Klonované tele dojí mateřské mléko

Klonování je z vědeckého hlediska velkou neznámou. Do dnešních dob proběhlo mnoho poloúspěšných pokusů o naklonování zvířete, ovšem s velkou pravděpodobností následného úmrtí, či nežádoucího vývojového smě Pokud by si lidé dokázali tento svérázný obor podmanit, znamenalo by to v oblasti medicíny velký úspěch. Představte si situaci člověka, který čeká na transplantaci ledvin. Sáhodlouhá čekací listina jeho vyhlídky na uzdravení posouvá o dva kroky dozadu. S klonováním se tomuto nepříjemnému nedostatku orgánů, můžeme lehce vyhnout.

Argentinští vědci nabídli světu zcela nový pohled na klonovací průmysl. Pod jejich taktovkou se bez větších komplikací zrodilo tele, se změněnou genetickou informací. Tajemství se skrývá v jeho vývoji, které telátku zajistí, že bude schopno dojit mléko obdobné mateřskému složení. Kravička pojmenována Isa je obohacena o dva lidské geny, zajišťující produkci dvou proteinů, jež jsou součástí lidského mateřského mléka. Tyto látky jsou velmi důležité pro výživu kojenců. Od klasického kravského mléka se lidské liší tím, že téměř neobsahuje enzym lyzozym. Navíc se mléka rozcházejí i v otázce laktoferinu, což je protein na zesílení imunity.

Telátko Isa spatřila světlo světa 6. dubna roku 2011 a těší se velké oblibě, jak od výzkumníků, tak i od nezávislých pozorovatelů. Velké očekávaní je na místě. Nedostatek mateřského mléka je momentálním, populistickým problémem a pokud ho může vyřešit genetický výzkum jedině dobře. V klonování je velký potenciál, který z nedostatku zkušeností, stále čeká na své objevitele. Velká budoucnost ji však čeká, až za dva roky. To nastane vhodná chvíle, kdy se poprvé otelí a začne dávat mléko. Na průlom v oblasti mateřského mléka si tedy musíme ještě nějakou tu chvíli počkat, ale každý pokus v klonovacím průmyslu se počítá. Hudba budoucnosti je v našich rukách a záleží jen na nás, jak rychle se po cestě plné objevů vydáme.