Polovina dospívajících ve světě směřuje ke zdravotní katastrofě, varuje přelomová studie

Čtyři způsoby, jakými se svět zásadně změnil pro dnešní mladé lidi, podle nové komplexní globální zprávy.

Dospívání může být plné úzkostí a výzev, ale dnešní mládež čelí jedinečným hrozbám v měřítku, s jakým se nesetkala žádná předchozí generace, jak vyplývá z obsáhlé nové studie o jejich zdraví a duševní pohodě.

Více než miliarda lidí ve věku 10 až 24 let je ohrožena špatnými zdravotními výsledky do roku 2030, což je minimálně polovina celosvětové populace dospívajících, konstatuje výzkum publikovaný čerstvě v časopise Lancet, předním lékařském periodiku. Dospívající zažívají rostoucí míru obezity a problémů s duševním zdravím, zatímco se také potýkají s vlivem digitálních technologií a narušené klimatické stability.

„I já jsem byla šokována tím, jak některá tato čísla a budoucí předpovědi vypadají," uvádí Sarah Bairdová, profesorka globálního zdraví a ekonomie na Univerzitě George Washingtona a spolupředsedkyně Komise časopisu Lancet, která analýzu vypracovala. „Je zřejmé, že už nyní čelíme zhoršujícímu se zdravotnímu stavu nastupující generace s potenciálně dalekosáhlými důsledky."

Komise časopisu Lancet jsou nezávislé výzkumné týmy přizvané k přezkoumání konkrétních zdravotních témat a doporučení politických opatření. Tento dokument sestavilo 44 odborníků, včetně deseti mladých komisařů, kteří od zahájení své práce v roce 2021 přezkoumali přibližně 550 recenzovaných studií. Navazuje na první publikaci o zdraví a duševní pohodě dospívajících vydanou v roce 2016.

„Jaký je život dospívajícího dnes, je velmi odlišný než před deseti lety," vysvětluje Bairdová. „Vzhledem ke všem těmto dalším konkurenčním požadavkům na zdroje, pozornost a zaměření, dospívající opět upadli do pozadí. Je čas opravdu připomenout lidem, proč jsou důležití, a že ignorovat je v této době rychlých změn je potenciálně katastrofální."

Přestože výzkum identifikoval i pozitivní trendy – výrazný pokles kouření tabáku a konzumace alkoholu spolu s rostoucími možnostmi vzdělávání, především pro dívky – studie upozorňuje, že zdraví dospívajících se nachází v kritickém momentu, kdy může dojít k dlouhodobému zhoršení v kontextu nestabilních globálních podmínek. Zde jsou některé z hlavních obav.

Teplejší a nestabilnější klima
Tato generace bude první, která prožije celý svůj život v podmínkách klimatické změny.

Do roku 2100 bude podle odhadů 1,8 miliardy dospívajících zažívat globální teploty, které jsou přibližně o 2,8 °C teplejší než v předindustriálních dobách, posun, který celosvětově zintenzivní extrémní počasí, potravinovou nejistotu, ztrátu biodiverzity, sociální nestabilitu a nemoci související s teplem.

„Myslím, že je pro lidi těžké plně rozpoznat, co teplejší svět znamená pro zdraví a duševní pohodu," podotýká Bairdová. „Mladí lidé tu budou mnohem déle než starší generace a mají nejvíce co ztratit, když neinvestujeme do budoucnosti. Bohužel často nejsou těmi, kdo sedí na místech moci a činí tato rozhodnutí."

Digitální generace
Dospívající „představují první globální generaci, která vyrůstá plně obklopena digitálními technologiemi," konstatuje studie.

Celosvětově má přístup k internetu 79 procent 15 až 24letých, zatímco 95 procent dospívajících v zemích s vysokými a vyššími středními příjmy je online.

Digitální technologie otevírají mladým lidem nevídané možnosti vzdělávání a propojení. Souběžně s tím je však vystavují záplavě dezinformací, kyberšikaně a nevhodnému obsahu, což prohlubuje jejich sociální izolaci a podporuje sedavý životní styl.

Rizika a přínosy digitálních technologií budou „zastíněny" rychlým vývojem umělé inteligence, varuje publikace. Neexistuje univerzální řešení tohoto komplexního problému, analýza proto nabízí různé přístupy k jeho řešení na všech úrovních.

„Kolem sociálních médií a digitálního přístupu existují velmi silné názory, ale mám pocit, že je to velmi nuancovaný příběh," zdůrazňuje Bairdová.

„Existuje také opravdu důležitá role pro rodiče, učitele a pro mladé lidi samotné," dodává. „S umělou inteligencí to bude vyžadovat opravdu chytré lidi a velmi rychlou změnu politiky, aby bylo zajištěno, že mládež nebude během tohoto procesu poškozena."

Míra obezity prudce stoupá
Výskyt obezity narůstá celosvětově, přičemž v některých regionech Afriky a Asie se její prevalence od roku 1990 zvýšila až osminásobně. Výzkum předpovídá, že přibližně 464 milionů dospívajících celosvětově bude mít v roce 2030 nadváhu nebo obezitu (o 143 milionů více než v roce 2015), trend, který zvýší riziko stavů souvisejících s obezitou, jako je diabetes 2. typu a srdeční onemocnění.

Rostoucí obezita dospívajících je spojena se zvýšenou dostupností nezdravých potravin, které jsou často cenově dostupnější a přístupnější než výživné alternativy. Slazené nápoje, jako jsou limonády nebo energetické nápoje, jsou klíčovým faktorem problému: Spotřeba těchto nápojů u dospívajících se zvýšila o 24 až 33 procent v každém regionu s výjimkou zemí s vysokými příjmy, Latinské Ameriky a Karibiku. Více než polovina dospívajících na Zemi nyní konzumuje slazené nápoje alespoň jednou denně.

Kromě toho analýza zjistila, že dospívající přijali sedavější životní styl s množstvím času stráveného u obrazovek, nebo protože znečištění ovzduší, extrémní počasí a další faktory omezují jejich schopnost účastnit se sportů nebo venkovního cvičení.

Pro boj s obezitou u dospívajících dokument doporučil zavést daně z cukru a rozšířit sportovní a fitness programy pro mládež do sociálně znevýhodněných oblastí.

Krize duševního zdraví
Jednou z nejsrdcervoucnějších prognóz studie je, že 42 milionů let zdravého života bude v roce 2030 ztraceno kvůli duševním poruchám nebo sebevraždám, což je o dva miliony více než v roce 2015. Problémy s duševním zdravím představují „nejvýznamnější faktor celkové nemocnosti mezi dospívajícími ve všech zemích," uvádí výzkum.

Toto číslo potvrzuje široce rozšířenou a dobře zdokumentovanou krizi duševního zdraví mladých lidí, živené dlouhodobými trendy – jako jsou digitální technologie a změna klimatu – a nedávnými katastrofami, zejména pandemií COVID-19.

„Představte si tyto masivní narušení během těchto kritických let," konstatuje Bairdová. „Ztratili vzdělání a schopnosti interagovat s lidmi, spolu s několika ekonomickými krizemi. Potenciálně žijí v chudším a více stresovaném světě."

Studie doporučuje rozšířit služby duševního zdraví pro dospívající a posílit komunity, aby řešily příčiny jejich stresu, úzkosti a deprese.

Lze tyto trendy zvrátit?
Aoife Doyleová, docentka epidemiologie, která se specializuje na zdraví dospívajících na London School of Hygiene and Tropical Medicine, souhlasí s tím, že zdraví a duševní pohoda dospívajících jsou v kritickém momentu.

„Studie Lancet poskytuje data, která ukazují zaprvé, že se do zdraví a duševní pohody dospívajících investuje příliš málo, a zadruhé, že investice nejsou v souladu s celkovou nemocností dospívajících," vysvětluje Doyleová, která se na výzkumu nepodílela, v e-mailu.

„Tato přesvědčivá data by měla motivovat vlády a dárce, aby podnikli kroky k naplnění svých závazků k všeobecnému zdravotnímu pokrytí a poskytli dospívajícím vhodnější a komplexnější zdravotní služby," dodává.

Za zmínku také stojí, že žádný z těchto trendů se nevyskytuje izolovaně. Obezita a duševní zdraví jsou například hluboce ovlivněny digitálními technologiemi a klimatickým stresem. Přesto je Bairdová povzbuzena odolností a odhodláním teenagerů při řešení těchto komplexních výzev.

„Mladí lidé jsou optimističtí a mají naději," uzavírá Bairdová. „Mnozí jsou stále velmi optimističtí ohledně toho, co přinese budoucnost, a chtějí udělat vše, co mohou, aby budoucnost vypadala lépe."

Zdroje: Becky Ferreira: This generation is facing a host of completely unique health threats

National Geographic