Paní herečka mého dětství

Dnes nás opustila Paní herečka mého dětství, krásná a milá Jana Hlaváčová…
Krásně a citlivě o ní napsal režisér Jirka Strach. O jeho text se podělím: „Nikdy jsem nepotkal něžnější hereckou a lidskou duši. Tolik krásnou, tolik vnímavou, tolik empatickou, tolik mateřskou.
Provázela mě celou mou filmařskou cestou. Být s ní na place bylo za odměnu. Byla mi vždy dotekem byvších uměleckých světů, kde ještě vládla pokora, nepředstíraná a obyčejná lidskost a slušnost, dokonale ovládnuté řemeslo. Měla takřka nekonečný a nevyčerpatelný herecký rozsah. Hvězda, která uměla přijmout i malou roli. Třeba tu duši Vomáčkovou rozenou Kožíškovou u nebeské brány v AP1.
Naposledy se před kamerou objevila v povídkovém filmu Setkání s hvězdou v roce 2012. Jak mě tehdy mohlo napadnout, že režíruju její poslední filmové záběry v životě…
Vyčítám Pánubohu, že ji stihl nemocemi a nepopřál mnoho dalších rolí! Děkuji Pánubohu, že jsem se s touto přenádhernou duší mohl setkat a mnohokrát pracovat.”
Ať její něžná duše odpočívá v pokoji. Po boku její životní lásky, pana Luďka Munzara. Upřímnou soustrast celé rodině…