OBRÁCENÍ SV. PAVLA - DEN, KDY SE LÁME ZIMA(25.1.)

Tento den spadá do období tzv. fabiánské zimy, která uzavírá kapitolu studených psích dnů. V lidové tradici patří svátek svatého Pavla k těm nejdůležitějším v roce – věřilo se totiž, že se právě nyní zima „láme“ a začíná se pomalu obracet k jaru. Apoštol Pavel se tak stává jakýmsi „barometrem počasí“, který nám skrze stará rčení dává nahlédnout do budoucích měsíců a připomíná, že i v tom nejhlubším lednu se už pod ledovým příkrovem chystá jarní obrat.
Věřilo se, že v tento den zima buď definitivně potvrzuje svou moc, nebo se začíná pomalu stahovat. Proto se k 25. lednu upínaly zraky všech hospodářů – počasí tohoto dne mělo být neomylným věštcem pro celý zbytek roku. Stejně jako u svatého Vincence, i zde hraje hlavní roli slunce. Jasná obloha na svatého Pavla byla příslibem šťastného a úrodného roku. Pokud však přišla mlha, věstilo to neklidné časy a proměnlivé počasí. Stará, poněkud dramatická pranostika říká:
„V den obrácení svatého Pavla, když je jasný den, znamená to hojný rok. Jestliže ale sníh nebo déšť padá, bude drahota a hlad.“
Říkalo se, že „Na svatého Pavla se zima obrací“ – buď se přidá na mrazech (pokud byl dosavadní leden mírný), nebo se začne oteplovat. Zvířata v lesích prý v tento den obracejí v doupatech kůži a medvědi se otáčejí na druhý bok, čímž symbolicky začíná druhá polovina jejich zimního spánku. Potvrzuje rčení: „Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.“ K svátku Obrácení sv. Pavla se váže mnoho pranostik, dokonce jedna z nich je z roku 1471 a je nejstarší česky psanou pranostikou. Další rčení potvrzuje nástup druhé poloviny zimy: „Na svatého Pavla obrácení - půl ovčí zimy.“ Hospodářská bilanční pranostika, upozorňuje na to, že do zahájení pravidelné ovčí pastvy by měla být k dispozici ještě polovina zásob krmiva, které bylo shromážděno pro ovčí dobytek na zimu.
Selský písmák a kronikář František Jan Vavák (1741-1816) jistě dobře znal pranostiky k 25. lednu, neboť si k tomuto dni poznamenal: "Pranostikáři staří tomuto dni mnoho přičítali. Jaký prý on jest, že tak v tomto roce se děje, to jest na den Obrácení sv. Pavla na víru."
Další zajímavostí je sledování větru. Pokud na svatého Pavla foukal silný vítr, lidé se obávali válek a nepokojů. Naopak bezvětří a klid věštily mír. Pro vinaře a sadaře byla nejdůležitější „pavlovská kapka“ – věřilo se, že pokud v tento den taje tak moc, že „ukápne z okapu“, bude příští úroda ovoce i vína nebývale sladká.
Pranostiky:
- Na svatého Pavla obrácení - půl ovčí zimy.
(Hospodářská bilanční pranostika, upozorňuje na to, že do zahájení pravidelné ovčí pastvy by měla být k dispozici ještě polovina zásob krmiva, které bylo shromážděno pro ovčí dobytek na zimu.)
- V den obrácení svatého Pavla, když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.
- Když je voda v koleji, šetřte v žlabě s ojedí. (má se šetřit s krmivem, protože zima podle této pranostiky bude ještě dlouhá.)
- Je-li jasný Den svatého Pavla obrácení, těš se na bohaté posvícení.
- Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
- Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého.
- Jasno na den Pavla obrácení přináší hojně božího nadělení.
- Slunce na den Pavla obrácení značí obilíčka rozmnožení. Zdroj Facebook- České zvyky...