Stádia lásky

Zjistili jsme, jak funguje chemie lásky. Co všechno nás během zamilování ovlivňuje, jak dlouho trvá, kdy začne střízlivění a ve kterém okamžiku vystřízlivíme úplně. A víme také přesné složení chemického koktejlu lásky. ♥ ♥ ♥
..............................................
Pokaždé to začíná stejně. Najednou ho uvidíte, zaujme vás (ani nevíte čím), nemůžete na něj přestat myslet, při každém setkání se vám rozbuší srdce. Když už ho sbalíte, začnete se „trápit“. Když ho nevidíte, nemůžete spát, jíst ani se soustředit. Jakmile jste s ním, všechno se jakoby mávnutím kouzelného proutku změní. Najednou se ničeho nebojíte, je vám krásně, starosti hodíte za hlavu a přejete si zastavit čas. To všechno se neděje náhodou. Naopak - z chemického a biologického hlediska má láska velkou logiku.
..............................................
První stadium lásky - ♥ ♥ ♥

Když se Zamilujeme, máme pocit, že to, co právě prožíváme, je Jedinečné a Neopakovatelné. To všechno je sice pravda, ale podíváme-li se na lásku střízlivýma očima, můžeme odhalit určité souvislosti a zákonitosti. Zamilovanost se dá rozdělit do tří základních stadií. První fází je tzv. počáteční přitažlivost. Ta obvykle vzniká zcela nevědomě. I když si můžeme stokrát namluvit, že On nás fascinuje hlavně svou inteligencí, šarmem nebo „zvláštním kouzlem“, většinou se jedná jen o fyzickou přitažlivost spojenou se sexuálním podtextem.
........................................
Podle výzkumů se prokázalo, že pokud poprvé spatříme nějakého člověka, naše oko přenese jeho obraz do mozku, který sám vyhodnotí, zda nám dotyčný vyhovuje. Někteří psychologové se přitom domnívají, že ve svém podvědomí nosíme zapsány určité charakteristické rysy. Ty pak dáváme najevo řečí těla (jak se pohybujeme, tváříme a chováme). Pak už je jen na našem mozku, aby správně vyhodnotil všechny znaky a rozhodl, zda stojí za to se vůbec seznamovat. První sympatie tedy vlastně ani nemůžeme ovlivnit.

Závislost ♥ ♥ / božínku tak pravdivý..... :-( jsem závislá na lásce,když tak dlouho jsem na nííííí čekala????♥

Druhou fází lásky je tzv. pobláznění. A právě to je spojeno s návalem milostných chemikálií. „Koktejl lásky“ nás začíná zcela ovládat. Postupně se přestáváme kontrolovat, začínáme být nezodpovědní, chováme se nevypočitatelně. ♥ Milostné chemikálie ♥ jsou dokonce tak silné, že na nich na určitý čas můžeme získat závislost. Ta naštěstí netrvá věčně, ale jen omezenou dobu.
.......................................................

Čistá chemie

Podle odborníků vzruchy přenesou do nadledvinek pokyn, aby začaly produkovat hormon adrenalin. Kromě něj se začíná uvolňovat fenyletylamin (C8H11N). Ten v nás vyvolává silnou euforii a pocit štěstí. Jeho účinky jsou srovnatelné s účinky nelegálních drog, jako je například amfetamin. Další látkou je nonadrenalin, který se podílí na přenosu vzruchů do mozku. V tomto stádiu prožíváme největší euforii a máme pocit „jako by se nám dobíjely baterky.“ Na svět se díváme přes růžové brýle, chceme pálit mosty, věříme v nekonečnou sílu lásky. Kromě toho se ale na fenyletylaminu stáváme závislými. Každá závislost ale s sebou přináší abstinenční příznaky!

Pokud nedostaneme svou♥ ♥ ♥ DÁVKU, ztrácíme chuť k jídlu, trpíme nespavostí, nemůžeme se soustředit. Abstinenčí příznaky nezmizí, dokud nedostaneme další injekci fenyletylaminu. Ten se ale vylučuje jen tehdy, pokud jsme v přítomnosti milované osoby. Naštěstí, stejně jako u drog, abstinenční příznaky postupně mizí a své závislosti se můžeme zbavit. Ale i v případě, že je naše láska opětovaná, se vylučování fenyletylaminu postupně snižuje a nahrazuje jiným hormonem: endorfinem. Pokud s tímto faktem, alespoň podvědomě nepočítáme, můžeme zažít tak silné rozčarování a zklamání, které nakonec vede až k rozchodu. :-(

Složení koktejlu lásky ♥ ♥ ♥

Kromě zmíněného fenyletylaminu objevíme v koktejlu lásky ještě další přísady. Jednou z nich jsou feromony (chemické látky, které si umí vyrábět náš organismus sám a způsobují vzájemnou přitažlivost.) Dále v koktejlu lásky najdeme adrenalin a dopamin (narůstá-li po počátečním zalíbení také sexuální touha, zvyšuje se sekrece adrenalinu, který zesiluje pocity vzrušení a zrychluje srdeční činnost.) Zvýšená koncentrace dopaminu pak způsobuje, že se sexuální pocity ještě víc zintenzivňují. Kromě nich v koktejlu lásky najdeme oxytocin (hormon, který se vytváří během orgasmu a kojení.)
....................

Vystřízlivění

Konečnou, třetí fází lásky může být vznik tzv. silné vazby. Vzniká v době, kdy pomíjí pobláznění. Euforie způsobená milostnými chemikáliemi je postupně nahrazena trvalejšími hodnotami, jako je jistota, pocit bezpečí a opravdového partnerství. Do tohoto konečného stádia se dostáváme obvykle po 16 až 24 měsících od začátku vztahu. A pak už jen záleží na tom, co od vztahu očekáváme, jak jsme trpěliví a zda vůbec chceme žít v páru. Nejde tedy ani o to, zda jsme potkali toho pravého, ale zda jsme se zamilovali v tu pravou dobu - ve chvíli, kdy vztah chceme a jsme na něj připraveni.

Mýty o zamilovanosti

To, že zamilovanost opadá, je přirozené. Během počáteční zamilovanosti se totiž nechováme normálně. Ostatní nám říkají, že jsme doslova ztratili hlavu. Je vědecky prokázáno, že zamilovanost je spojena s částečným zhroucením ega. Na chvíli se dostaneme na úroveň kojenců, kteří ještě nemají vlastní já. V tento okamžik se necháme vést, měníme zvyky, jsme ochotni se dobrovolně vzdát všeho, na čem jsme až doposud lpěli.

O to horší pak bývá návrat do reality. Časem se totiž každý z nás začne projevovat individuálně a vznikají třecí plochy. Pokud je nepřekonáme, rozejdeme se! Když neshody dokážeme řešit, zůstáváme spolu a pracujeme na vztahu, který už není založený na zamilovanosti, ale na „trvalejší“ lásce. Nebojte se zamilovat, ale nemějte ani strach, když zamilovanost zmizí. Vždyť někdy se objevuje jen na pár vteřin, a přesto je to nejkrásnější chvíle života.

Láska a zamilování

Hlavní rozdíl mezi láskou a zamilováním je v tom, že zamilování je hlavně chemie. láska vzniká a rodí se postupně. Má předpoklad delšího trvání a vývoje. U zamilování je jisté jen to, že se objeví a zase zmizí!

/ Tak to poslední jsem snad ani neměla číst :-(