OTAVA - řeka

Řeka Otava je po Vltavě, jejímž je levostranným přítokem, druhou největší jihočeskou řekou. Vlévá se do Vltavy pod hradem Zvíkovem v oblasti Orlické přehrady.
Otava vzniká soutokem horských bystřin Vydry a Křemelné u Čeňkovy pily na Šumavě.,
asi 5 km jižně nad Rejštejnem. Za hlavní pramennou větev je považována Vydra, která pramení jako Modravský potok ve výšce okolo 1 200 m n. m. Druhý pramenný tok Křemelná (též Zhůrecký Černý potok) pramení na východním svahu Můstku ve výši 1 160 m n.m. v Železnorudské hornatině Šumavy.
Horská bystřina se během roku postupně zařezává do hlubokého, místy lesnatého údolí s řadou kaskád a náhlých obratů až k soutoku s Vydrou. Otava zprvu teče severovýchodním směrem úzkým lesnatým údolím s velkými balvany a tvoří četné peřeje. U Rejštena přibírá zprava svůj první větší přítok, říčku Losenici, a míjí známé kempy u Annína a Nového Městečka.
Před městem Sušicí zmírňuje rychlost a rozlévá se do širokého údolí, pod městem ústí zleva říčka Ostružná. Dlouhým meandrem obtéká rozlehlou zříceninu hradu Rabí, pokračuje říční nivou šumavského podhůří k městu Horažďovicím , kde se ostře stáčí k jihovýchodu.
Po část toku tvoří rozhraní šumavského podhůří a Blatenské pahorkatiny a pokračuje otevřenou lučinatou krajinou, , zadržována četnými jezy s bývalými vorovými propustmi. Ve Strakonicích se do Otavy vlévá zprava její další větší přítok - Volyňka.
Od Strakonic směřuje tok Otavy k městu Písku. Ještě před ním, v širokém a plochém lučinatém údolí s četnými táhlými meandry, se do ní vlévá zprava řeka Blanice. V Písku překlenuje vodní tok Otavy kamenný most ze druhé poloviny 13. století, jeden z nejstarších dochovaných kamenných mostů ve střední Evropě. Od Písku protéká řeka Otava hlubokým, úzkým a lesnatým údolím prořezávajícím Táborskou pahorkatinu až k horní části Orlické přehradní nádrže. Posledním větším přítokem Otavy před jejím ústím do Vltavy je Lomnice, jež se do ní vlévá z levé strany před hradem Zvíkovem.
Otava je podle mnohých vodáků nejkrásnější českou řekou vůbec. Navíc je sjízdná prakticky na celém svém toku (sjezd horního toku je velmi obtížný, pořádají se zde vodácké turistické jízdy zdatnosti: Od Sušice má již celý tok nenáročný turistický charakter), přitom vodácká doprava zde není tak hustá jako na Vltavě. Délka jejího toku měřená od pramenů Vydry činí 133,6 km. Řeka odvodňuje území o rozloze téměř čtyři tisíce kilometrů čtverečních.
Otava je také častokrát označována jako zlatonosná řeka, na jejích březích se kdysi rýžovalo zlato. Od Sušice provázejí řeku místa s charakteristickými kupami štěrkopísku a valounovitého materiálu - sejpy, místně zvané hrubata - zbylé po rýžování zlata v dřívějších dobách. Rozšířená byla i plavba vorů a splavování dřeva v 18. a 19. století.