ČESKÁ HYMNA A JEJÍ PŘÍBĚH

Státní hymna je jeden ze sedmi státních symbolů a je tvořena první slokou písně „Kde domov můj“, která pochází z české divadelní hry „Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka“, která byla poprvé uvedena 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle. V roce 1930 byla k písni Kde domov můj oficiálně přidána druhá sloka, slovenská hymna Nad Tatrou sa blýská. Po vzniku České republiky v roce 1993 zůstala pouze první sloka.
Kde domov můj se jakožto neoficiální česká hymna zpívala už od 60. let 19. století. K popularitě písně, která se v 19. objevila i ve formě četných regionálních nebo humorizujících obměn, paradoxně přispěl i její zákaz v období Bachova absolutismu v 50. letech 19. století.
Název „fidlovačka“ označuje ševcovský nástroj užívaný k hlazení kůže. Fidlovačka byl rovněž název ševcovských slavností v pražských Nuslích, ke kterému se hra spisovatele, divadelníka a vlastence Josefa Kajetána Tyla, vztahuje. Příběh nešťastně zamilovaného ševce, krásné Lidušky a povýšeně vystupující poněmčené vdovy Mastlíkové, která málem provdá svoji svěřenkyni sňatkovému podvodníkovi, nebyl kritikou přijat zrovna kladně a po premiéře dočkal pouze jediné reprízy. Málokdo dnes také ví, že část Fidlovačky byla původně zpívána v němčině.
Píseň Kde domov můj v podání postavy slepého žebráka Mareše představovala jeden z mála světlých bodů neúspěšné frašky. Autorem hudby budoucí české hymny byl už tehdy uznávaný hudebník a skladatel František Škroup. I přes neúspěch Fidlovačky se píseň Kde domov můj stala součástí repertoáru slavných pěvců Karla Strakatého a Jana Křtitele Píška, díky kterým byla představena širšímu, dokonce i zahraničnímu publiku.
Ne všude se však Kde domov můj setkal s přijetím. Své výhrady, především proti textu této písně, měli Jan Neruda, Edvard Beneš, ale dokonce i Tomáš Garrigue Masaryk. Nakonec však, vyjma malých úprav, zůstala slavná Škroupova a Tylova píseň nezměněna.
Kalendář s jedinečnými českými zvyky a tradicemi: https://eshop.ceskezvyky.cz/kalendare/