Zmrazte mě! - volají smrtelně nemocní - 1.díl

Zmrazte mě! - volají smrtelně nemocní, přesně takto zní přání lidí, ke kterým se bůh otočil zády

Opravdu zvláštní způsob, jak zachránit svou existenci, ke kterému se uchyluje stále více lidí. Nechají si zamrazit tělo, nebo jen hlavu po šestý obratel. Jdeme proti přírodě a snažíme se nejrůznějšími způsoby přelstít smrt. Je to správné?

Krutost osudu může dostihnout kohokoliv z nás. Jeho paže si nevybírá a neřídí se žádnými pravidly. Může sáhnout po mladém, či starém. Ženě nebo muži. Bohatém, či chudém. Nádory, rakovina, AIDS a další nevyléčitelné choroby nás nutí dělat opravdu nezvykle bláznivé věci. Moderní svět pro hrstku z nás nabízí opravdu zvláštní možnost. Pokud disponujeme 80 tisíci dolary a vírou v kryoniku, můžeme se přirovnat ke krásnému rčení, "Tonoucí se stébla chytá."

Kryonika nabízí nevyléčitelně nemocným lidem možnost, se nechat zamrazit tekutým dusíkem na - 190 stupňů Celsia a v tomto "trochu" chladném prostředí vyčkat na lepší zítřky, které by nám měli přinést medicínu, již tak vyspělou, která by nám měla zaručeně pomoci. Kryonika sahá do roku 1962, zakladatelem byl psycholog James Bedford, který se jako první nechal úspěšně zamrazit.

Robert Ettinger nechal na důkaz víry zamrazit svou matku a dvě ženy. Do ledového hrobu nakonec ulehl i on sám. Ovšem kryonika se roku 1978 dostala nad propast civilizační nedůvěry. Tento rok se označuje jako Chastworthský skandál, kdy se z neznámých důvodů a zcela bez povšimnutí pozvolna roztála všechna těla, až na Jamese Bedforda, který ve svém ledovém spánku pokračuje do dnešních dob.

Kryonice, i přes nemalý úspěch ve spojených státech, zejména u nemocných lidí, se nedostává příliš veliké důvěře ze stran vědců. Podle nich jde jen o kšeft s lidským utrpením. Dávání falešné naděje rodině, chytajíc se sebemenší naděje na záchranu svého blízkého.