Psaní jako způsob relaxace

Psaní jako způsob relaxace | Marie Bernadeta | Moje filozofie




Psaní jako způsob relaxace


Psaní je způsob, jak ventilovat své niterné pocity a myšlenky a snaha vytvořit si sám v sobě pomyslnou rovnováhu, je to snaha hledat útěchu ve Slově jako takovém a svým způsobem je to i snaha pozvedat svůj hlas k Bohu, tím vším je pro spisovatele či básníka psaní jako tvůrčí a spontánní potřeba duše. Psaní je tedy chválou Stvořitele ve své tvůrčí podobě a zároveň i hledání spočinutí v náruči Boží- v živém slově.
Jsou různé způsoby relaxace těla i duše a různé způsoby uvolnění a ventilace osobních problémů. Já píšu, maluji, fotografuji a potřebu duše si uskutečňuji slovem a obrazem reality uhněteným chtěním duše, která touží vší silou po spojení s všemohoucí a všeobjímající láskou.
Jsou povrchní, hříšné( ubližovací) a jiné formy a způsoby relaxací, existuje hafo uvolňovacícch technik přirozených i sugestivních, při kterých duše nachází rovnováhu a simuluje si pocit štěstí na krátký okamžik a nebo na omezený čas, jsou způsoby vhodné i nevhodné, které vedou opět k životu a nebo ke smrti.
Láska však touží po spojení a nevytváří pakt, ale jednotu mezi milujícími bytostmi, je ovšem pravda, že tato jednota se udržuje i způsobem vytváření rovnováhy v jednotlivých bytostech a ovlivňuje to opravdovost vztahů mezi lidmi, neboť každý člověk je jedinečnou bytostí ( napadá mne ta hloupá reklama o mléčných bonbonech z Rakouska..., to je blbost...) Prostě někdo rád hledá ve všem smysl a někdo se uvolní při hloupostech, stačí mu zajít si třeba na hokej a vyřvat se... skočit si do hospody a tam se opít a vyčistit si hlavu od všeho za cenu kocoviny a pěkné" opice " a častečně i vytvořením závislosti na alkoholu, který mu pomyslně pomáhá vytvářet si vteřinovou rovnováhu, i to je cesta člověka, tvůrčí způsoby však neubližují tělu, ani druhým, a proto je více preferuji.
Psaní je mluvit potichu, být sám se sebou, učit se věci přijímat a pak je odevzdat, pozvedat svůj hlas a hledat v slově útěchu na krátký čas.
Kromě spontánního tvoření se snažím dát svému psaní nějakou formu, také se učím svoje nápady dokončit, momentálně pracuji na malé pohádce " Lesní Království ", pohádce pro naši rodinu s ústřední myšlenkou jedinečnosti každého člověka a obrazem kouzelných vil a elfů chci poukázat na duchovní podstatu každého z nás. Mým cílem je jít proti povrchní kultuře zla a vytvořit potřebu dobra a pozitivních hnutí v nás.
Pohádka je pro děti a děti potřebují obraz dobra, tak i já čím víc stárnu a setkávám se s lidmi uprostřed tohoto světa, vnímám potřebu obrnit se proti jejich zlým výpadům a projevům sobectví, pýchy a pošetilosti , které vnímám při setkání s nimi. Je to Dar i Prokletí vnímat v člověku projevy jeho duše, vnímám verbální i nevrbální projev lidí sluchem a jemnou duší, což mi činí mezi lidmi velmi trýznivý pocit, a proto nemám ráda kolektivy, ve kterých lidé jednají jako dav a nutí druhé jednat podle vedoucího tlupy...
Vždyť svět ovládlo chování, které nazývám " Míchání v kotlích ", jsou to pomluvy, propírání jednotlivého člověka, aby na něm nezůstala suchá nitka, stejné způsoby jsou používány i veřejně v bulvárech, v televizi i v jiných časopisech, tudíž je to současný trend zlých způsobů lidí tohoto světa. Je třeba si uvědomit, co je to za způsoby a také, že nikdo nemá právo na soukromí druhého člověka a na jeho svobodnou vůli, která je dána lidem jako živým myslícím bytostem od Boha, t.j Zdroje života a Slovem jako takovým, které je tvůrčí a udržuje nás při životě jako vědomé a rozumné bytosti uprostřed pozemského bytí.

http://mariebernadeta.blog.cz/1901/psani-jako-zpusob-relaxace