od roku tvrdší, což znamená že buď se situace přiostřuje, nebo že vláda utahuje šrouby postupně a lidi připravuje na konec světa, jak jsme ho znali, jen po malých krůčcích. Zajímavé jsou krizové příručky přímých sousedů Ruska, jako je Švédsko, Litva či Estonsko, kde se otevřeně mluví o válce, zatímco Turci a Japonci víc propracovávají třeba zemětřesné riziko.

V klidu jsem si sbíral své příručky, aniž bych měl větší potřebu vstupovat do situace, protože jsem věděl, že většinu lidí stejně zajímat nebudou a ti ostatní o nich ví, a tak trochu se připravují soukromě. Moc o tom nemluví, aby nebyli za nějaké podivíny a strašpytly. Tito lidé většinou tuší, že jednou z běžných politických praktik je kombinace vystrašení a uklidnění, tedy scénář, kdy nejprve veřejnosti sdělím, že nás něco hrozného čeká, ale pak dodám, že já či moje politická strana tomu můžeme zabránit. Teprve když s lidmi chvíli mluvíte, tak se odváží zeptat, jestli jsou normální, když uvažují o možných krizích, zatímco ostatní užívají života a o těchto věcech nechtějí nic slyšet. Odpovídáme jim, že popírání i zjevných rizik je naprosto normální většinová reakce a že to neznamená, že by zaslepené toxicitě většiny měli nějak podléhat.

Pak mne pozval Amar Ibrahim, který organizuje kurzy o přežití do Domažlic, kde pan starosta uvažuje, že by se městu hodil nějaký tenký krizový plán, který by šel lacino vytisknout a rozdat lidem do schránky. I začali jsme se skautem Josefem Boubínem a preperem Amarem sestavovat stručný krizový návod. Nejvíc práce pochopitelně odvedli skauti, mají to v popisu práce a my s Amarem jsme občas lenivě něco doplnili či pozměnili. Největší slabina podobné příručky jsou léky a zdravotnické potřeby. Každý potřebuje něco jiného a málokdo umí používat třeba zaškrcovadla. Tady cítíme, že máme velké mezery.

Další zásadní problém se týká filtrů na vodu. Je jich velice mnoho druhů a většina z nich je v krizi téměř nepoužitelná. Takže aby bylo jasné, potřebujeme takové filtry, které zachytí baktérie, ale po nějakou dobu se obejdeme bez odstraňování rozpuštěných látek. Pokud však máte mimino pátrejte dál po dalším stupni filtrace založené na sorpci obvykle na aktivním uhlí, abyste eliminovali i dusičnany. V recenzích filtrů pravidelně vítězí značky Katadyn a Sawyer, ale existuje víc možností. Jinak když přijdete i do většího obchodu se sportovními potřebami, tak zjistíte, že mají tak tři až pět filtrů na několik tisíc obyvatel. Až nepoteče voda, bude už na nákup pozdě. Také si stále opakujeme, že filtry na vodu by měly být v každé mateřské školce a řekl bych, že i na mnoha dalších místech.

Další text se týká krizové příručky, tak jak jsme ji vymysleli. Pokud se vám bude hodit, tak si ji stáhněte, doplňte, proměňte, ani nás nemusíte citovat, protože my taky necitujeme těch mnoho různých turecko-japonsko-estonských podkladů. Není to žádné dokonalé dílo, ale spíš východisko k další diskuzi či základ nějakých dokonalejších řešení, se kterými ale zatím nikdo nepřichází.

Co udělat před krizí
Mnoho evropských i asijských států vydalo stručné pokyny, co dělat v případě přírodní pohromy, jako jsou silné bouře a zemětřesení, během sociálních bouří typu nepokojů nebo války, či během krizí technického charakteru, jako energetický, plynový či informační blackout. Každé zvládání krize má dvě základní složky – psychologickou a materiální přípravu.

Znamená to, že máme určitý rodinný plán, třeba kdo vyzvedne děti ze školy a dovedeme si udržet chladnou hlavu. Také to že, máme doma jídlo, vodu a světlo na nejméně týden. Důležité jsou dvě věci – počítáme s tím, že svět podléhá změnám a má své nebezpečné stránky. Víme také, že v krizi se nejvíc osvědčí dovednosti, které jsme si osvojili před ní. Protože během krize už nebývá ani čas ani energie něco nového se učit. Při stresu rychle ubývá rozvaha i rozum.

Co to je krize? Víceméně nepředvídatelná pohroma ať už přírodního, nebo společenského rázu, např. povodně, vítr, válka, epidemie. Ohrožuje životy, či majetek a bývá doprovázena výpadkem běžných služeb, jako jsou zavřené obchody, nefungují mobilní telefony ani bankomaty, přestane téct voda apod. Tento list řeší základní přípravu. Pomůže vám přečkat první dny krize.

Čím více se připravíte předem, tím lépe. Myšlenková příprava na krizi je stejně důležitá jako materiální.

Příprava na krizi
Promyslete a domluvte se v rodině, co budete dělat, když přijde krize:

Kde se sejdete při vypuknutí krize. Jak budete komunikovat až za několik hodin nepůjdou mobilní telefony?
Kdo vyzvedne, nebo jinak zajistí děti?
Máme jídlo, vodu a světlo?
Kdo má na starosti hlavní evakuační zavazadlo, jeho obsah a kdo ho vezme s sebou?
Připravte si seznam, co udělat před odchodem z domu, např.:

vypnout elektřinu, vodu a plyn
v malé pet lahvi nechat vzkaz pro příbuzné, pověsím na kliku dveří
zkontrolovat, zda všichni mají vše potřebné
pokud je čas tak se ještě dobře najíst a napít, než odejdete
Nainstalujte si do telefonu aplikace:

Záchranka
Předpověď počasí (doporučuji Počasí ČHMÚ)
Mapy.cz (stáhněte si offline mapy přímo do telefonu)
Pokud můžete, přepněte v krizi telefon do režimu snižující spotřebu energie

Dále zvažte:

Jak mohu dlouhodobě posílit své zdraví a fyzickou odolnost?
Jak se mohu postarat o domácí zvířata?
Kdo z členů rodiny by byl ochotný udělat si kurz první pomoci?
Co dělat během krize? STOP
S – Stop! Zastavte se – dejte si několik vteřin a uklidněte se. Předejděte panice.

T – Think! Zamyslete se – oddělte fakta od domněnek a emocí. Mějte chladnou hlavu.

O – Orient! Zorientujte se – zformuluj si tři základní věty, které shrnují, co přesně se stalo.

P – Plan! Vytvořte plán – určete si pořadí aktivit, v jakém budete postupovat.

Jednejte sami a čím dříve, tím lépe. Nečekejte, až vás někdo zachrání, nakrmí či napojí.

Při požárech či zemětřesení se používá pravidlo 1-2-3, které vychází z toho, že první a nejdůležitější záchranáři na místě jsou členové rodiny a sousedé.

Jsem v pořádku já sám?
Jaké je moje okolí, co se děje, kde jsou rizika?
Jak mohu pomoct ostatním?
Priority péče
Postarejte se o sebe. Jste OK? Tělo i duše, zvládnete dál pokračovat?
Postarejte se o nejmladší a nejstarší členy rodiny.
Co ostatní členové rodiny? Není jim zima, nemají hlad, nehroutí se? Všímejte si jich a postarej se o ně → to pečlivě zkontroluj každou hodinu.
Zajistěte svůj majetek.
Máte vše a zbývá vám energie? Zjistěte, zda soused nepotřebuje pomoc.
Priority materiálních potřeb
teplo, ideální je střecha nad hlavou = pohodlí a sucho
dostatek tekutin (ideálně vlažný/teplý nápoj)
jídlo
hlavní duševní potřebou je pocit bezpečí pro sebe a členy rodiny. Není-li dosažitelný, hledám kompromis mezi nejméně nebezpečným místem a úkrytem, kde je o lidi nějak postaráno.
Bez jídla vydržíte několik dní. Chlad, třeba i jen +10°C vás může zabít. Nejvíc zranitelné jsou děti, protože mají velký povrch těla na nízkou hmotnost. Dlouhodobý náhradní zdroj pitné vody můžete získat ze studní, pramenů, filtrací a převařováním.

Krizové kontakty vašeho města
Starosta:
Dobrovolní hasiči:
Městská policie:
Státní integrovaný záchranný systém
Záchranka 155
Hasiči 150
Městská policie 156
Státní policie 158
IZS (všechny složky) = 112
Pokud se vaše sídlo ocitlo v nebezpečí třeba povodně, zavolejte starostovi nejbližšího města, které není ohrožené a požádejte o pomoc – město, skauty, ředitele středních škol. Při blackoutu by město mělo udržet otevřený alespoň jeden obchod a lékárnu a až dojdou potraviny tak organizovat výdejní místo. Městská policie by měla pohlídat benzínové pumpy. Benzín a nafta se bude vydávat jen pro nemocnice a záchranářské složky, což mohou být i dobrovolníci.

Krizová zavazadla
KPZ či EDC
Zatímco KPZ (Krabička poslední záchrany) je spíše specializovaná sada pro krizové situace, často spojená s pobytem v přírodě nebo skautingem, EDC (Every Day Carry tedy každodenní nošení) je širší koncept zahrnující běžné každodenní předměty, které nosíme v kapsách, tašce nebo batohu. Základ mají však shodný.

Základem je nůž nebo nářaďový nůž
lžička či lžíce
malá baterka (nepoužívejte telefon, ten je důležitý pro jiné funkce)
zapalovač (při nocování mimo domov může oheň zachránit život)
tužka + malý blok na vzkazy
šití či další věci, které běžně používáte
Evakuační batoh
Někdo má speciální kroizové zavazadlo dopředu zabalené - připravené, ale stačí, když věci máte na jednom místě. Obsahuje základní věci, které budete potřebovat, nebo se mohou hodit. Vlastní baťoh či baťůžek by měl mít každý včetně dětí. Děti by měli mít s sebou nějakou hračku – ochránce a utěšitele. Na webu je mnoho návodů, kromě českých viz např. BOB (Bug Out Bag).

náhradní oblečení či další vrstva oblečení
pohodlná a odolná obuv – velmi dobře vyberte, než odejdete
láhev na vodu, 2l vody a ideálně i filtr na vodu
alespoň tabulku čokolády a trochu jídla
pokud nevíte, kam půjdete, asi upotřebíte karimatku a spacák či alespoň lehkou deku
izotermická folie – klidně více kusů
zdroj světla – baterie alespoň 1 do dvojice, doporučujeme kombinaci nabíjecí baterky a baterky na AA baterie, náhradní baterie
powerbanka, nabíjecí kabely, adaptér
mýdlo a další základní hygiena
pracovní rukavice
léky
paměťová karta se skeny základních dokumentů (pas, občanka, řidičák, klíčové smlouvy apod.) Doporučujeme si takto zálohovat i nejdůležitější rodinné fotografie.
peníze v menších bankovkách (výše částky dle počtu členů domácnosti a vašich možností)
hrneček, misku, lžíci, případně ešus či nádobu, ve které se dá vařit na ohni
nůž a pokud máte, tak nářaďový nůž (multitool)
rádio – malé na baterky, nebo na kličku, kombinují se i s powerbankou, lze nahradit vysílačkou či rádiem v automobilu
Krizová bedna
V oblastech s častými bouřemi, požáry apod. je běžné, že lidé mají v garáži bednu s vařičem, potravinami, nouzovým rádiem (stačí malé rádio na baterky), nějakou hračkou či knížkou pro děti, nepromokavou plachtu na nákladní automobil a k ní 2-4 gumicuky (dá se z nich snadno postavit nouzový přístřešek). Dále se hodí svíčky, spacák a fleecové deky, celé klubko provazu, kobercová či gafa páska, několik obličejových filtrů FFP2, pepřový sprej, hasící přístroj, vysílačky 2ks, solární panel, velkokapacitní powerbanka, náhradní baterky, kempingové světlo či silnější svítilna, trvanlivé potravinové dávky (NRG-5, nebo lodní suchary). Sekera a páčidlo. Pokud jsem v záplavové oblasti tak plavací vesty, v blízkosti chemičky protiplynové masky. Záleží na okolnostech, místě, kde žijete i osobních potřebách.

Materiální vybavení
Potraviny
Mějte doma potraviny pro kompletní zásobení celé rodiny minimálně na tři dny, kdy bývá nutné zachraňovat holé životy, ještě lépe na deset dní a nejlépe na delší dobu. Jídlo musíte na něčem připravit. Ideální je plynový vařič a dostatek paliva. Vaříme zásadně ve větraném provozu, jinak hrozí udušení.

Jídlo do zásoby kupujeme takové, na které jsme zvyklí a které dlouho vydrží. Nově nakoupené potraviny klademe za staré potraviny, a tak je neustále obnovujeme. Myslíme na jídlo pro psy a další zvířata.

Seznam základních potravin
základem jsou potraviny, které zasytí: rýže, těstoviny, brambory a k nim např. čočku, sóju či fazole
vždy se hodí masová konzerva, trvanlivý salám, slanina, sádlo, špek
cukr, káva, čaj, sušenky, čokoláda, datle podle toho, co máte rádi, sůl na doplnění potu
Koření (pepř, kmín, kurkuma, čili apod.)
Voda
Je dobré mít doma balenou pitnou vodu v množství nejméně 2 l na člověka a den. Nezbytný je i filtr na vodu, nejlépe nanovláknový, který odfiltruje víc jak 99 % baktérií. Umožňuje tak pít téměř jakoukoliv vodu (ověřeno). Zejména rodiny s malými dětmi musí mít nějaký zdroj pitné vody (studna, pramen, filtrovaná voda), jinak dětem hrozí rychle dehydratace. Zauvažujte, kde je nejbližší pramen, potok, řeka. Odtud si domů přinesete jakokouliv vodu a doma ji přefiltrujete, chemicky desinfikujete či převaříte.

Léky
Zkontrolujte běžně užívané léky, měli byste mít zásobu na měsíc. Platí totéž, co o potravinách: nové léky klademe za staré, abychom léky nevyhazovali. Pro každého člena domácnosti mějte doma léky na předpis.

Seznam základních léků a zdravotnický materiál
Jedná se o volně dostupné léky, ale protože nemocí je mnoho, tak vám nezbude nic jiného než osobní seznam odpovídající vašim potřebám.

proti bolesti (ibalgin, ibuprofen…)
proti teplotě (acylpyrin, aspirin…)
proti alergii (xyzal, zodak, analergin…)
oční kapky
proti průjmům a otravám: černé uhlí (více balení)
dezinfekce: ideálně jodová + jiný typ (betadina, jodisol, peroxid vodíku…)
SWAT-T škrtidlo, gumové (tourniquet)
gel na popáleniny – 2x
izotermická folie
jodisol 38,5 mg/g
náplasťové stehy
bavlněné krytí 5x5 - 3x
nitrilové rukavice (pár)
lepící páska
trauma nůžky
sterilní obvaz - 3x
trojcípí šátek
tlakový obvaz
kompresní gáza
K mentální přípravě patří uvědomit si, že každý problém má nějaké řešení, že záchrana tonoucích je záležitostí tonoucích a že na světě nejsem sám pro sebe, ale i pro druhé.

Václav Cílek National Geographic