KAREL ČAPEK O LEDOVÝCH MUŽÍCH

KAREL ČAPEK O LEDOVÝCH MUŽÍCH A DALŠÍ ÚRYVKY Z DOBOVÉHO TISKU
Tentokrát (1935) se zas jednou skoro nachlup přesně ukázalo, že “Pankrác, Servác, Bonifác a Žofie jsou čtyři zmrzlíci”. Na věci nic nemění, že se k notorickým zmrzlíkům tentokrát připojil také Řehoř Naziánský, Gordián a Mamert; lidová pranostika tohoto roku měla pravdu, i když Československá vlastivěda poněkud skepticky podotýká, že květnová situace ochlazení “není obzvlášť vázána na data čtyř zmíněných světců”. Zato prý "jest nějaká souvislost s plovoucími ledy od polárního moře”. Přesto jmenovaný pramen uznává, že "nepředpojaté pozorování přenesené z jedné generace na druhou může skrývati mnohé zdravé a cenné jádro”. Toto mínění o lidových pranostikách plně potvrzuji; například už po mnoho let shledávám, že "na Nový rok o slepičí krok” a že "na Tři krále o hodinu dále”. Vrací-li se takto počasí k starým pranostikám, je v tom vidět konsolidaci poměrů a návrat k domácím tradicím. Snad se z toho důvodu osvědčí i další pranostika: "Studený máj, v stodole ráj.” Což v moderní řeči znamená další agrární krizi a stoupnutí maloobchodních cen.
(Lidové noviny 17. 5. 1935, nedělní fejetony)
A co psal dobový tisk o ledových mužích?
- „Mnohdy se stalo, že na začátku května jsme chodili zcela lehce oblečeni, nebo jen v kabátě bez vesty, a ještě si v některý den otírali pot z čela. Pojednou, ale nastala změna. Svrchníky a převlečníky znovu vytaženy ze skříní a málem, že si někteří zimomřivější nenavlékli zimníky, nebo kožichy. Však také ve městech ženy se nikterak nerozpakovaly obléci šaty s kožešinou a vrátiti se k plstěným kloboučkům, ač si již pořídily slamáčky. A to vše zavinili – Ledoví muži“ (časopis Venkov, r. 1940)
- V časopise Národní politika vyšla r. 1890 krátká pozvánka na mše do chrámu sv. Víta na Hradčanech: "V pondělí 12. května jest sv. Pankráce, mučedníka Páně. V úterý 13. května jest sv. Serváce a ve středu nato sv. Bonifáce. Tito tři světci nazývají se v obecné mluvě "ledoví muži". V těchto třech dnech konají se prosební průvody do polí, aby Bůh úrodu zemskou dáti a zachovati ráčil.
- V časopisu Včela moravská z roku 1903, popisují takto období kolem "Ledových mužů": Letošní máj byl všelijaký. Počátkem značná, až neobvyklá teplota. Leckde stromy ovocné skytly neobvykle hojnou snůšku, zvláště třešně, takže ve druhém týdnu hrály někde medomety veselou. Většina měsíce však byla nepříznivá. »Ledoví muži« sice minuli bez patrného nebezpečí, za to od půle až téměř do konce bylo zle. Chladna, někde až mrazy ničily květy a spousty létavek zkřehlo na pastvě. Včelstva zeslábla tím značně. Poslední dny měsíce však se počasí oteplilo a snůška opět nastala. Celkem výsledky nepatrné, hlavně následkem chladů a slaboty včelstev. Rojů májových pramálo; za to májových pohřbů, že málokdo tolik pamatuje. Od února do května uhynulo na Moravě, zvláště v rovinách, tolik včelstev a zbylá jsou takoví slaboši, že přesmutno vzpomínati. . .
- Do měsíce května bývají u nás pole již úplně obdělána; řepy, brambory a turkyně jsou zasázeny; oziminy a jařiny rozkládají se jako zelené louky po širokých nivách. Stromy obsypány jsou pupeny květovými; tu a tam na stráni poutá zrak náš bělokvetoucí třešně a v zahradách oplývají meruňky (marhule) plnými růžově zbarvenými zvonečky. Z ořechů visí husté, zelené jehnědy (kočičky) a ve vinohradech počíná réva vyháněti hlavičky květonosné, vše slibuje rok požehnaný. Avšak rolník a sadař se strachem očekávají osudných dnů květnových: dne 12., 13. a 14. přicházejí ledoví muži (Pankrác, Servác a Bonifác); muži ledoví často přes noc neúprosně zničí naději rolníkovu a sadařovu. (Dějiny městečka Ždánice, 1898)