Ivan Hašek - zbabělec nebo hrdina?

Poslední valná hromada ČMFS skončila pro mnohé šokem! Na jejím konci předseda a "spasitel" českého fotbalu Ivan Hašek oznámil, že rezignuje na svou funkci. Mnohým tím vyrazil dech, ani jeho blízcí spolupracovníci údajně nevěděli o tom, že se chystá takovýto krok učinit!

Jelikož jsem před dvěma lety volbu Ivana Haška předsedou ČMFS velmi vítal a věřil jsem, že by náš fotbal mohl postavit opět na nohy, tak mne jeho šokující rozhodnutí přinutilo k vlastní analýze jeho rozhodnutí.

Za prvé si myslím, že v jistém smyslu se Ivan Hašek jako zbabělec opravdu zachoval. Údajně již dopředu věděl, že chce být předsedou pouze na dva roky. Měl to tedy také deklarovat, aby se na to mohl svaz a všichni ostatní připravit. Takto totiž jeho rezignace vypadá jako útěk za penězi ropných mecenášů z Al Ahlí.

Při svém rezignačním projevu Hašek mimo jiné uvedl, že odevzdává fotbal v lepším stavu, než jej převzal. To je sice možná pravda, ale beztak je to prostě odchod od nedokončené práce, pro který je těžké najít omluvu. A například takové výsledky národního týmu jdou pod Haškovým "vyvoleným" Bílkem, od desíti k pěti.

Haškovo rozhodnutí však alespoň částečně chápu z lidského hlediska - zjistil, že i jako předseda ČMFS má značně svázané ruce a nemůže prosadit zdaleka vše, co by chtěl, zjistil, že ho to táhne více k trenéřině než do kanceláře mezi bafuňáře a v neposlední řadě by se jistě lákavá finanční nabídka šejků těžce odmítala.

Jako člověka Ivana Haška tedy chápu. Jako profesionála, který přišel na svaz s tím, že český fotbal postaví opět na nohy, ho odsuzuji.

Nechci řici přímo "Pane Hašku, styďte se!", nicméně věta "Pane Hašku, zamyslete se, mnoho lidí jste zklamal!" je určitě na místě.